V našem seriálu zblízka sledujeme a srovnáváme designově a zvukově nejlepší moderní divadla a koncertní síně světa. A protože v porovnání s naší kotlinou je po celém světe brouzdání špičkovými moderními stánky zasvěcenými hudbě a hudebnímu divadlu radostnou a uspokojivou záležitostí (kdy konečně i náš domácí establishment pochopí, že peníze investované do kultury a jejího zázemí jsou něčím, co pozvedá kulturnost a tím i vyspělost národa?), nelze v předvečer slavnostního otevření moderní divadelní budovy u našich rakouských sousedů v tomto seriálu na takovou událost nereagovat.
V pátek 12. dubna 2013 se slavnostní světovou premiérou opery Philippa Glasse Stopy zbloudilého, zkomponovanou právě pro tuto příležitost (režie se ujal David Poutney, původní recenzi přineseme na stránkách Opery Plus v průběhu následujících dní), otevře po téměř pěti letech stavby nová budova Zemského hudebního divadla v Linci. Budova, kterou navrhl britský architekt Terry Pawson pracující pro rakouské architektonické studio Architektur Consult ZT, je první takzvanou zelenou divadelní budovou na světě. Celý komplex je totiž navržen jako nízkoenergetický, s uzavřeným tepelná čerpadla využívajícím okruhem chlazení a vytápění, se solárním ohřevem teplé vody užitkové vody a s izolačními panely skleněných fasád, které pomáhají zajišťovat tepelné funkce typické pro takzvané pasivní budovy. Stavba přišla zhruba na 150 miliónů euro.+++
===Ačkoliv vnější design nové stavby není ani zdaleka tak novátorský, jak by se mohlo zdát (v tomto seriálu jsme si ukázali a ještě ukážeme budovy architektonicky daleko odvážnější), to hlavní a ojedinělé toto divadlo skrývá ve svých útrobách. Hlavní sál je tvořen kruhovým pohyblivým, resp.otáčivým hledištěm o průměru 32 metrů, jež umožňuje kromě možnosti pootočení kolem svislé osy i změnu elevace. Celkem toto hlediště poskytne až 1200 míst k sezení. Žádný z diváků přitom nesedí více, než 27 metrů nad úrovní orchestřiště, ze všech míst v hlavním sále je absolutně „čistý“ výhled na jeviště bez jakýchkoli překážek a omezení. Portál je široký maximálně 16 metrů a vysoký 11 metrů. Celá budova má celkem sedm podlaží, resp. deset podlaží včetně provaziště. Sklad dekorací a také manipulace s jednotlivými stavbami umístěnými na zadních a bočních jevištích je ovládán- vůbec poprvé u nově postaveného divadla – výhradně elektronicky. To znamená, že při představeních budou kulisy najíždět na scénu a následně ze scény sklízeny plně automaticky; využit je k tomu podobný systém, jako na letištích při logistice a manipulaci se zavazadly a nákladními kontejnery. Akustické vlastnosti hlavního sálu jsou špičkové a mají charakter a parametry velkého sálu typu La Scaly. Proto zde mohou být prováděny nejen i takzvané velké opery, i monstrózní symfonická díla.
Průčelí divadla je tvořeno pětašedesát metrů dlouhou prosklenou fasádou obrácenou směrem k parku, která poskytuje nerušený výhled ven i dovnitř do prostoru foyerů a budovu ozvláštní zejména večer, kdy budou přilehlé prostory foyerů osvětleny zevnitř. Krom hlavního sálu je v objektu též koncertní sál pro zhruba dvě stovky posluchačů, kde bude zkoušet a hrát Brucknerův orchestr Linec, umístěn je tu i takzvaný Black-Box neboli studiové jeviště, určené pro zkoušky a prezentace představení menších forem, stejně jako i jazzové a komorní orchestry, s kapacitou asi půldruhé stovky návštěvníků.+++
===No a dramaturgie? Samozřejmě, že Linečtí mimo jiné nezapomněli na dvousté výročí narození Richarda Wagnera a tak do konce sezóny provedou Zlato Rýna a pak v půlročních intervalech další díly Ringu. Nové prostory budou do konce sezony hostit i Kouzelnou flétnu, Růžového kavalíra, Dona Pasquala, a protože linecké hudební divadlo je samozřejmě multižánrové, nebudou chybět ani Offenbachův Pařížský život, Straussův Netopýr, stejně jako i muzikály, například rakouská premiéra Čarodějek z Eastwicku Johna Dempseyho.+++
===Protože stejně jako Němci v Drážďanech nebo v Mnichově ani Rakušané v Linci nejsou hloupí a vědí, že pouhých devadesát kilometrů od nás – konkrétně z Českých Budějovic není zas tak nepřekonatelná vzdálenost pro opery a hudby milovné Jihočechy, nabídnou už od prvního dne provozu nového divadla pro vybraná operní představení titulkování v češtině. A zajímavý je ještě jeden fakt: město Linec neváhalo a nechalo si zpracovat průzkum potenciálního zájmu o nové divadlo i u nás. Byla oslovena více než tisícovka respondentů trvale žijících v Jihočeském kraji, z nichž celá třetina odpověděla, že si návštěvu nového lineckého hudebního divadla nenechá v budoucnu ujít a svoji cestu do Rakouska spojí s jeho návštěvou, více než polovina Jihočechů, kteří již v minulosti divadlo v Linci navštívili, pak kvůli opeře počítá s tím, že novou budovu budou navštěvovat pravidelně. A město Linec nezůstalo jen u průzkumu: díky jeho obratem využitím výsledkům nabízí Jihočechům organizované zájezdy za kulturou, které představují cestu autokarem, celodenní program v Linci, návštěvu představení v novém divadle a odvoz zpět do Českých Budějovic, to vše za velmi výhodnou cenu.+++
===Ačkoliv budova nového hudebního divadla Musiktheater am Volksgarten nemusí každému připadat jako ohromující architektonický skvost, její vznik tak blízko hranic je pro nás doma velkým mementem. Dluh, který má stát a jednotlivé samosprávy vůči kultuře u nás doma je již tak veliký, že zahladit ho a zařadit se mezi kulturně vyspělé státy Evropy je pro nás přinejmenším v dohledné době prakticky nemožné. A tak nám nezbývá, než po klikatých silničkách (na naší straně ještě ani nedotčených stavbou dálnice) cestovat z Budějovic do Lince za hudebním divadlem na přijatelné evropské úrovni.
Foto Musiktheater am Volksgarten Linec
