Česká filharmonie uvede ve světové premiéře Pražskou symfonii Detleva Glanerta

Šéfdirigent a hudební ředitel prvního českého orchestru Semjon Byčkov provede od čtvrtka 8. do soboty 10. prosince Čtvrtou symfonii současného německého skladatele Detleva Glanerta, napsanou speciálně pro Českou filharmonii na motivy lyrických fragmentů Franze Kafky. Pěveckých partů se chopí mezzosopranistka Catriona Morison a basbarytonista Christian Immler, kteří s orchestrem zazpívají poprvé. Vystoupení ve Dvořákově síni Rudolfina bude prvním setkáním s Českou filharmonií i pražským debutem také pro teprve dvaadvacetiletého norsko-švédského houslistu Johana Dalena. Ten se publiku představí v Houslovém koncertu finského skladatele Jeana Sibelia. V pátek 9. prosince od 19:30 hodin bude koncert živě přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.

Johan Dalene (foto Mats Bäcker)
Johan Dalene (foto Mats Bäcker)

Jedním z uměleckých cílů, jež si s Českou filharmonií vytyčil Semjon Byčkov, je uvádění hudby současných autorů. Nejde však jen o skladby, které již byly napsány a nastudovány jinde. Česká filharmonie sama oslovila devět českých a pět zahraničních skladatelů, kteří pro ni napsali nebo napíší nová díla. Jedním z nich je také dvaašedesátiletý Detlev Glanert. S šéfdirigentem České filharmonie pojí rodáka z německého Hamburku nejen blízké osobní přátelství, ale i umělecké souznění. Byčkov Glanertovy skladby opakovaně uvádí napříč Evropou a považuje jej za jednoho nejzajímavějších hudebních skladatelů dneška.

Detlev Glanert je uznáván především jako autor vokálně instrumentálních děl a na svém kontě má čtrnáct oper. Práci s textem a lidským hlasem se však nevyhýbá ani v Pražské symfonii inspirované českou metropolí a Franzem Kafkou. Po přečtení jeho celého díla z úryvků méně známých básní tohoto významného představitele pražské německé literatury sám sestavil libreto. Symfonii koncipuje jako sled dvanácti písní, jež na sebe bezprostředně navazují a vytvářejí tak plynulý, asi pětačtyřicetiminutový proud hudby.

Česká filharmonie měla Glanertovu hudbu v uplynulých letech uvést celkem třikrát. V lednu 2019 zazněla kratší orchestrální skladba Weites Land na motivy Brahmsovy Čtvrté symfonie. Na březen 2020 pak byla naplánována česká premiéra monumentálního Requiem za Hieronyma Bosche, jehož vznik si u příležitosti pětistého výročí úmrtí slavného nizozemského malíře objednal Královský orchestr Concertgebouw. Z této mimořádné hudební události však vlivem nastoupivší koronavirové pandemie sešlo. Stejný osud potkal o rok později také Pražskou symfonii, a tak se její světová premiéra uskuteční až příští týden. V červnu 2023 uvede Semjon Byčkov skladbu v nizozemské premiéře s Královským orchestrem Concertgebouw v Amsterdamu a v německé premiéře s Orchestrem lipského Gewandhausu. Zatímco uvedení symfonie se podařilo přeplánovat, umělecky a logisticky náročnější Requiem, jež pro své provedení vyžaduje vedle symfonického orchestru také čtveřici zpěváků, recitátora a dva sbory, na pražskou premiéru stále čeká.

Před Glanertovou Pražskou symfonií zazní Koncert pro housle a orchestr d moll Jeana Sibelia, jehož světová premiéra se uskutečnila už v roce 1904. Česká filharmonie ho poprvé hrála v roce 1908 a naposledy před čtyřmi lety pod taktovkou Jakuba Hrůši v podání Josefa Špačka. Nynější sólista Sibeliova Houslového koncertu Johan Dalene o skladbě říká: „Houslový koncert Jeana Sibelia mám rád už mnoho let. Je to dílo, z jehož technické náročnosti lze okamžitě vyčíst, že Sibelius byl houslista. Využívá všech nástrojových možností a dokáže velmi přesvědčivě popsat skandinávskou přírodu. První věta začíná z naprostého klidu, inspirovaného finskými tichými, klidnými lesy. Hudba je místy doopravdy temná, jindy radostně nespoutaná a chvílemi, zvláště ve druhé větě, hluboce lyrická. Poslední věta je houslovým i čistě hudebním ohňostrojem. Je výrazně rytmická, divoká, virtuózní a plná finské energie známé jako ‚sisu‘. Britský kritik Donald Tovey ji velmi přesně a vtipně popsal jako ‚polonézu pro lední medvědy‘.“

Johan Dalene si již ve svém mladém věku vytváří silnou pozici na mezinárodní hudební scéně; spolupracuje s předními orchestry ve slavných koncertních sálech doma i v zahraničí. V roce 2019 získal první cenu v prestižní Soutěži Carla Nielsena, letos v říjnu se stal Umělcem roku britského magazínu Gramophone. Věnuje se také komorní hudbě. Na jaře 2023 ho čeká řada recitálů v USA, mj. v newyorské Carnegie Hall a sanfranciské Davies Symphony Hall. V březnu 2022 mu vyšlo již třetí album, na němž spolu s Královskou stockholmskou filharmonií zaznamenal Nielsenův a Sibeliův houslový koncert a jež mu vyneslo již potřetí umístění „Editor’s Choice“ na žebříčku magazínu Gramophone. Předchozí CD – se severskou hudbou – získalo prestižní ocenění Diapason d’Or.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments