Epilog, závěrečný díl své symfonické tetralogie, kterou Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši nahrává, začal Josef Suk skicovat v roce 1920, závěrečnou revizi provedl v roce 1933. Tato rozsáhlá skladba s výraznou vokální složkou patří k vrcholům skladatelovy tvorby a řadí se mezi významná díla české hudby 20. století. Sám autor popsal její ideový obsah takto: „Dílo prochází zase celým lidským životem, do přemýšlení o smrti a do hrůzy z ní zazní píseň pozemské lásky a vše to vyústí v nadšený zpěv osvobozeného lidstva. Není smrti, to, oč usilujeme, o to usiluje a bude usilovati lidství od věčnosti až do věčnosti. Beze smrti nemohl by povstati život nový a věčný, a proto dle slov Písma: ‚Smrti, kde hrot tvůj, kde osten tvůj?‘“
Premiéra Epilogu se uskutečnila 20. prosince 1933 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v podání posíleného orchestru České filharmonie pod taktovkou Václava Talicha, kterému skladatel – tehdy slavící šedesátiny – dílo věnoval. Slavnostního večera se zúčastnil i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Od té doby zazněl Sukův Epilog v podání České filharmonie pouze osmkrát – ještě dvakrát pod vedením Václava Talicha, jednou s Otakarem Jeremiášem a pětkrát s Václavem Neumannem: z toho třikrát v roce 1974 a dvakrát v roce 1986.
Jakub Hrůša se s Českou studentskou filharmonií poprvé setkal na abonentních koncertech v sezoně 2023/2024. Spolupráci si pochvaloval nejen po umělecké stránce, ale ocenil i její lidský rozměr. Mladému orchestru následně adresoval dopis, v němž mimo jiné napsal: „Vaše hraní mělo přesnost i šťávu, uvážlivost i vášeň, rozum i srdce, jasný plán i spontánnost. Hlavní ale je, jakou mělo pro mě lidskou kvalitu. Nad to všechno jste prostě úžasně fajn lidi. Myslím, že to nejpodstatnější v mém pocitu teď je vděčnost, že se k vám příští rok budu moci zase jako dirigent vrátit. Už teď se na to těším.“
Pro jejich druhý společný projekt zvolil Jakub Hrůša programní suitu Šeherezáda z roku 1888. Nejznámější orchestrální skladba Nikolaje Rimského-Korsakova, inspirovaná středověkou sbírkou pohádek Tisíc a jedna noc, oplývá orientálními motivy, jemnou lyrikou i dramatickým napětím. Posluchače zavede na bagdádský bazar, nechá je prožít vášeň mladého careviče a vtáhne je do příběhu o ztroskotání korábu v rozbouřeném moři.
Česká studentská filharmonie je orchestr složený z mladých nadšených hudebníků – převážně studentů a absolventů hudebních škol. Uplatňují se v něm rovněž současní i bývalí členové Orchestrální akademie České filharmonie. Od sezony 2013/2014 těleso pravidelně vystupovalo v rámci vzdělávacích koncertů. V dubnu 2019 se orchestr představil společně s Idou Kelarovou a dětským pěveckým sborem Čhavorenge při koncertech Šun Devloro, které byly hudební oslavou Mezinárodního dne Romů. V listopadu téhož roku vystoupila Česká studentská filharmonie na Koncertu ke Dni studentstva pod taktovkou Roberta Kružíka. V červnu 2020 těleso řídil sir Simon Rattle, v únoru 2021 pak studenti poprvé spolupracovali se šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem. V roce 2023 orchestr dvakrát dirigoval Giovanni Antonini, v únoru 2024 Jakub Hrůša a v září téhož roku na festivalu Dvořákova Praha Ingo Metzmacher.
