Česká filharmonie uvede ve světové premiéře Pražskou symfonii Detleva Glanerta

Jedním z uměleckých cílů, jež si s Českou filharmonií vytyčil Semjon Byčkov, je uvádění hudby současných autorů. Nejde však jen o skladby, které již byly napsány a nastudovány jinde. Česká filharmonie sama oslovila devět českých a pět zahraničních skladatelů, kteří pro ni napsali nebo napíší nová díla. Jedním z nich je také dvaašedesátiletý Detlev Glanert. S šéfdirigentem České filharmonie pojí rodáka z německého Hamburku nejen blízké osobní přátelství, ale i umělecké souznění. Byčkov Glanertovy skladby opakovaně uvádí napříč Evropou a považuje jej za jednoho nejzajímavějších hudebních skladatelů dneška.

Detlev Glanert je uznáván především jako autor vokálně instrumentálních děl a na svém kontě má čtrnáct oper. Práci s textem a lidským hlasem se však nevyhýbá ani v Pražské symfonii inspirované českou metropolí a Franzem Kafkou. Po přečtení jeho celého díla z úryvků méně známých básní tohoto významného představitele pražské německé literatury sám sestavil libreto. Symfonii koncipuje jako sled dvanácti písní, jež na sebe bezprostředně navazují a vytvářejí tak plynulý, asi pětačtyřicetiminutový proud hudby.

Česká filharmonie měla Glanertovu hudbu v uplynulých letech uvést celkem třikrát. V lednu 2019 zazněla kratší orchestrální skladba Weites Land na motivy Brahmsovy Čtvrté symfonie. Na březen 2020 pak byla naplánována česká premiéra monumentálního Requiem za Hieronyma Bosche, jehož vznik si u příležitosti pětistého výročí úmrtí slavného nizozemského malíře objednal Královský orchestr Concertgebouw. Z této mimořádné hudební události však vlivem nastoupivší koronavirové pandemie sešlo. Stejný osud potkal o rok později také Pražskou symfonii, a tak se její světová premiéra uskuteční až příští týden. V červnu 2023 uvede Semjon Byčkov skladbu v nizozemské premiéře s Královským orchestrem Concertgebouw v Amsterdamu a v německé premiéře s Orchestrem lipského Gewandhausu. Zatímco uvedení symfonie se podařilo přeplánovat, umělecky a logisticky náročnější Requiem, jež pro své provedení vyžaduje vedle symfonického orchestru také čtveřici zpěváků, recitátora a dva sbory, na pražskou premiéru stále čeká.

Před Glanertovou Pražskou symfonií zazní Koncert pro housle a orchestr d moll Jeana Sibelia, jehož světová premiéra se uskutečnila už v roce 1904. Česká filharmonie ho poprvé hrála v roce 1908 a naposledy před čtyřmi lety pod taktovkou Jakuba Hrůši v podání Josefa Špačka. Nynější sólista Sibeliova Houslového koncertu Johan Dalene o skladbě říká: „Houslový koncert Jeana Sibelia mám rád už mnoho let. Je to dílo, z jehož technické náročnosti lze okamžitě vyčíst, že Sibelius byl houslista. Využívá všech nástrojových možností a dokáže velmi přesvědčivě popsat skandinávskou přírodu. První věta začíná z naprostého klidu, inspirovaného finskými tichými, klidnými lesy. Hudba je místy doopravdy temná, jindy radostně nespoutaná a chvílemi, zvláště ve druhé větě, hluboce lyrická. Poslední věta je houslovým i čistě hudebním ohňostrojem. Je výrazně rytmická, divoká, virtuózní a plná finské energie známé jako ‚sisu‘. Britský kritik Donald Tovey ji velmi přesně a vtipně popsal jako ‚polonézu pro lední medvědy‘.“

Johan Dalene si již ve svém mladém věku vytváří silnou pozici na mezinárodní hudební scéně; spolupracuje s předními orchestry ve slavných koncertních sálech doma i v zahraničí. V roce 2019 získal první cenu v prestižní Soutěži Carla Nielsena, letos v říjnu se stal Umělcem roku britského magazínu Gramophone. Věnuje se také komorní hudbě. Na jaře 2023 ho čeká řada recitálů v USA, mj. v newyorské Carnegie Hall a sanfranciské Davies Symphony Hall. V březnu 2022 mu vyšlo již třetí album, na němž spolu s Královskou stockholmskou filharmonií zaznamenal Nielsenův a Sibeliův houslový koncert a jež mu vyneslo již potřetí umístění „Editor’s Choice“ na žebříčku magazínu Gramophone. Předchozí CD – se severskou hudbou – získalo prestižní ocenění Diapason d’Or.