Bubeníčci tančili pro radost

  1. 1
  2. 2

Jestliže jsem vzpomenul motiv lásky, v tomto homogenním celku je tento motiv ještě silnější. Nekonečný duet, silné pouto, spojení, které může přerušit pouze smrt. O to sugestivnější, že ho tančí vizuálně dva stejní muži, vnitřně však každý jiný. V tom všem jsou oběma tanečníky vyřčené emoce. Nejenže zvládají obtížnou choreografii, kterou by u nás stěží někdo jiný mohl interpretovat, ale jdou až na samé dno ztotožnění interpreta s postavou. Smyslová, taktéž smyslná, smysluplná, oduševnělá choreografie, dechberoucí uragán naprosté krásy, dokonalé formy i obsahu. Velká láska a nenávist i jejich věčná ambivalentnost.

Je škoda, že v domovině tanečníků diváci nemohli vidět postupný přerod tanečníka Jiřího v choreografa od jeho mimořádného debutu na scéně hamburské státní opery nádherným dílem Unerreichbare Orte (2005) až po jeho poslední premiéru Fauna v rámci baletního večeru Les Ballets Russes – Reloaded před pár dny na prknech Semperovy opery v Drážďanech. Snad české divadla brzy toto manko splatí. Jiří Bubeníček sice interpretuje díla mnoha předních světových choreografů, ale v choreografii se nestal žádným epigonem. Jeho choreografický rukopis je vyzrálý a vytříbený. Rád využívá a transfiguruje klasický baletní slovník, ozvláštněný o působivé mezikroky, brilantní práci nohou, expresivní, ale zároveň přirozené port de bras. Nic tu není ornament, zbytečnost, bezradnost, vše do sebe logicky zapadá a každý pohyb jakoby plynul ze samotného života. To je vrcholné mistrovství. O stupeň výše choreografii rovněž posouvá dokonalá interpretace předních tanečníků se smyslem pro plastičnost těla, virtuozitu technicky koncipovaných pasáží, bohatý vnitřní prožitek a rozvinutí, pod vedením choreografa se silným jevištním charismatem. Důkazem choreografovy taktéž metodické práce s tanečníky je výkon Jóna Vallejeho, s kterým oba bratři již několik let spolupracují.

Bratři Bubeníčkovi by si zasloužili prostor na velkém jevišti „se vším všudy“, nejen formu letního open air gala. Minimálně je škoda, že se k pořadatelům tohoto galavečera nepřipojilo se svým zázemím a týmem spolupracovníků některé z významných divadel v okolí. Mohlo se tím vylepšit umístění pódia na hradě Šternberk, který vlastně neposkytl žádnou působivou kulisu, protože nebyl nasvícený, horizont jeviště tvořily dva „nudné stromy“, projekt nemusel doprovázet amatérsky připravený tištěný program s chybami, tanečníci by si zasloužili seriózní light design, a ne pouhé osvětlení, a zejména diváci by dostali patřičnou elevaci pro cca 900 míst. Je vlastně tragédií pro diváky, protože s výjimkou první a druhé řady viděli účinkující pouze od půli těla. To může obstát jako hlediště pro koncert kapely Horkýže Slíže, který se na hradě bude konat, pro takto excelentní akci je to však nepřípustné. Nejspíš to vypovídá mnohé o stavu kultury u nás. Díky obětavosti Marcely Tomáškové máme krásný projekt, díky velkorysosti bratří Bubeníčků a jejich přátel mimořádné umělce, kteří přijedou a tančí pro radost. A první scéna státu uvádí monumentální gala cyklus šéfa vlastního baletního souboru. Nebylo by vhodnější uspořádat gala týden českých světových tanečních hvězd, zajistit jejich hostování v klasických titulech a uskutečnit slavnostní gala na závěr sezony? Jmen by bylo dostatek: od těch nejvěhlasnějších, jako jsou Bubeníčci, Jiří Jelínek, Zdeněk Konvalina, Lukáš Slavický, Barbora Kohoutková, Daria Klimentová, k těm mladším, jako Michal Krčmář, Jan Váňa, Matěj Urban, nebo avantgardnějším, jako Tomáš Ottych či Martin Svobodník. Díky lásce k vlasti a velkorysosti umělců a pochopení a kulturnosti českých diváků tak ne úplně platí rčení: „Láska znamená dávat něco tomu, kdo o to vůbec nestojí.“

Bubeníček Ballet World
17. července 2012 Hrad Šternberk

Le Souffle de l’Esprit
Premiéra 1. září 2007 – Zurich Ballet
„Pro Olgu a Marii“
Choreografie:  Jiří Bubeníček
Hudba: Otto Bubeníček “Angeles Arriver”, “Silence” and Angel´s Departure”, J. S. Bach “Air”-Nr.3 D-Dur BWV 1068, Roman Hoffstetter “Streichquartett F-Dur, op.3 Nr.5 Johann Pachelbel ”Canon In D Major”
Kostýmy: Otto Bubeníček
Tanečníci:
Jiří Bubeníček, Otto Bubeníček, Jón Vallejo, Ketevan Papava, Duosi Zhu
K. Markowskaja, R. Martínez, A. Merkulova , A. Mehrabyan, C.Cangialosi, F. P. Ricci

Gentle memories
Premiéra 27. dubna 2012 – David H. Koch Theater, Lincoln Center
Choreografie: Jiří Bubeníček
Hudba: Karel LeFrak
Kostýmy: Otto Bubeníček
Tanečníci: E. Kondaurova, A. Mehrabyan, Jón Vallejo, I. Baimuradov

Duet in C – duet z baletu Toccata
Choreografie: Jiří Bubeníček
Hudba: Otto Bubeníček
Tanečníci: Katherina Markovskaja a Claudio Cangialosi

Intimate Distance
Choreografie: Jiří Bubeníček
Hudba: Otto Bubeníček
Tanečníci: Anna Merkulová a Jón Vallejo

Dorian Gray
Premiéra 16. července 2011 – Zámek Velké Losiny
„Pro Ottu Bertise“
Choreografie: Jiří Bubeníček a Otto Bubeníček
Scénografie a projekce: Otto Bubeníček
Hudba: Keith Jarrett a Bruno Moretti
Kostýmy: Denisa Nová
Tanečníci:
Dorian Gray – Otto Bubeníček
Basil Hallward, Lord Henry Wotton a obraz Doriana Graye – Jiří Bubeníček
Sibyla Vane – Raquél Martínez 

Úvodní foto – soukromý archiv Jiřího Bubeníčka
Foto Bubeníček Ballet World 2012

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Bubeníček Ballet World (Šternberk)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Malonek

Mám jen drobnou poznámku, Yekatěrina Kondaurova již asi měsíc není první sólistka Mariinského divadla, ale primabalerína. :)

Porteso

Pane Juráši, díky. Viděla jsem všechna představení
Bubeníčků v Čechách, jednou jsem za nimi dojela do Hamburku a dvakrát do Drážďan. Kdybych uměla tak dobře psát jako vy, napsala bych stejný článek. Opravdu je ostuda,jak málo si všímají takových umělců naše státem dotované operní domy. Vždyť přinášejí tolik radosti a krásy.