Množství zvukového materiálu pořízeného různými způsoby mezi strunami klavíru (uvnitř jeho „duše“) bylo později využito právě pro zkomponování tohoto nového alba. Po předchozích sólových albech zaměřených povětšinou na elektro-akustickou a akusmatickou hudbu (Sentenceless Sentence, Solos From Nothing) představuje nové Ratajovo album čistě akustické skladby zkomponované ve zvukovém studiu. Klavírní zvuky zaznívají však způsobem, jakým by v reálném světě nikdy zaznít nemohly a uvádějí tak posluchače do zcela nové akustické reality.
„Ten kus hudebního nástroje se jmenuje „akustický prvek“. Je to část pianina – nemá klaviaturu ani dusítka, jen struny napnuté na litinovém rámu, který je připevněný k rezonanční desce. Duše klavíru, dá se snad říci. Téměř půl roku jsem ho měl ve studiu díky vstřícnosti firmy PETROF, která v roce 2024 oslavila sto šedesát let své existence. U této příležitosti jsme s Janem Trojanem vytvořili kompozici PIANOFONIA, již si objednal festival Pražské jaro. Společně se Štěpánem Honem, Ivem Kahánkem a Michalem Nejtkem jsme ji pak odehráli na dvou koncertech tematizujících právě onu „duši klavíru“. Těch několik měsíců s „akustickým prvkem“ ve studiu ale zanechalo ještě mnohem hlubší stopu. Vzniklo dalších pět kompozic, každá jiná, u běžného klavíru by se nikdy nezrodily; ukazují pianino (respektive svět klavírních strun) z perspektivy, která je klavíristovi obvykle nedostupná. Je to výsledek povětšinou nočních zvukových dobrodružství, která se asi už nebudou opakovat,“ přibližuje Michal Rataj.
Akustický prvek byl rozehráván celou rukou, prsty, paličkami, trsátky, metličkami, elektronickým smyčcem a dálkově ovládanými elektromagnetickými solenoidy.
