Český rozhlas D-dur slaví 20 let: „Každý den vysíláme hudbu, kterou jinde neuslyšíte“

Lukáši, dvacet let D-duru. Překvapila vás stanice něčím, co jste nečekal?
Překvapila mě svou životaschopností. Její technické zázemí je docela komplikované, propojuje několik databázových a vysílacích systémů, ale nikdy nedošlo ke kolapsu. A za covidu to byla jediná rozhlasová stanice, která v lockdownech beze změny programu pokračovala dál, protože byla předem naprogramovaná.

O+

Posluchači stanice D-dur jsou znalci klasické hudby vyhledávající kuriozity a vzácné nahrávky?
My hrajeme pro dva typy posluchačů. Vedle expertů a znalců klasického repertoáru oslovujeme i ty, kteří cestu k té kráse teprve hledají. Mezi 16. a 20. hodinou pro ně vybíráme kratší, atraktivní skladby s lehce poučným komentářem. Ty skladby se dost často opakují, a tak se lidem zapíšou do paměti. Když už to posluchači začne připadat až příliš známé, vystoupí z této ochranné zóny a zkusí třeba naše večerní vysílání od 20:00 hodin, kde hrajeme modernější hudbu, oratoria a tak dále.

Nejodvážnější programový kousek, který jste kdy vysílali? A jaká byla reakce?
Před měsícem jsme vysílali celý festival soudobé hudby. Ne vybrané skladby, ne vybrané koncerty. Všechny koncerty. Skoro třicet hodin soudobých skladeb od pondělí do neděle. To mě na D-duru baví: nemusíme vybírat „to nejlepší z“. Hrajeme všechno, a ať si vybere posluchač.

Čím se D-dur liší od internetových hudebních stanic?
Nehrajeme jen hudbu, kterou najdete kdekoli na internetu. Rozhlas má bezedný archiv vlastních nahrávek klasické hudby. Jsme zapojeni do sítě evropských veřejnoprávních rozhlasů a můžeme exkluzivně vysílat čerstvé záznamy La Scaly, MET, z Londýna… Dokonce je nabízíme i k poslechu online. Máme Symfonický orchestr Českého rozhlasu, koncerty z HAMU, z regionů. A skvělé dramaturgy.

Kdybyste měl dnes založit D-dur znovu, udělal byste něco jinak?
Tehdy jsme řešili několik zásadních rozhodnutí. Hrát celé skladby, nebo jen vybrané věty? Má skladby vybírat živý dramaturg, nebo počítač? A má být ve vysílání průvodní slovo? Myslím, že jsme tehdy udělali správná rozhodnutí. Dnes máme plnohodnotnou stanici s promyšlenou dramaturgií, skladby jsou opatřeny stručnými komentáři, hrajeme většinou celá díla, ale v programu Klasika na dosah vyjdeme vstříc lehčím repertoárem i hledajícímu publiku. Jeden pán nám napsal: „Je to krásné a uposlouchatelné.“

A budoucnost?
V této zemi existují statisíce lidí, kteří pravidelně navštěvují koncerty, opery. Chodí zpívat do sborů. Může nastat okamžik, kdy v tom nebudou moci pokračovat. Zdravotní problémy, finanční… Jim budeme rádi sloužit, i v té budoucnosti.