„Beethoven i Šostakovič byli poznamenáni svými osudy – Beethoven hluchotou, Šostakovič útlakem. Oba museli přežít po svém, a oba to dokázali,“ říká Semjon Byčkov. „U Šostakoviče je obdivuhodné, že někdo s takovou kreativitou mohl působit ve skutečně represivní a diktátorské společnosti. Zázrakem se dožil roku 1975, kdy zemřel, místo aby zahynul jako miliony lidí v gulagu v polovině 30. let. Otázkou je, jak to bylo možné? Jediná odpověď, kterou znám, je, že právě kvůli útlaku musel najít způsob, jak vyjádřit život, jaký skutečně žil – stejně jako jej žili jeho lidé. Našel způsob, který byl přijatelný pro režim i pro veřejnost. A to je čistý důkaz génia.“
Britský violoncellista s africkými a karibskými kořeny Sheku Kanneh-Mason je hudební celebritou – a to nejen proto, že hrál na královské svatbě Meghan Markle a prince Harryho. „Nejdříve jsem byl osloven, zda bych nechtěl během obřadu vystoupit. Odpověděl jsem, že samozřejmě ano. A pak zazvonil telefon – ‚Ahoj, tady je Meghan. Chystáme svatbu a byla bych ráda, kdybys nám na ní zahrál.‘ Byl jsem úplně u vytržení,“ vzpomíná na moment, který v přímém přenosu sledovalo asi 30 milionů lidí po celém světě.
Jeho popularita ale sahá dál než jen k tomuto vystoupení. V roce 2016 se stal vítězem soutěže BBC Young Musicians a už o rok dříve se svými sourozenci triumfoval v televizní show Británie má talent. Během koronavirového lockdownu na jaře 2020 s nimi z rodinného domu v Nottinghamu pořádal dvakrát týdně živé koncertní přenosy, které sledovaly stovky tisíc posluchačů z celého světa. Jeho debutové album Inspirace (2018) se stalo nejprodávanějším klasickým albem roku. Obsahuje mimo jiné Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Es dur Dmitrije Šostakoviče – stejnou skladbu, s níž nyní debutuje ve Dvořákově síni Rudolfina pod taktovkou Semjona Byčkova. S Českou filharmonií se ale nesetkává poprvé. V lednu 2022 s orchestrem zkoušel, ale koncerty se kvůli covidu nakonec nekonaly. Společně tak Sheku Kanneh-Mason a České filharmonie vystoupili až s Dvořákovým Violoncellovým koncertem v Hamburku a v Lucernu v srpnu 2024.
Šostakovičův velmi náročný První violoncellový koncert byl napsán pro legendárního Mstislava Rostropoviče. Jeho česká premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Pražské jaro v roce 1960, a to s Českou filharmonií, Mstislavem Rostropovičem a dirigentem Kirilem Kondrašinem. Naposledy ho posluchači prvního českého orchestru mohli slyšet ve Dvořákově síni Rudolfina v roce 2018 v podání Alisy Weilerstein za řízení Tomáše Netopila.
Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov tentokrát zasadil Šostakovičův koncert mezi dvě klasicistní skladby, které rovněž nesou výrazné hudební napětí – Haydnovu Symfonii č. 44 e moll, známou jako Smuteční symfonie, a Beethovenovu Druhou symfonii. V době jejího komponování se Beethoven potýkal se závažnými zdravotními problémy, především s postupnou ztrátou sluchu. Lékaři mu předepisovali různé terapie, ale žádná nepomáhala. Zoufalství ho dovedlo až k myšlenkám na sebevraždu, což se odráží i v hudbě – místy vzpurné a bouřlivé.
