Zápisník Jindřicha Bálka (105)
Cyklus koncertů pro studenty Čtyři kroky do nového světa, které pořádá Česká filharmonie a hraje Česká studentská filharmonie, se minutý týden uzavřel opravdu velkolepě. Provedením Stravinského Svěcení jara, kterému předcházel jako vždy rozbor a výklad.
Hudba dvacátého století byla na programu už v minulé části tohoto cyklu. Před měsícem bylo zajímavé sledovat, jak různí autoři dvacátého století nabízejí vděčný materiál pro koncerty tohoto typu. Nejenom Honeggerův Pacifik 231, ale i Ligetiho Lontano, Leroy Anderson a jeho skladba pro psací stroj a orchestr, Schnittkeho Polyfonické tango a nakonec části West Side Story… To všechno ale byly vlastně jen atraktivní drobnosti oproti legendární Stravinského kompozici.
Na druhou stranu, Stravinského Svěcení jara opravdu není nevděčné a neatraktivní dílo. A v první části koncertu to moderátor Part Kadlec s dirigentem Marko Ivanovičem přesvědčivě ukázali. Nejprve porovnávali líbezné zvuky jara Antonia Vivaldiho s daleko syrovějšími tóny Igora Stravinského. Pak se pustili do názorného vysvětlení a předvedení, jak vypadá a funguje polyrytmika. A nakonec ukázali zajímavé detaily v instrumentaci. Dlouhodobě se na tom ukazuje, že předvádět s živým orchestrem kompoziční zajímavosti funguje skoro vždycky – a že se nemusí vymýšlet za každou cenu nějaké legrácky navíc. Ve výkladu možná trochu chybělo samo téma pohanství a vůbec téma rozpoutaných emocí a jeho aktuálnosti v první dekádě dvacátého století… Ale nikdy se nedá chtít všechno.
A pak bylo pozoruhodné slyšet kompletní provedení, které bylo na velmi dobré úrovni. Kdysi na to potřebovaly profesionální orchestry desítky zkoušek. Pravda, i v České studentské filharmonii sedí někteří profesionální orchestrální hráči, studenti ale mají většinu! A tohle provedení bylo skvělou vizitkou. Dodejme, že studentské publikum skladbu přijalo velmi vstřícně.
Také v příští sezoně pokračuje Česká filharmonie s širokou škálou edukativních programů pro posluchače všech věkových skupin. Tyto Čtyři kroky jsou výjimečné tím, že oslovují středoškoláky, tedy svým způsobem nejnáročnější typ publika. Ale v jistých situacích také nejvnímavější. Příští rok bude patřit tematickým programům typu Čí je Má vlast (a znít bude vedle Smetany i romská hudba), koncertem ukazujícím vodní živel, anebo mnohaslibným srovnáním skladatelského minimalismu a maximalismu.
Jeden z nejzajímavějších koncertních cyklů tedy má zajištěné pokračování. Za připomenutí stojí i to, že po tři roky se cykly těchto koncertů nahrávaly a letos každý měsíc vysílá Český rozhlas Vltava jeden z koncertů v rámci středečních Akademií.
Autor je redaktorem Českého rozhlasu Vltava
