Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěž
  • Slovenský tanec
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Encyklopedie
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Brno / Praha: Lahůdka britská
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Slovenský tanec
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Hudba

Brno / Praha: Lahůdka britská

Pavel Šimáček
Publikováno 12/05/2011
sdílejte:
5 minut čtení
Další z koncertů cyklu staré hudby, který pořádá Brněnské kulturní centrum pod názvem Hudební lahůdky, se uskutečnil 10. května v Křišťálovém sále Staré radnice v Brně, já navštívil jeho opakování 11. května v Českém muzeu hudby v Praze. Večer nazvaný podle přezdívky Henry Purcella Orpheus Brittanicus byl tentokrát věnován britské hudbě 17. a 18. století určené pro zobcovou flétnu a loutnu. Příští koncert se bude konat pouze v Brně 6. června a v kapitulní síni minoritského kláštera zazní Preludia Johanna Sebastiana Bacha. Organizátoři již představili i poprázdninový program, který opět obsahuje některá velmi neobvyklá díla: kde můžete například slyšet skladby Ivana Jevstafjeviče Chandoškina, ruského nevolníka 18. století, který si svou virtuózní hrou na housle vydobyl svobodu?

 

Henry Purcell

Jan Kvapil, specialista na hru na zobcovou flétnu, představil během květnových koncertů celou sadu těchto nástrojů včetně fléten renesančních, barokních i ryze moderních. Umělec se kromě koncertní činnosti intenzivně věnuje také pedagogickému působení od První víkendové školy hry na zobcovou flétnu, již založil, až po výuku na vysokých školách. Podobně Jan Čižmář je nejen hráčem na historické drnkací nástroje, ale také uznávaným pedagogem u nás i v Evropě. Na koncertě hrál na renesanční a barokní loutnu, theorbu a barokní kytaru. Oba hráči své nástroje představili i doslova, neboť jednotlivé krátce komentovali skladby i instrumenty, na něž se je chystali provozovat. Obecenstvu byli také k dispozici o přestávce a po skončení koncertu, kdy se jich bylo možné ptát na otázky s hudbou a nástroji spojené. Během večera Vladimír Kiseljov opět maloval obraz, v Brně dokonce „kreslil prsty do písku“, což však nemohu přiblížit. Celý koncert se tedy nesl ve velmi přátelské atmosféře, poměrně početné pražské obecenstvo poslouchalo velmi pozorně včetně několika malých dětí. Dlouho jsem nezažil, aby bylo dětské publikum tak strženo hudbou.

Jan Kvapil
Kromě slov obou protagonistů večerem provázel i podrobný program, který přinášel informace o životech a skladbách povětšinou téměř neznámých autorů. Dozvěděli jsme se tak mimo jiné, že John Banister (1624 – 1679) byl pravděpodobně prvním skladatelem, jenž pořádal ve svém domě veřejné koncerty. Zároveň vydával učebnice hry na zobcovou flétnu. Francesco Barsanti sice pocházel z Itálie, působil ale v Londýně, kde zaznamenával a v italské stylu upravoval skotské písně, čímž vytvořil – jak se Jan Kvapil vyjádřil – první barokní crossover. Ze sbírky otce a syna Playfordových zaznělo několik anonymních skladeb, včetně anglické lidové písně Greensleeves, jež byla poprvé zaznamenána kolem roku 1580 a dokazuje, že tzv. vážná hudba může být zároveň populární. Jak uvádí slovo v programu, je možné si ji stáhnout i jako vyzváněcí tón pro mobilní telefon. Zvláštním zjevem byl Nicola Matteis, pyšný hudebník, který vystupoval veřejně jen z důvodu finančních, a když se oženil s bohatou vdovou, muzicírování zanechal. Ir Turlough Carolan se naopak hudbou musel živit celý život. V osmnácti letech oslepl, a když se jako jiní slepci naučil hrát na harfu, dostal koně, s nímž putoval po zemi, hrál a skládal.
Jan Čižmář
Téměř dvouhodinový program ubíhal jako voda díky vhodnému výběru a řazení skladeb, nasazení a sympatickému vystupování obou interpretů, kteří dokázali, že velké umění může být i zcela komorní.

Orpheus Brittanicus
Jan Kvapil – zobcové flétny
Jan Čižmář – loutny
Vladimír Kiseljov – kresba prsty do písku, malba
10. května 2011, Křišťálový sál Staré radnice v Brně
11. května 2011, České muzeum hudby v Praze

program:
Nicola Matteis:
– Ground after the Scotch Humour
Matthew Locke:
– Suita in D
John Banister:
– A Division on a Ground
Andrew Parcham
– Solo in G
Anonymní:
– The Dancing Master (skladby ze sbírek Johna a Henryho Playforda)
– Courtly Masque Dances
Francesco Barsanti:
– A Collection of Old Scots Tunes
Henry Purcell/John Eccles:
– A Division on a Ground
Turlough Carolan:
– výběr

 

www.hudebnilahudky.cz

Sdílet článek
Facebook zkopíruj odkaz
sdílejte:
Předchozí článek Bělohlávek: Snad to nebyl příliš odvážný nápad
Další článek Cabaret Ragtime – moderní taneční divadlo, čeřící vody
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
Spravovat své soukromí

Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.

Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.

Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Statistiky

Marketing

Funkce
Vždy aktivní

Vždy aktivní
  • Spravovat možnosti
  • Správa služeb
  • Správa {vendor_count} prodejců
  • Přečtěte si více o těchto účelech
Spravovat možnosti
  • {title}
  • {title}
  • {title}
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up