Pamětní deska z černého leštěného kamene nese kromě jména hudebnice, jež například jako dosud jediná natočila kompletní cembalové dílo Johanna Sebastiana Bacha, také letopočty a města jejího narození a úmrtí. Je tam také cembalová klaviatura a upomínka na roky, kdy první dáma cembala na konzervatoři studovala.
„Zuzana Růžičková byla uznávanou hudebnicí, osobou, jež ve svém oboru měla světové renomé. Současně byla také osobností s velmi pohnutým životním osudem, v němž se zrcadlily těžké dějiny 20. století,“ uvedl Baxa. Připomněl, že Růžičková byla v lednu 1942 deportována v jednom ze tří plzeňských židovských transportů do koncentračního tábora v Terezíně. Následně byla převezena do Osvětimi a pak do Bergen Belsenu. V koncentračním táboře prodělala skvrnitý tyfus, z něhož se léčila, takže se do Plzně vrátila až v srpnu 1945. Z pracovního tábora měla zničené ruce, přesto už v září nastoupila ve svých 18 letech do hudební školy. Měla jen základní vzdělání, díky každodennímu dvanáctihodinovému cvičení na klavír každé dva měsíce složila postupové zkoušky do dalšího ročníku. Po dvou letech byla přijata na Akademii múzických umění, kde se začala věnovat cembalu. Během svého života vedla mistrovské kurzy v Praze, Curychu, Stuttgartu, Londýně, Bostonu a jinde. Byla sólistkou České filharmonie, koncertovala po Evropě, USA, Kanadě, Austrálii i Japonsku a pravidelně hostovala na předních mezinárodních hudebních festivalech.
Radnici oslovil s podnětem na umístění desky Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové.
