Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026-2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. O dopise, který podepsalo mnoho desítek subjektů, dnes informoval spolek Kulturní a kreativní federace České republiky. Žádá využití dokumentu o kulturní politice, který přijala předchozí vláda Petra Fialy na podzim. Premiér Andrej Babiš sdělil, že dopis obdržel dnes v 09:00 a hodlá se jím zabývat. Během týdne, kdy neúřadoval, dostal i řadu dalších. Poznamenal také, že otevřený dopis není podepsaný konkrétní osobou. Ministr kultury Oto Klempíř dokument minulý týden hájil.
„Státní kulturní politika je zásadní strategický dokument, který je podkladem pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a ovlivňuje život, práci i tvorbu více než 220.000 lidí,“ stojí v dopise. Podle signatářů nový materiál vznikal s vyloučením veřejnosti a připravovala ho mluvčí ministerstva Barbora Šťastná. „Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy, plýtvá veřejnými prostředky a snižuje schopnost státu vykonávat demokratickou politiku,“ uvádí dopis.
Na místě je podle něj implementovat platnou Státní kulturní politiku 2026-2030+, schválenou po dlouhé přípravě a diskusi na konci minulého volebního období. Klempířův resort podle signatářů odbornou veřejnost o chystaném zavádění dokumentu ujišťoval, ve stanoveném termínu do konce letošního června však nenastalo. Dopis žádá vysvětlení.
Dopis podepsaly asociace řady kulturních odvětví včetně Asociace spisovatelů a Herecké asociace. Mezi signatáři jsou rovněž Obec překladatelů, Jeden svět – Mezinárodní filmový festival o lidských právech, Iniciativa Stojíme za kulturou!, Sdružení knihoven ČR, Svaz autorů a interpretů, Mezinárodní centrum tance nebo Brno kulturní.
Dopis vyzval k uveřejnění procesu přípravy dokumentu, informací o vynaložených personálních a finančních nákladech a vyvození osobní a služební odpovědnosti.
„Není rozhodně důvod nic měnit. Za státní kulturní politiku je odpovědný ministr a ministerstvo kultury, nikoliv oborová sdružení nebo kulturní asociace,“ uvedl Klempíř. Ministerstvo do 25. srpna prodloužilo připomínkové řízení pro odbornou veřejnost.
Předkládaná nová podoba kulturní politiky podle Klempíře stojí na konkrétních věcech, které je Babišova vláda připravena plnit. Jde o konkrétní investice, legislativní změny a rozpočtové priority. Co se podařilo splnit, se má vyhodnocovat každý rok.
Klempíř se vymezil proti Státní kulturní politice 2026-2030+, kterou přijal předchozí kabinet. „Nová vláda má nejen právo, ale především odpovědnost říct, jaké jsou její priority a za co chce být na konci volebního období hodnocena,“ uvedl.
Babišova vláda podle něj prosazuje víceleté financování kulturních organizací, chce zlepšovat odměňování pracovníků v kultuře, zpřístupnit státní muzea a galerie dětem, mladým lidem, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Hodlá také investovat do staveb a institucí.
K nové Státní kulturní politice ČR 2026-2030, kterou na webu zveřejnila Hospodářská komora České republiky, je možné podávat připomínky. Meziresortní připomínkové řízení má skončit 11. srpna. U odborné veřejnosti se podle Klempíře prodlouží do 25. srpna. „Lhůtu pro připomínky jsme na žádost profesních organizací prodloužili o dalších 14 dní. Pokud je odpovědí některých institucí na tento vstřícný krok deklarace, že se na připomínkování nové politiky nechtějí podílet, bereme to na vědomí,“ doplnil Klempíř.
Prezident Kulturní a kreativní federace Jakub Bakule uvedl, že připomínky podávané na poslední chvíli mají materiál legitimizovat. „Špatně a netransparentně vzniklý dokument už připomínkami zachránit nejde. Nedává to smysl zejména ve chvíli, kdy vláda už disponuje dobře připravenou kulturní politikou z minulého roku, která je v souladu s jejím programovým prohlášením,“ uvedl Bakule.
Signatáři dopisu mimo jiné vyzvali k uveřejnění procesu přípravy dokumentu, informací o vynaložených personálních a finančních nákladech a vyvození osobní a služební odpovědnosti.
Dosavadní dokument připravený za minulého ministra Martina Baxy kladl například důraz na posilování mediální a informační gramotnosti. Souviselo to s posilováním role médií veřejné služby. Kulturní a kreativní sektor měl být sebevědomý, jednou z priorit bylo zvyšování odolnosti kulturních institucí, organizací i infrastruktury. Zlepšit se mělo odměňování v kultuře, ale i mezinárodní a meziresortní spolupráce. Kultura se měla stát přirozenou součástí života.
Nyní projednávaný dokument vidí kulturu jako investici do vzdělané, soudržné a sebevědomé společnosti. Slibuje v kultuře důstojné a spravedlivé odměňování, chce snížit rozdíly mezi mzdami pracovníků v kultuře například oproti ostatním profesím ve veřejném sektoru. Podmínky pro fungování veřejnoprávních médií a dalších kulturních organizací působících ve veřejném zájmu mají být stabilní. Tomu má odpovídat legislativa a financování. Kritici dříve upozornili na nulovou podporu profesních organizací nebo mediální gramotnosti. Dokument podle nich nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě.
