Člověk nebo pohádka? Kristīne Opolais v Praze

  1. 1
  2. 2

Poslední srpnový večer, doslova jen několik hodin před poprázdninovým návratem dětí do škol. Navíc pondělí a ještě ke všemu závěr dne, který svými tropickými teplotami překonal dosavadní pražský rekord z roku 1781. Jak velká pěvecká osobnost se navzdory takovým protivenstvím musí objevit na pódiu Smetanovy síně, aby ji dokázala zaplnit? Paradoxně se to podařilo umělkyni, jež doposud nevydala jedinou sólovou nahrávku a mezi jejíž speciality nablýskaná turné s programem populárních operních árií rozhodně nepatří. Ano, pětatřicetiletá lotyšská sopranistka Kristīne Opolais je zkrátka doma především na operních jevištích. A pokud ji diváci neznají přímo z prestižních scén v New Yorku, Londýně, Vídni či Mnichově, mohli její výkony vidět zatím jen na několika záznamech inscenací na DVD nebo v přímém přenosu z Met do kin z dubna 2014, kdy na poslední chvíli zaskočila za onemocnělou Anitu Hartig jako Mimi v Bohémě.

Tvář krásné blondýnky zatím zdobí jen obal jediného CD, a to Pucciniho Sestry Angeliky, kterou natočila se svým manželem, dirigentem Andrisem Nelsonsem. Lze ji slyšet i jako Amélii v nahrávce Verdiho Simona Boccanegry po boku Thomase Hampsona v titulní roli. V obou případech se jedná o záznamy z živých vystoupení, a už tento fakt sám o sobě svědčí o tom, že pravé přednosti Kristīne Opolais vynikají někde jinde, než v nahrávacím studiu (byť právě v jednom z nich nedávno doprovodila Jonase Kaufmanna na jeho novém CD s Pucciniho áriemi a duety).

V Praze měla tato nanejvýš pozoruhodná sopranistka původně debutovat už před několika lety. Nejprve však sešlo z jejího avizovaného vystoupení v operním galakoncertu na festivalu Pražský podzim v roce 2008, poté i z účasti na nastudování Mendelssohnovy kantáty Lobgesang Českou filharmonií o rok později. Za tím větší svátek je tedy možné považovat její aktuální vystoupení v rámci koncertů Hvězdy světové opery, pořádaných agenturou Nachtigall Artist. Otázka, která se v té spojitosti nabízí, je ovšem následující: je běžný typ operního recitálu pro zpěvačku, proslulou především komplexním jevištním zvládnutím role, tou správnou formou prezentace?

Pokud mohu posoudit, pak rozhodně ano. Vysoké štíhlé sopranistce v bílých šatech s červenými vzory a s dlouhým šálem navíc více než zdatně sekundovala její partnerka na dirigentském stupínku, která se celkem záhy stala další hvězdou večera.Kristīne Opolais, Oksana Lyniv, PKF – Prague Philharmonia – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)Mladá ukrajinka Oksana Lyniv, jinak křehká a drobná černovláska, zatím sbírá zkušenosti především jako asistentka Kirilla Petrenka v Bavorské státní opeře v Mnichově. Hned na počátku pražského koncertu ale dokázala, že před orchestr PKF – Prague Philharmonia předstoupila jako dokonale připravený profesionál s jasnou hudební vizí každého z hudebních čísel programu. Úvodní velké scéně Desdemony z počátku čtvrtého dějství Verdiho Otella se tak dostalo působivě vystavěného orchestrálního preludia, do nějž Kristīne Opolais plynule vstoupila plně pohroužená do momentálního citového rozpoložení své hrdinky.

V ten okamžik se zdálo, že nezačíná operní gala, ale přímo jevištní provedení posledního aktu Verdiho pozdního díla. Zpěvačka totiž nepředvedla jen svůj krásně plný sametový soprán a skvělou pěveckou techniku, ale i – nebo zejména? – propracovanou hereckou kreaci a psychologicky věrohodný obraz nitra protagonistky shakespearovské tragedie. Skvěle vokálně vyjádřené obavy na začátku, potom nejprve nervózní, ale pak stále klidnější a jímavější interpretace Písně o jívě, její šokující přerušení v okamžiku, kdy se Desdemona obává zvuků zvenčí – to vše působilo v kombinaci se sopranistčiným svrchovaným pěveckým mistrovstvím jako vzorová ukázka operního herectví. Opolais se v závěru dojemně rozloučila s neexistující Emílií, aby se – teď už sama – jakoby vysvobodila z šálu, do nějž byla celou dobu křečovitě zabalená, a odevzdaně a zároveň hrdě odříkala slova modlitby Ave Maria. Se sepnutýma rukama setrvala Kristīne Opolais až do konce orchestrálního závěru, a na tváři jí bylo vidět, že svému výkonu odevzdala naprosté maximum a emocionálně si prakticky sáhla až na dno svých možností.Kristīne Opolais – Smetanova síň Obecního domu Praha 2015 (foto Petr Dyrc)„A teď už můžeme jít domů, ne?“, vydechla v úžasu do následného bouřlivého aplausu jedna z mých sousedek v řadě. Z těch slov se dala vyčíst jasně formulovaná otázka: může vůbec svůj úvodní výkon Oploais překonat něčím dalším, nebo na něj alespoň stejně famózně navázat?

