Česká filharmonie s Honeckem: oslava Vánoc hudbou v mnoha podobách

Vánoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků a jako takové se přirozeně staly součástí repertoáru bez výjimky všech hudebních epoch. Vybrat si z tohoto nepřeberného množství děl tak, aby byl „vánoční“ program co nevyváženějším a nejpestřejším, je tudíž úkolem nesnadným, protože člověk má při něm většinou tendenci sklouznout k repertoáru „tradičnímu“, či naopak méně známému.

Najít pomyslnou zlatou střední cestu se tak povede skutečně málokdy. To naštěstí není případ Manfreda Honecka, hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie, který je autorem programu k trojici předvánočních – pro tento kalendářní rok závěrečných – abonentních koncertů našeho předního orchestrálního tělesa. Honeck, který se podle svých vlastních slov soustředil na „oslavu Vánoc hudbou v mnoha podobách“, se v něm dotýká několika témat: Kromě liturgické hudby vrcholných představitelů baroka a klasicismu v něm nechybí ani odkazy na gregoriánský chorál, tematika Panny Marie, koledy a pro někoho možná překvapivě také svět pohádek, které jsou nepochybně důležitou součástí vánočních svátků.

První polovina koncertu patřila již zmíněnému repertoáru „tradičnější“ povahy. Úvodní slavnostní sbor „Jauchzet, frohlocket“ z Bachova Vánočního oratoria BWV 248, v němž se blýskla trojice trubek a tympány, byl díky bezchybnému výkonu (po celý večer!) Pražského filharmonického sboru (sbormistr Lukáš Vasilek) doslova nabitý energií, která – počínaje touto první skladbou – proudila sálem po čas celého večera.

Následné „Laudate Dominum“ z Vesperae solennes de confessore KV 339 Wolfganga Amadea Mozarta představovalo první z brilantních výkonů Simony Houda-Šaturové, která uchvacovala neuvěřitelně vycizelovanou prací s hlasem, v tomto případě zejména v půvabném pianissimu. Její skvěle posazený, jemný, a přesto zvučný soprán doslova pohladil také v Schubertově Ave Maria, při němž nikdo v sále doslova ani nedutal; v Mozartově bravurním „Alleluja“ z moteta Exultate jubilate KV 165 zase předvedla krásně hladké, precizní koloratury, které ani na jedinou vteřinu ve více než rychlém tempu Manfreda Honecka nezakolísaly. Mírná ostrost se u ní objevila pouze v úvodu Mascagniho Ave Maria v samotném závěru večera, kdy byl její hlas zpočátku až příliš „úzký“.

Ani přes její po všech stránkách bravurní výkon však nelze říct, že by Šaturová – která nepochybně dostala nejvíce prostoru – večeru dominovala či z něj nějak vyčnívala, a to jednoduše proto, že ostatní sólisté za ní v ničem nezaostávali. Rakouská zpěvačka Nina Maria Edelmann zapůsobila nejvíce v Brittenově „That Young Child“ z kantáty Chvála koled, kde se pouze za doprovodu harfy (vynikající Jana Boušková) naplno rozezněl její sytý, místy překvapivě temný alt, který dodal krásný odstín také „Večerní modlitbě“ z opery Perníková chaloupka Engelberta Humperdincka.

Taktéž oba mužské hlasy – tenor Peter Berger a bas Paul Armin Edelmann – sklidily velké ovace. Berger kromě společných výstupů, jako bylo Schubertovo úžasně vyvážené „Et incarnatus est“ ze Mše Es dur, nejvíce zazářil v sólovém Panis angelicus Césara Francka, v němž jeho tenor zazněl v plné síle, jež nepolevila ani ve vypjatějších místech, kdy mu za zády spolu s orchestrem zpíval celý sbor. Paul Armin Edelmann se zase dočkal největších ovací za provedení Stolzovy vánoční písně Es blüth eine Rose zur Weihnachtszeit, při níž mu kromě Pražského filharmonického sboru sekundoval také výborně připravený sbor dětí a mládeže Kantiléna (sbormistři Jakub Klecker a Michal Jančík).

Orchestr České filharmonie si pestrý program večera doslova vychutnával. Manfred Honeck jej vedl s velkou přesností, která se nevytrácela ani v častokrát velmi rychle volených tempech (na to orchestr lehce „doplatil“ především ve čtvrté větě Haydnovy Symfonie č. 88 G dur, jejíž závěr se v důsledku přílišného allegra hlavně ve smyčcích mírně „rozjel“). Velkým zážitkem byl slavný „Květinový valčík“ z Čajkovského Louskáčka, který byl plný krásně vyklenutých, táhlých frází, jimž nechyběla úžasná vzdušnost. I zde je třeba znovu vyzdvihnout skvělou hru harfy, která také jako jediná doprovodila sbor v Tiché noci Franze Xavera Grubera, kde hudba díky zajímavému brumendo efektu v samotném závěru zůstala doslova „viset“ ve vzduchu.

Večer zakončilo „Halleluja“ z Händelova Mesiáše, které pro mě osobně zůstalo jediným nedostatkem vánoční dramaturgie. Jakkoliv je tento kus, který svým původem nesouvisí s Vánocemi, protože je oslavou Kristova Zmrtvýchvstání, slavnostním, z programu celého večera – také s přihlédnutím k jeho druhé polovině, která patřila hudbě devatenáctého a dvacátého století – zbytečně vyčníval. Ne tak přídavek, kterým byla tradiční česká koleda, Narodil se Kristus Pán.

Hodnocení autorky recenze: 90 %

Předvánoční koncert
Česká filharmonie
Dirigent: Manfred Honeck
Simona Houda Šaturová (soprán)
Nina Maria Edelmann (alt)
Peter Berger (tenor)
Paul Armin Edelmann (bas)
Pražský filharmonický sbor
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Kantiléna Brno
Sbormistři: Jakub Klecker a Michal Jančík
17., 18., 19. a 20. prosince 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha
(psáno z koncertu 17. 12. 2015)

program:
– Johann Sebastian Bach: „Jauchzet, frohlocket“ z Vánočního oratoria BWV 248
– Wolfgang Amadeus Mozart: „Laudate Dominum“ z Vesperae solennes de confessore KV 339
– Wolfgang Amadeus Mozart: „Gloria“ z Mše C dur „Korunovační“
– Franz Schubert: Ave Maria
– Franz Schubert: „Et incarnatus est“ z Mše Es dur
– Wolfgang Amadeus Mozart: „Alleluja“ z Exsultate, jubilate, moteta pro soprán, sbor a orchestr KV 165
– Joseph Haydn: Symfonie č. 88 G dur, 4. věta
– Joseph Haydn: „Gloria“ z Missa in Tempore belli
– Franz Xaver Gruber: Tichá noc
– Petr Iljič Čajkovskij: „Květinový valčík“ z baletu Louskáček
– Engelbert Humperdinck: „Večerní modlitba“ a „Snová pantomima“ z opery Perníková chaloupka
– Benjamin Britten: „Hodie Natus est“, „Wolcume“ a „That young child“ z kantáty Chvála koled
– Bohuslav Martinů: Hry o Marii, výběr z opery
– Robert Stolz: Es blüht eine Rose zur Weihnachtszeit, vánoční píseň
– César Frnack: Chléb andělský (Panis angelicus), vánoční píseň
– Pietro Mascagni: Ave Maria
– Georg Friedrich Händel: „Halleluja“ z oratoria Mesiáš

www.ceskafilharmonie.cz