„Považujeme za důležité dávat pravidelně prostor členům orchestru, aby se představili také jako sólisté. Česká filharmonie je totiž tvořena výjimečnými osobnostmi, které patří ke špičce ve svých oborech. Na silvestrovských a novoročních koncertech dostanou příležitost zástupci dechové sekce, které naši posluchači z uplynulých sezon velmi dobře znají,“ uvedl generální ředitel České filharmonie David Mareček.
Tradice pravidelných novoročních koncertů České filharmonie se začala psát s příchodem Jiřího Bělohlávka, který první z nich řídil 1. ledna 2013. V dalších letech se u této příležitosti na pódiu vystřídala řada významných českých i zahraničních dirigentů a sólistů a dramaturgie koncertů byla vždy koncipována jako pestrá přehlídka populárních i méně známých, avšak efektních skladeb českého i světového repertoáru. V posledních letech získaly novoroční koncerty tematické zaměření na konkrétní země – v roce 2022 se pod taktovkou Manfreda Honecka nesly ve znamení Rakouska, o rok později se Česká filharmonie vydala do Španělska s dirigentem Juanjem Menou, v roce 2024 zahájil Jakub Hrůša Rok české hudby s českým repertoárem a letos zvolil Tomáš Netopil hudební výpravu do francouzského fin de siècle.
Na úvod letošního koncertu zazní Slavnostní předehra Dmitrije Šostakoviče – energická skladba, která dává nahlédnout do té části Šostakovičovy tvorby, již charakterizuje lehkost a bezstarostnost. Muzikolog a skladatelův přítel Lev Lebedinskij vzpomínal na dobu jejího vzniku takto: „Rychlost, s jakou Šostakovič psal, byla skutečně ohromující. Navíc, když psal lehkou, bezproblémovou hudbu, dokázal mluvit, vtipkovat a zároveň komponovat, stejně jako legendární Mozart. Smál se a chichotal, přitom rychle zapisoval příval nápadů do partitury a práce probíhala takřka nepřetržitě.“
Trojice následujících skladeb nabídne různé podoby francouzské hudby z počátku 20. století – ohnivou a temperamentní Alboradu del gracioso Maurice Ravela, Debussyho impresionistický, něžný a hudebně barevný Svit luny a Villanelle pro lesní roh a orchestr Paula Dukase se sólistkou Kateřinou Javůrkovou.
Další ze sólistek, Barbora Trnčíková, přednese slavné hobojové sólo z filmu Mise režiséra Rolanda Joffého. Autorem hudby k tomuto snímku je legendární skladatel filmové hudby Ennio Morricone, od jehož úmrtí letos v červenci uplynulo pět let.
Danzón č. 2 Artura Márqueze, inspirovaný původně kubánským tancem, který však zdomácněl také v Mexiku, přenese posluchače blíže do současnosti. „Myšlenka napsat Danzón č. 2 vznikla v roce 1993 během cesty do Malinalca s malířem Andrésem Fonsecou a tanečnicí Irene Martínez. Oba jsou znalci společenských tanců a mají mimořádnou vášeň pro danzón, kterou na mě dokázali přenést hned od začátku. Dalším impulzem byly i pozdější cesty do Veracruzu a návštěvy Colonia Salón v Mexico City,“ uvedl skladatel.
Skladatel a trumpetista Oskar Böhme zkomponoval pro trubku většinu svého díla. Walter Hofbauer zahraje jeho Tarantellu „La Napolitaine“, inspirovanou energickým lidovým tancem původem z jihoitalského Taranta.
V pestrém novoročním výběru nebudou chybět ani skladby, které jsou doma i na divadelních prknech – lyrické, melodicky bohaté intermezzo z opery Sedlák kavalír Pietra Mascagniho a předehra k Bernsteinově operetě Candide. Ta vznikla na libreto básníka Richarda Wilbura, jenž se inspiroval stejnojmenným osvícenským románem.
