Černý a bílý Izrael v Brně

Světelné kontrasty “black and white”, minimalistické a originální kostýmy, tři choreografové a jejich tři kratší představení, spojené jménem blízkovýchodního státu Izrael. Přestože k opravdovému izraelskému tanci měly polsko – česky tanečně obsazené večery 14. a 16. října v Brně ještě docela daleko, nabídly ochutnávku tanečního umění “made in Izrael” nakonec velmi příjemným způsobem.

Žádná šokující podívaná, jako když na prknech Janáčkova divadla stál sám věhlasný soubor Kibbutz Contemporary Dance Company a jeho členové přiváděli publikum do varu svými strhujícími výkony, se tentokrát na komponovaném večeru s odvážným titulem Izraelský tanec v Brně nekonala. I třikrát ředěný pokrm však může být pochutnáním, zvlášť pro ty, kteří se s izraelským tancem ještě nestihli jinde seznámit.

Tři choreografové, působící každý na jiném místě (Poznaň, Amsterodam, Izrael), které spojuje buď izraelský původ nebo alespoň působení v nějaké z izraelských tanečních skupin, se setkali v rámci finálního představení festivalu Tanec Brno. Pod jejich taktovkou tančil Balet Teatru Wielkeho v Poznani a sólisté baletu Národního divadla Brno.

Barokní naladění bývalého člena Kibbutz Contemporary Dance Company a uměleckého šéfa Velkého divadla v Poznani Jacka Przybyłowicze, jenž večer otvíral choreografií Několik krátkých sekvencí, není divákům Janáčkovy opery úplně cizí. Lenivé a široké pohyby polských tanečníků na hudbu Marina Maraise byly potěchou všem smyslům a velmi připomínaly Jackovu choreografii Barocco (Toto představení s hudebním doprovodem barokního velikána Johanna Sebastiana Bacha bylo součástí repertoáru brněnského baletu v minulém roce). Vizuálně skvělé nápady jako ten s černým kobercem pokrytým peřím, který tanečníci v černých overalech pomalu rozmotávají, nebo až agresivní střihy z jeviště na projekční plátno (a naopak), kde tančí pár v kostýmech klasický barokní tanec, se nezapomínají.

Izraelec žijící v Holandsku (umělecký šéf souboru Dansgroep Amsterodam) Itzik Galili servíroval svoje Tajnosti jako druhý kus izraelského večera s názvem Black & White. Napínavý začátek pokračoval v podobném duchu jako předchozí choreografie – minimalistické osvětlení ze stropu zavěšených lamp, nenápadné a zároveň nápadité kostýmy i scéna – jen za doprovodu úryvků skladatelů jako Vivaldi, Händel, Mozart a Satie. Pozornost diváka směřovala na šest párů tanečníků, kteří leckdy s humorem, leckdy závažně vyprávěli příběh, jenž si každý z diváků musel poskládat (a hlavně procítit) sám.

V Izraeli žijící a tvořící choreografická hvězda Rami Be’er, umělecký ředitel již zmíněného fenoménu Kibbutz Contemporary Dance Company, odstartoval svoje turné po Evropě choreografií Motýli. Přestože krátké představení je jen útržkem velkého Be’erova eposu To Whom it May Concern (úryvky ke shlédnutí třeba na kanálu youtube.com), vůbec to jeho kráse neubírá. Zcela logicky na konci večera uvádění Motýli a v nich excelující brněnští tanečníci Kateřina Nováčková a Adam Sojka byli odměněni tím největším aplausem. Přestože v Izraeli se tančí ještě s větším zápalem, brněnští tanečníci podali trio muž – žena – pohovka způsobem dost podobným tomu izraelskému.

Motýly (v originálu Kasson) si stihnou návštěvníci Janáčkova divadla vychutnat jako součást baletního představení Carmen a ještě čtyřikrát v této divadelní sezóně. Pokud tedy soubor Janáčkova divadla nerozpustí, což by byla opravdu velká škoda a ostuda větší, než Brno.
 

Izraelský tanec v Brně – Tanec Brno 11

Několik krátkých sekvencí
Choreografie Jacek Przybyłowicz
Hudba Marin Marais
Projekce Katarzyna Kozyra
Tančí Balet Teatru Wielkeho v Poznani

Things I told nobody
Choreografie Itzik Galili
Hudba A. Vivaldi, W. A. Mozarta, G.F Händel, E. Satie
Tančí Balet Teatru Wielkeho v Poznani

Kasson (Motýli)
Choreografie Rami Be’er
Hudba P. Glass, E.Satie, A. Schnittke, K. Weill
Scéna a světelný design Rami Be’er
Tančí členové Baletu NDB

16.října 2011 Janáčkovo divadlo Brno

www.ndbrno.cz
www.tanecbrno.cz