Chyběl jenom motocykl. Cecilia Bartoli a Rolando Villazón v Praze

  1. 1
  2. 2

První polovina koncertu skončila duetem Adiny a Nemorina Una parola, o Adina… Chiedi all’aura lusinghiera z Nápoje lásky. Nepřekvapilo, že se Bartoli se svým variabilním mezzosopránem s touto sopránovou rolí bez potíží vyrovnala, ale osobně mi vyrazila dech představitelská lehkost a přirozenost, s jakou zpěvačka ve scéně z této Villazónovy „erbovní“ opery nad svým partnerem dominovala. Není zkrátka nad to, když se na jevišti sejdou dvě charismatické osobnosti – nejlépe pak vynikne zřídka vídaný jev, že zkrátka není charisma jako charisma…

Cecilia Bartoli & Rolando Villazón - Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) - Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)
Cecilia Bartoli & Rolando Villazón – Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Nachtingall Artists/Petr Dyrc)

Na začátku druhé části večera si hudebníci La Scintily sympaticky zamuzicírovali v Belliniho drobné skladbě Koncert pro hoboj a orchestr Es dur, v níž se znamenitě představil sólista Pier Luigi Fabretti. Villazón poté prezentoval jednu ze svých oblíbených písní skladatelů italského belcanta, rovněž Belliniho Torna, vezzosa Fillide. Melancholickou náladu písně tenorista obdivuhodně vygradoval k dramatickému a velmi efektnímu závěru, takže celkovému vyznění uškodila pouze mírná nervozita v publiku, pramenící z faktu, že před začátkem pěvcova výstupu bylo na scénu doneseno art-decové křesílko, které však zůstalo pěvcem z nepochopitelných důvodů nevyužito.

Opuštěný kus nábytku pak dominoval i poslednímu instrumentálnímu číslu, předehře k Rossiniho Hedvábnému žebříku. Název této opery možná bezděky evokuje jednu z předností orchestru – zejména zvuk smyčcové sekce je totiž opravdu doslova „hedvábný“, a standardní repertoárový kus i díky němu skutečně zazářil. Otázku, proč vlastně z Rossiniho operního odkazu neslyšíme u nás víc, pak poté s ještě větší naléhavostí nastolil samotný závěr koncertu.

Tajemné křesílko totiž posloužilo jako rekvizita nejprve pro sólovou Píseň o jívě a poté pro finální scénu Eccomi giunto inosservato Otella a Desdemony z Rossiniho Otella. Jímavou árii zazpívala Cecilia Bartoli s obrovskou emocionální silou, načež se uložila k spánku právě do onoho křesla. Rolando Villazón coby žárlivý Maur s nožem v ruce následně předvedl podle mého mínění pěvecky i herecky nejlepší výstup večera – nervní hlasová poloha i charakter role jeho naturelu výtečně vyhovovaly.

Cecilia Bartoli & Rolando Villazón - Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) - Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)
Cecilia Bartoli & Rolando Villazón – Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Nachtingall Artists/Petr Dyrc)

V kombinaci se zpěvaččiným výkonem, opírajícím se o aktuální zkušenosti s rolí na jevišti, se jednalo o skutečný vrchol vystoupení dvou skvělých umělců a jednoho neméně skvělého orchestru.

Ovace a potlesk ve stoje si vyžádaly tři spíše standardní, v podání sympaticky rozdováděných pěvců však zcela odzbrojující přídavky: Da Capuovu píseň Non ti scordar di me, Rossiniho La danzu a německo-italsky zazpívaný valčíkový duet Lippen schveigen z Lehárovy Veselé vdovy, jenž se pochopitelně neobešel bez obligátního tanečku.

