Chéreau se svým Mrtvým domem dobyl i Berlín

Německý státní svátek a bombastická reklama, ohlašující koprodukci s festivaly v Aix-en-Provence, Wiener Festwochen, Holland Festival, s Metropolitní operou a La Scalou. To vše zapříčinilo, že pondělní berlínská premiéra inscenace Janáčkova posledního opusu byla zcela vyprodána.

Umělecká prominence byla Danielem Barenboimem a Annou Prohaskovou stejně dobře zastoupena jako ta společenská – od bývalého starosty Berlína Waltera Mompera přes předsedu Svazu německých lékařů Franka Ulricha Montgomeryho až po bývalého německého prezidenta Horsta Köhlera. Dovoluji si pochybovat, zda vůbec nějaký československý či posléze český prezident – včetně toho dnešního – někdy provedení Mrtvého domu viděl, respektive vůbec ví, o co se tu jedná…

Simon Rattle Janáčkovu partituru zná a miluje ji, zná také nahrávku Charlese Mackerrase a očividně se v ní cítí lépe, než u letos „povinného“ Mahlera. Už dnes se těšíme, až koncem roku uvede se svými Filharmoniky svitu z Lišky Bystroušky. Orchestr Staatskapelle sice nemá nějaké mimořádné zkušenosti s Janáčkem, houslová sóla byla na pováženou, ale to byl snad také jediný kaz jinak přesvědčivého provedení, obzvláště když se úroveň hry orchestru v průběhu večera stále zlepšovala.

Absolutním vrcholem provedení ovšem byli „Čechoslováci“: Štefan Margita, který před lety uchvacujícím způsobem dělal Její pastorkyňu s Rattlem ve Filharmonii koncertně, tentokrát jako Filka Morozov, Peter Straka jako Velký vězeň, Jiří Sulženko v roli Placmajora, Vladimír Chmelo jako Malý vězeň, Aleš Jenis jako Vězeň hrající Dona Juana či Ján Galla jako Čekunov strhli svými kongeniálními výkony další pěvce, ze kterých bych především jmenoval Willarda Whitea v roli Alexandra Petroviče Gorjančikova, Pavola Hunku jako Šiškova, Erica Stoklossu jako mladého Tatara Aleju a vídeňského Heinze Zednika jako Starého vězně. Jazykový coaching nečeských pěvců převzala dlouholetá členka sboru Deutsche Oper Jana Rüfferová.

Propagandistický vrchol ovšem patřil režii. Práce, kterou Patrice Chéreau odvedl, nenarušovala hudbu, v českých poměrech bychom ji nazvali „tradiční“, kdyby tento termín nebyl u Janáčka nemístný. Nejspíš lze přitom pochybovat, že v roce 1976, když Chéreau udělal díru do světa pověstnou inscenací jubilejního Wagnerova Prstenu v Bayreuthu, vůbec věděl, kdo to Leoš Janáček byl; podobně jako Pierre Boulez, jehož svět osciloval mimo francouzskou hudbu skoro výlučně kolem Darmstadtu, Donaueschingenu a studia SWR ve Freiburku. Je to zásluha Milana Kundery, že francouzským intelektuálům Janáčka ve svých knihách představil a stále představuje. Nikomu, nevyjímaje aktivní hudebníky, nevděčí česká kultura a obzvlášť pak česká hudba za tolik, jako právě Kunderovi. Nikdo pro propagaci našich skladatelů v zahraničí neudělal tolik, co on. To se ví na západ od Aše, jen ve své vlasti Kundera prorokem není a místo díků je raději difamován. Je jaksi samozřejmé, že programová brožura k berlínskému Mrtvému domu přináší esej Milana Kundery Nemilovaný syn rodiny, vedle kompetentních prací britských janáčkologů Gavina Plumleyho a Michaela Ewanse.

Chéreauovu inscenaci Mrtvého domu lze i v Berlíně jen a jen doporučit, tento měsíc se bude hrát ještě pětkrát.

Leoš Janáček:
Z mrtvého domu
Dirigent: Simon Rattle
Režie: Patrice Chéreau
Umělecká spolupráce: Thierry Thieû Niang
Scéna: Richard Peduzzi
Kostýmky: Caroline de Vivaise
Světla: Bertrand Couderc
Sbormistr: Eberhard Friedrich
Staatsopernchor
Staatskapelle Berlin
Koprodukce Staatsoper Unter den Linden Berlin /Wiener Festwochen / Holland Festival Amsterdam / Festival d’Aix-en-Provence / The Metropolitan Opera New York / Teatro alla Scala Milano
Premiéra 3.října 2011 Schiller Theater Berlín

Alexander Petrowitsch Gorjantschikow – Willard White
Schischkow – Pavlo Hunka (alt. Roman Trekel)
Aleja – Eric Stoklossa
Filka Morozow – Štefan Margita
Der große Sträfling – Peter Straka
Der kleine Sträfling – Vladimír Chmelo
Der Platzkommandant – Jiří Sulženko
Der ganz alte Sträfling – Heinz Zednik
Der Koch – Alfredo Daza
Der Pope – Arttu Kataja
Skuratow – John Mark Ainsley
Tschekunow – Ján Galla
Der betrunkene Sträfling – Florian Hoffmann
Der junge Sträfling – Olivier Dumait
Dirne – Susannah Haberfeld
Ein Sträfling in der Rolle des Don Juan und des Brahminen – Aleš Jenis
Kedril – Marian Pavlovič
Schapkin – Peter Hoare
Tscherewin – Stephan Rügamer

www.staatsoper-berlin.de

Foto M.Rittershaus