V roce 1981, tedy rok před svou smrtí, se Glenn Gould navrátil k cyklu J. S. Bacha, který natočil již roku 1955 na samém počátku svého tvůrčího rozletu. Dvě rozdílné interpretace Goldbergových variací tak rámují Gouldovu kariéru a staly se ikonickými díly spojenými s přínosem tohoto významného klavíristy a vstupní téma variací je dokonce vytesáno na jeho náhrobním kameni.
Dne 5. prosince 2018 draží newyorská aukční síň Bonhams vydání C. F. Peterse, které Gould používal k natáčení. Noty jsou popsané detailními poznámkami a značkami. Obsahují komentáře typu: „V taktu 5 může být jen trošku světlejší“ a „Koukni ještě jednou na poslední dobu, 9 – jak víme – má tendenci spěchat“.
Tyto poznámky nám poskytují vhled do Gouldova hudebního myšlení a přístupu k Bachově hudbě. Muzikologové jistě partituru ocení z hlediska hlubšího porozumění interpretace obou Gouldových nahrávek. Dražená partitura byla proto zachována v podobě kvalitních fotografií, které budou uloženy ve fondu Glenn Gould Collection Kanadské národní knihovny.
Muzikolog Tim Page, který se specializuje na osobnost Glenna Goulda, hodnotí Gouldovu nahrávku Goldbergovských variací z roku 1981 jako „jeden z nejosobnějších a nejvíce kontemplativních výpovědí o umělcově výjimečném životě.“