Cecilia Bartoli & Rolando Villazón - Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) - Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)
Cecilia Bartoli & Rolando Villazón – Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Nachtingall Artists/Petr Dyrc)

Tak tedy skončil dlouho očekávaný koncert, který spojil síly dvou operních zpěváků, v mnohém si podobných a přesto v mnohém rozdílných. Jednalo se každopádně o zcela jedinečnou zkušenost, za níž jsem osobně nesmírně vděčný. Na skutečnosti, že sajdkáru může řídit pouze jeden, se tím sice nic nemění, ale jak potvrzují všichni znalci, důležitý je i jezdec v přívěsném vozíku, který se v zatáčkách stará, aby se motocykl nepřevrátil…

Cecilia Bartoli & Rolando Villazón - Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) - Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)
Cecilia Bartoli & Rolando Villazón – Cecilia Bartoli (mezzosoprán), Rolando Villazón (tenor) – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Nachtingall Artists/Petr Dyrc)


Hodnocení autora recenze: 90%

Cecilia Bartoli & Rolando Villazón – první společné koncertní turné
Cecilia Bartoli (mezzosoprán)
Rolando Villazón (tenor)
Orchestra La Scintilla of the Zurich Opera
Koncertní mistr: Ada Pesch
6. prosince 2015 Smetanova síň Obecního domu Praha

program:
Wolfgang Amadeus Mozart:
– Předehra (Così fan tutte)
– Si mostra la sorte, KV 209 (koncertní árie)
Rolando Villazón
– Chi sà, chi sà, qual sia, KV 582 (koncertní árie)
Cecilia Bartoli
– Fra gli amplessi in pochi istanti (Così fan tutte, 2. dějství)
Cecilia Bartoli (Fiordiligi), Rolando Villazón (Ferrando)

Gioachino Rossini: Předehra (Popelka)

Gaetano Donizetti:
– Una furtiva lacrima (Nápoj lásky)

Gioachino Rossini:
– Nacqui all’affanno… Non più mesta (Popelka, 2. dějství)
Cecilia Bartoli (Angelina)

Gaetano Donizetti:
– Una parola, o Adina… Chiedi all’aura lusinghiera (Nápoj lásky, 1. dějství)
Rolando Villazón (Nemorino), Cecilia Bartoli (Adina)

= přestávka =

Vincenzo Bellini:
– Koncert pro hoboj a orchestr Es dur
Pier Luigi Fabretti (hoboj)
– Torna, vezzosa Fillide
Rolando Villazón

Gioachino Rossini: Předehra (Hedvábný žebřík)

Gioachino Rossini:
– Assisa a’ piè d’un salice – Deh calma, o Ciel, nel sonno
Cecilia Bartoli (Desdemona)
– Eccomi giunto inosservato – Non arrestare il colpo – Notte per me funesta (Otello, 3. dějství)
Rolando Villazón (Otello), Cecilia Bartoli (Desdemona)

přídavky:
Ernesto De Curtis: Non ti scordar di me
Gioachino Rossini: La danza
Franz Lehár: Lippen schweigen (Die lustige Witwe)

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Cecilia Bartoli & Rolando Villazón (Praha 6.12.2015)

[Celkem: 19    Průměr: 4.1/5]

Mohlo by vás zajímat


3
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
ronniev

Jen podotýkám, že byl Rolando Villazón zřetelně indisponovaný, několikrát během večera bojoval s chrapotem a byl občas rád, že je rád, proto to ani s tou lehkostí nemohlo být tak slavné. Jinak ale naprosto souhlasím, byl to večer, jaký se často nevidí, a Otello byl jeho vrchol.

jansvan

Souhlasím – Villazónova indispozice byla znát od prvních tónů a zřejmě byla i důvodem změny v programu. Nicméně obecenstvo přišlo hlavně na hvězdu, takže volání Bravo nebylo rozhodně řídké. Zato Bartoli byla dechberoucí smršť, která si ovace ve stoje rozhodně zasloužila.

Krásná a lidsky vciťující se kritika – to se v dnešním “nekompromisním” světě moc nenosí… Krása – a díky za to.