Cello Republic: V naší hudbě se snoubí tradiční a nečekané

Nabrala vaše tvorba v posledních pár letech nový směr poté, co se k vám připojil Matěj Štěpánek?
Ta naše tvorba je samozřejmě spíše než dílem jednotlivců, výsledkem takového společného zrání a kvasu, ale nelze popřít, že s příchodem Matěje došlo k určité změně atmosféry.

Ovšem není to jen Matějem. U nás všech asi dochází postupem času k přerodu. Můžeme jen doufat, že moudříme a ne naopak. Inu těžko se to postihne slovem, každopádně ten tvůrčí kvas nám bublá zkrátka trošku jinak. Nechceme a nemůžeme moc prozrazovat, ale aktuálně se nám v té naši “fermentační nádobě” klube pár novinek, je na co se těšit!

Jsou Jiří Kabát a Petr Wajsar stále hlavními aranžéry vašich skladeb?
S Jirkou a Petrem spolupracujeme stále a pořád drtivá většina našich skladeb jsou z jejich dílny. V poslední době nám do této krásné party přibyl ještě Tomáš Ille, zejména díky našemu novému orchestrálnímu projektu “Holidays in Cello Republic”, který jsme odstartovali v únoru ve Zlíně s Robertem Kružíkem a Filharmonií Bohuslava Martinů. Tomáš se tam zhostil většiny aranží a vnesl do toho našeho tvůrčího procesu zase nový dech a inspiraci, za což jsme moc rádi.

Jak si vybíráte skladby k aranžování? Můžete uvést nějaký příklad?
Zrovna s Tomášem Illem se stalo, že s několika nápady přišel sám!To se také stává. Většinou je to tak, že múza přepadne někoho z nás a ten pak přijde nadšen s novou věcí, aby mu to zbylí tři skartovali jakožto “ blbost”. A teď si představte takovou velikou horu těchto “blbostí” a mezi nimi se najednou nečekaně vyklube nadějný zárodeček něčeho, na čem se třeba shodnou i… dva až tři z nás! Pak jeden z našich milých aranžéru, nebo občas i jeden z nás vztyčí takovou více či méně hrubou stavbu. Tu pak společně i sami dlouho opracováváme a mazlíme se s ní, někdy i na čas odložíme, opouštíme a vracíme se k ní, až se jednoho krásného dne odvážíme s ní vyjít před publikum. Tam už bývá většinou vyhráno a dobrušují se detaily. Některé věci se ukáží až na podiu.

Jsou nějaké skladby, které byste rádi hráli, ale pro cellové kvarteto se z nějakého důvodu nehodí?
Teď marně pátráme v paměti po něčem konkrétním. My často trochu v nadsázce na koncertech říkáme, že na violoncello se dá zahrát naprosto všechno. Je to i taková naše mise, ukázat co vše může ten náš nástroj nabídnout. Ale samozřejmě, i když ten záběr máme opravdu velmi široký – od takzvané vážné hudby, přes jazz, swing, muzikálové a filmové věci, pop, rock atd. – existují výzvy, které máme ještě před sebou – momentálně máme rozpracovanou metalovou píseň, která už je ve finální fázi, totiž před tím publikem. Nu, přijďte na koncert a posuďte sami.

Velké mezery máme zatím (!) ve směrech jako je např. hip hop, nicméně Honza, jakožto náš nejschopnější řečník, se toho dříve nebo později jistě zhostí bravurně. Tam nám ovšem, stejně jako tomu bylo u té hudby metalové, jaksi chybí ta erudovanost. Tedy tímto bychom chtěli ponouknout posluchače – moc rádi si necháme doporučit vhodnou literaturu, či klidně přímo nějaké dílo.

Uvažujete i o skládání vlastní hudby?
Sice to není vyloženě doménou ani jednoho z nás, ale už nějakou dobu s tou myšlenkou koketujeme, to asi můžeme přiznat. Nechme se překvapit, jestli se nějakému takovému počinu podaří povstat z té hory neúspěšných návrhů, kterou jsme zmiňovali.

Jaké publikum myslíte, že nejvíce oslovujete?
Podle ohlasů je to napříč generacemi. Je to odvislé i od více typů produkcí, které nabízíme. Večerní koncerty navštěvuje naše generace a starší. Tady se dá říct, že naši posluchači s námi postupně stárnou a je to tak myslím přirozené. Na druhé straně máme ale i spoustu dětských nebo mládežnických posluchačů, protože aktivně provozujeme i edukační projekty a hodně žáků nebo studentů je pak s námi nějakou dobu v nadšeném kontaktu.

Letos v létě, 12. června, budete vystupovat v Mladé Boleslavi v rámci cyklu Rok na 4 doby. Navštívili jste již někdy Mladou Boleslav?
Na Mladou Boleslav máme hezké vzpomínky již z minulých účinkování, i když pro veřejnost se tu letos objevíme poprvé.

Boleslav v sobě snoubí staré historické město a živý organismus „Škodovky“ a s tím spojený zcela moderní a dopředu hledící pohled a atmosféru. V tom jsme si myslím hodně podobní, snažíme se o to samé. Spojit to tradiční historické s něčím novým, nečekaným, svěžím. A podle prodeje lístků na náš koncert to i mladoboleslavští vědí a mají nás rádi. Samozřejmě fandíme festivalu a jsme rádi, že se v Boleslavi můžeme zařadit mezi ostatní interprety letošního ročníku. Je to bez nadsázky česká hudební šlechta. Těšíme se!

Jaké jsou vaše plány a sny do budoucna? Před časem jste se zmínili, že na vás ještě čeká US a Afrika. Chystáte se tam?
Teď nás čeká krom koncertů u nás v ČR menší výlet na Slovensko a vzápětí velké turné v Japonsku. Tím zakončíme sezonu a po letním odpočinku, který máme ovšem v plánu využít i pro další tvorbu, odstartujeme sezonu další ještě ke konci srpna výletem do Španělska. Vzápětí se rovnou vrhneme na další sérii koncertů po naší vlasti. Vůbec se nestíháme zastavit nad nějakými sny a plány, vše se děje teď! Máme rozpracováno spoustu muziky a před sebou mnoho koncertů po světě – my ten sen vlastně již žijeme!
Děkuji za rozhovor, ať se vám žije jako ve snu i nadále!