Zahájení festivalu se uskuteční ve čtvrtek 20. března v divadle ARCHA+ a přinese nejen umělecké zážitky, ale také silné výpovědi žen, které se setkaly s válkou. Čtvrteční večer je otvírákem dalších dní plných inspirativních představení, workshopů, setkávání s umělectvem či netradičních hovorů v sauně na Štvanici. První festivalový večer zahájí polská režisérka Magda Szpecht svou inscenací Ona stojí uprostřed bojiště a jedná se o světovou premiérou připravenou speciálně pro Bazaar. Dílo je kompozicí složenou z nových pohledů na válku, volně dostupných zpravodajských dat, soukromé korespondence a zvukových stop, které rezonují i v těch, již mají už otupělé emoce. Inscenace je už třetím divadelním dílem Magdy Szpecht, které přímo reaguje na válku na Ukrajině a sleduje možnosti, jak pomoci ke svobodě na základě přístupných informací o aktuálním vývoji bojů. Následovat bude taneční projekt ukrajinských umělkyň, režisérky Yulii Lopaty a choreografky Galy Pekhy COSSACHKA, jenž poukazuje na ženskou odolnost tváří v tvář násilí, které z těl činí bojiště i zbraň. Yuliia a Gala se inspirovaly legendou o amazonkách a zkoumají sílu ženství v časech krize, kdy je otázka „Čí tělo je moje tělo?“ velmi aktuální.
„Umění nám umožňuje nahlížet na vlastní tělo novým způsobem – nejen jako na fyzickou schránku, ale i jako prostor pro vyjednávání, odpor a sdílení. Letošní ročník Bazaar Festivalu se snaží divákům nabídnout různorodé pohledy na to, jak je naše tělesnost ovlivňována, určována a zpochybňována – ale i důvod k oslavě,“ říká umělecký ředitel a dramaturg festivalu Ewan McLaren.
Bazaar Festival už tradičně představuje odvážné a progresivní tvůrce z České republiky i zahraničí. Jde mimo mainstreamový proud, ale přímo k aktuálním tématům. V rámci programu festivalu se diváci mohou těšit na inovativní inscenace a jevištní formy, performativní události, workshopy i diskuse, které reflektují aktuální společenské dění v globálním měřítku. Festival dává prostor jak renomovaným umělcům, tak i novým talentům, kteří hledají nové způsoby vyjadřování skrze divadlo a pohyb.
Letošní program přinese tradiční festivalové události, jako je například Sobotní Bazaar (29. března), v jehož rámci mohou návštěvníci zhlédnout ukázky právě vznikajících děl tanečních i divadelních umělců a umělkyň. Zároveň mají možnost na tyto úryvky reagovat se zpětnou vazbou, a to bezprostředně po ukázkách. Publikum se tak do jisté míry stává spolutvůrcem budoucích inscenací. Po loňském zájmu a pozitivním ohlasu návštěvníků i letos organizátoři zařadili do programu mini-workshopy a diskuse s tvůrci prostřednictvím tzv. Sdílení odvážných praxí. To, co diváci zažijí v divadelních sálech a dalších prostorách, mohou sdílet přímo s umělci a tvůrkyněmi právě na těchto setkáních a zároveň získat vhled do způsobu jejich tvorby.
Další programové vrcholy
K dalším vrcholům festivalového programu patří uvedení inscenace Rapeflower ve Studiu Hrdinů. Polská umělkyně a choreografka Hana Umeda ve své sólové inscenaci propojuje tradiční japonský tanec jiutamai s osobní zpovědí, která zkoumá tělesnou paměť sexuálního násilí a proces uzdravení. V rámci letošního festivalového tématu se tato křehká a zároveň emocionálně silná performance dotýká hranic mezi násilím, pamětí a sebeláskou. Netradičním formátem bude taneční inscenace Sochařky, rovněž polských choreografek Weroniky Pelczyńské a Magdy Fejdasz. Představení zasazené speciálně pro Bazaar Festival do prostor Veletržního paláce Národní galerie Praha dá nahlédnout do kontextu sochařských děl nejen v Národní galerii, ale je živým archivem, který prozkoumává vztahy mezi ženami, jejich vzájemné propojení i individualitu.
Svou taneční trilogii na letošním ročníku završí umělecký kolektiv Steam Room s dílem na pomezí tanečního videoklipu a postmoderního tance dragON forever. Tito miláčci bazaarovského publika opět zvou ke společnému uvolnění a pořádné párty, není tedy náhodou, že ta festivalová následuje hned po jejich představení v Divadle X10. Tamtéž se objeví i čerstvá novinka Pasi Mäkeläho, která nese titul FUGK (Finno-Ugric Garage Kabuki) a propojuje zdánlivě nesourodé prvky – finský hudební styl humppa, zvukovou a objektovou instalaci i japonské divadelní tradice a vytváří obřadní situaci, kde se rituál mění v groteskní hru. Jiným zážitkem může být performativní hostina, jíž se návštěvníci stanou nejen hosty, ale i performativní součástí. Šlehat vítr, pražit hlínu, hníst mlhu bude možné zažít v sochařském ateliéru UMPRUM – Kafkárna a půjde nejen o performativní, ale také gurmánský zážitek.
Alica Minar a Dorota Michalak předvedou v Divadle X10 svou performanci Lush Blast – tasting the untamed, která měla minulý rok jedno z work in progress uvedení právě v rámci Bazaaru. V rámci cyklu Sdílení odvážné praxe představí také projekt Martiny Hajdyly Lacové Bodies in Progress (Extended) a skupiny ME-SA, jehož se zúčastní performerky vybrané v otevřené výzvě. Martina za sólovou verzi tohoto projektu získala vloni Cenu Thálie a rozvíjí jej s dalšími ženami. Projekt tematizuje ženské tělo v období těhotenství, kdy žena ztrácí svou autonomii a ocitá se v jakémsi meziprostoru, rozkročená mezi minulostí a budoucností, tím, jaký svět byl doposud, a tím, jakým se brzy stane. Co když je ale tou těhotnou ženou umělkyně, tanečnice, performerka? Co když je její měnící se tělo nástrojem jejího uměleckého vyjadřování? Sdílení odvážné praxe dá nahlédnout do procesu připravovaného projektu Bodies in Progress (Extended), který dává prostor těhotným performerkám. Co je vedlo k tomu být součástí projektu? Jak v tomto období vnímají své tělo? Jaký to má vliv na její tvorbu?
To a ještě mnohem více čeká návštěvníky na Bazaar festivalu 2025. Bazaar Festival chce i nadále dokazovat, že současné divadlo a tanec nejsou jen uměním, ale i důležitým nástrojem pro zkoumání toho, kým jsme a kam směřujeme jako individuální bytosti, ale i jako společnost. Chce posouvat hranice vnímání těla, mysli i umění a otevírá otázky, které nejsou jednoduché či pohodlné. Podrobné informace o programu, jednotlivých inscenacích, workshopech a vstupenkách jsou k dispozici na webu akce.