Odpověď dala zpěvačka hned po následujícím elegantně zahraném Intermezzu z Mascagniho Sedláka kavalíra. V árii L’altra notte z Boitova Mefistofela, jakési studii šílenství uvězněné a osudem zkoušené Markétky, předvedla Opolais i dramatičtější stránku svého pěveckého projevu. Předchozí okouzlení z celistvě vystavěného obrazu postavy se podle mého názoru tentokrát neopakovalo, nicméně ve srovnání s Verdiho geniální kompozicí to Boitova hudebně poněkud konvenční árie ve stejné míře ani neumožňovala. Markétčin monolog ovšem poskytl zpěvačce znamenitou „odrazovou plochu“ pro pěvecky skvostně vygradované provedení árie Sola, perduta, abbandonata titulní hrdinky Pucciniho Manon Lescaut. Role, s níž má Opolais značné zkušenosti z několika inscenací, jako by byla pro ni stvořená – její Manon se také ocitá na hranici šílenství, ale přesto si v několika prchavých okamžicích vzpomíná na okamžiky štěstí, aby se, věrná vlastní povrchnosti, nad svým osudem v závěru rozplakala… Nevzpomínám si, že bych tuto árii někdy slyšel ve vokálně i představitelsky expresívnějším podání, a pokud hudební styl zvaný verismus skutečně hledal onu „pravdu všedního života“, pak je třeba konstatovat, že umělkyně, jakou je Kristīne Opolais, ji dokáže nacházet a interpretovat naprosto přesvědčivě. Pravé byly konec konců i slzy, které si zpěvačka po doznění hudby musela setřít z očí.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - K.Opolais (Praha 31.8.2015)

[Celkem: 21    Průměr: 4/5]

Mohlo by vás zajímat


5
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
4 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
VR

Koncert to byl opravdu povedený a potvrzuji výše uvedené. Snad bych jen doplnil, že koncert nebylo možné za nastavenou cenu vyprodat. V zoufalství pak byly vstupenky prodávány za polovinu (navíc v absurdních marketingových týdenních akcích – stále se opakujících). I tak nebylo hlediště plné, balkón pak vůbec ne. Díval jsem se na stránky HMP a Praha projekt (a jak jsem pochopil cely rok 2015, nikoliv jen koncert paní Opolais, ale několik koncertů) podpořila asi třemi miliony (řádově 20 % rozpočtu akce). Jaky to ma smysl a jestli to nekoho vytrhne nevim. Listek za ctyři tisice jiste není urcen cloveku s… Číst vice »

hanka

taky to tak řešívám, v Praze bývá draze :) na těchto koncertech a v cizině se zase kouknu i po muzejích a pod. a dá se spojit víc koncertů a představení, když už tam a člověk je. ovšem je to náročné na čas :( Do Prahy to mám přece jenom blíž.

Jiří Vokoun

Dobrý den,
já jenom takovou poznámku.
Na tento koncert jsem čtl kromě Vaší recenze ještě jednu na novinkách.cz.A ta se hodně lišila od Vaší pochvalné.Rusalka zazpívaná nedobře,PKF hrála hlučně a celkové ohodnocení 60%.Upozorňuji,že se nejednalo o paní Drápelovou.A tak si říkám,jak je to možné,že má jeden koncert takové rozdílné hodnocení.Sám jsem ho neslyšel,abych si udělal vlastní názor,ale máme přece všichni jenom jedny uši.Chápu,že někdo někomu může připadat milejší a sympatičtější,ale přesto mi to připadne hodně podivné.Inu dějí se někdy věci….

JP

Zahraniční zpěvačky se u nás s Rusalkou nikdy nezavděčí, většina Čechů bohužel prioritně sleduje výslovnost, která pochopitelně nikdy nemůže být ideální. Opolais jsem viděl v Rusalce v Mnichově a byla prostě úžasná!!!

leonora3

Bola som na koncerte a Rusalka bola obecenstvom prijata velmi nadsene, nemala som dojem, ze divaci isli primarne po vyslovnosti. Myslim, ze cestina Kristiny Opolais bola vyborna, pokial to ja mozem posudit, z Rusaliek zahranicnych spevacok lepsia snad len u Karity Mattily a rozhodne o dost lepsia ako posledna Rusalka z Met. Skoda, ze Kristina Opolais nezaspievala aj Jenufcinu modlitbu Zdravas Maria, ktoru tak skvele spievala v Curychu (s Pavlom Breslikom a neskor Pavlom Cernym ako Stevom). A nielen spievala, ale i hrala (zaznamy su na Yuotube). Mna na koncerte najviac presvedcila vo veristickych roliach Pucciniho, ale na scene bola… Číst vice »