Češi a Slováci v newyorské Metropolitní opeře

Výběr základních údajů o účinkování českých a slovenských umělců v Metropolitní opeře v New Yorku

Aktualizováno 

Metropolitní opera v New Yorku, která byla slavnostně otevřena před 131 lety, v říjnu 1883, se prakticky ihned po svém vzniku se zařadila k nejprestižnějším světovým operním scénám.Prvním Čechem na jevišti Met byl tenorista Karel Burian, který debutoval ve Wagnerově Tannhäuserovi 30. listopadu 1906 jako Carl Burrian. Členem Met byl Burian do roku 1913.

Čest české pěvecké škole dělali i Burianovi vrstevníci, tenoristé Rudolf Berger (rodák z Brna) a Leo Slezak (šumperský rodák). V Met druhé poloviny dvacátých let ztvárnil na 80 rolí také český basbarytonista Pavel Ludikar. Jen jako Mozartův Figaro vystoupil 110krát.

Ema Destinnová v Met debutovala spolu s Arturem Toscaninim 16. listopadu 1908 jako Emmy Destinn po boku Enrica Carusa v titulní roli Verdiho Aidy. Na vrcholu zde Destinnová vydržela osm sezon, zpívala i Mařenku v Prodané nevěstě či Minnie ve světové premiéře Pucciniho opery Děvče ze Západu v prosinci 1910.

Prakticky neznámá je Maria Jeritza, rozená Marie Jedličková z Brna. Ideální představitelka Tosky působila v Met od roku 1921 přes deset let a zpívala i v americké premiéře Její pastorkyně v roce 1924.

Sopranistka Jarmila Novotná zde mezi lety 1940 až 1956 zpívala celkem 193krát.

V poválečných dekádách dobyla Met ještě sopranistka Ludmila Dvořáková (1966 až 1968) a Naděžda Kniplová.

Mezzosopranistka Eva Randová debutovala v Met v roce 1981 jako Fricka ve Wagnerově Zlatu Rýna, později zde zpívala i Venuši v další Wagnerově opeře, Tannhäuserovi. V lednu 1999 pak byla Kabanichou v Kátě Kabanové.

Sopranistka Eva Urbanová vystoupila poprvé s ansámblem Met v červnu 1997 pod širým nebem na Staten Islandu, kdy zpívala Santuzzu v Mascagniho Sedláku kavalírovi. Na prknech opery v Lincolnově centru pak v březnu 1998 debutově zaskočila za indisponovanou kolegyni v roli Ortrudy ve Wagnerově Lohengrinovi. Později tu zpívala Tosku, Santuzzu a Cizí kněžnu v Rusalce.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená debutovala v Metropolitní opeře v roli Cherubína v Mozartově Figarově svatbě 19. listopadu 2003. Naposledy zde vystupovala v roce 2011.

Zatím posledním Čechem, kterého Metropolitní opera angažovala, je basbarytonista Adam Plachetka, a to do role Masetta v Donu Giovannim.

V Met se představilo i několik slovenských pěvců. V roce 1967 poprvé zpívala předčasně zesnulá sopranistka Lucia Popp, o deset let později další sopranistka Edita Gruberová. Ve stejný rok Met přivítala i tenoristu Petera Dvorského, přes 200 vystoupení zde měl basista Sergej Kopčák. Hlavně party Káti Kabanové a Dvořákovy Rusalky byly od roku 1991 doménou Gabriely Beňačkové, zpívala zde sopranistka Ľubica Vargicová, basista Peter Mikuláš, tenorista Pavol Breslik, barytonista Aleš Jenis či další basista Štefan Kocán. V Janáčkově opeře Z mrtvého domu se tu představili Vladimír Chmelo, Peter Straka, Aleš Jenis, Marián Pavlovič a Štefan Margita. Ten se do Met pak vrátil jako Loge ve Zlatu Rýna, Vladimír Chmelo zase jako Sharpless v Madamě Butterfly a Hajný v Rusalce.Prvním českým dílem v Met byla Smetanova Prodaná nevěsta 19. února 1909, která byla tehdy zpívaná v němčině. V roli Mařenky vystoupila tehdy Destinnová a za dirigentským pultíkem byl rodák z Kaliští u Humpolce Gustav Mahler. Tance k Prodané nevěstě tehdy nastudoval Otakar Bártík, dlouholetý baletní mistr Met.

Naposledy zde byla loni v lednu a únoru uvedena Dvořákova Rusalka s Renée Fleming v titulní roli.

Český exulant, dirigent Rafael Kubelík, šéfoval Met v letech 1972 až 1974. Její pastorkyni uvedl v osmdesátých letech v Met i Václav Neumann, od roku 1991 zde působil dirigent Jiří Kout, v prosinci 2004 zde s Káťou Kabanovou debutoval Jiří Bělohlávek.

V Met tvořil také známý český scénograf Josef Svoboda, choreografové Pavel Šmok a Augustin Berger, v Met působil jako umělecký šéf baletu ve čtyřicátých letech Ivo Váňa Psota a také zde s velkým úspěchem tančili bratři Bubeníčkové.

Foto archiv