Co je vlastně Evropská vysílací unie (EBU) a jaký vztah k ní má Český rozhlas?
EBU je nejvýznamnější asociací veřejnoprávních a národních rozhlasových a televizních organizací. Vznikla v roce 1950 se sídlem v Ženevě a sdružuje evropské mediální instituce, přičemž jako přidružení členové se k ní hlásí i stanice z Asie a zámoří. V rámci EBU působí samostatně sekce rozhlasová – Euroradio – a televizní – Eurovize.
Český rozhlas byl v mezinárodní spolupráci aktivní od svých počátků, do devadesátých let však probíhala hlavně v rámci organizace OIRT, sdružující středo- a východoevropské vysílatele. Po jejím zániku a rozdělení Československa se Český rozhlas stal řádným členem EBU k 1. lednu 1993 – a hned v prvním měsíci členství se uvedl přímým přenosem Smetanovy Prodané nevěsty z Národního divadla, který přebíralo množství zahraničních stanic.
Podle jakých kritérií se koncerty do programových fondů Euroradia vybírají?
Žádný výběr vlastně neprobíhá, dramaturgie není nijak omezena. Nabízející organizace jen garantuje, že má smluvně ošetřená vysílací práva i pro síť Euroradia, obvykle na jedno vysílání, u záznamů s limitem do roka od konání akce. V EBU navíc působí volené expertní skupiny; ta hudební iniciuje tematické projekty a skládá z nabídek reprezentativní řady jako Operní sezonu, Koncertní sezonu nebo cyklus Letní festivaly Euroradia.
Jak taková nabídka koncertu do systému fyzicky putuje?
Rozhlas pošle do Ženevy dokumentaci se základními informacemi k programu a rozsahu vysílacích práv. Jde-li o přímý přenos, zvuk se simultánně zaznamenává v technickém centru v Ženevě a je operativně k dispozici zájemcům; u záznamu posílá nabízející stanice rovnou zvukový soubor. Od devadesátých let prošla technologie velkým vývojem: od analogových pásů přes DAT kazety a CD až po dnešní internetovou distribuci, díky níž mají dramaturgové přístup také k přehledné databázi EBU s programy všech nabídek koncertů a oper, ze kterých lze vybírat.
ČRo D-dur nahrávky z fondů Euroradia využívá pravidelně. Podle jaké strategie vybíráte?
Je opravdu z čeho vybírat, databáze ročně nabídne přes 4.000 položek. Od vrcholných událostí z prestižních pódií a festivalů po zajímavé počiny z menších kulturních center. Průzkum preferencí, který Euroradio kdysi provedlo, jasně ukázal, že posluchače nejvíc zajímají nahrávky s mimořádnou atmosférou a renomovanými interprety – a to je i naše vodítko. Vedle zhruba tří set nejčastěji uváděných titulů vítáme objevy, díla neprávem zapomenutá nebo uváděná jen výjimečně. Cíleně pátráme i po zahraničních nahrávkách s českým repertoárem nebo českými interprety: měli jsme například záznamy Janáčkových oper Z mrtvého domu a Její pastorkyňa z Římské opery ve dvou po sobě následujících sezonách, z vídeňské Státní opery jsme nedávno vysílali Prodanou nevěstu a v příští sezoně nás čeká Smetanova Hubička z Liège.
Co z toho, co jste z fondů Euroradia získali, bylo nejmimořádnější nebo nejobjevnější?
Patrně to byl archivní záznam z newyorské Metropolitní opery s operou Hectora Berlioze Trójané. Úchvatné, bez několika minut čtyřhodinové dílo s exponovanými sólovými i sborovými scénami, které se neobjevuje na repertoáru. Prostřednictvím EBU jsme získali unikátní záznam skvělého nastudování a provedení z roku 1974, který je pro nás významný z toho důvodu, že dirigentem byl Rafael Kubelík, který právě tímto nastudováním obhajoval své jmenování do funkce hudebního ředitele slavné Metropolitní opery.
