Devět otázek pro umělecké šéfy tanečních souborů (4): Kultura je naše DNA, bez kultury jsme nikým a ničím

Čtvrtý díl našeho rozhovorového seriálu, který vnikl s cílem zmapovat náladu v českých tanečních a novocirkusových souborech na přelomu pandemických let 2021 a 2022, bude tentokrát hovořit ryze slovensky. Přinášíme totiž odpovědi uměleckých šéfů českých souborů, jejichž mateřštinou je ale slovenština, a to Maria Radačovského (Národní divadlo Brno – Balet) a Viliama Dočolomanského (Farma v jeskyni). V odpovědích se dočtete, jak se jejich souborům daří, či jak se epidemické restrikce podepsaly na fungování v kamenném divadle a jak v práci nezávislého souboru, ale mezi řádky zejména to, že kultura se nenechá zdolat ani zákazy, špatnou návštěvností nebo blbou náladou a bude, slovy Mária Radačovského, potravou pro naši duši.

Mário Radačovský

Co bylo v uplynulém roce pro váš soubor nejtěžší?
Najťažšie asi bolo udržať motiváciu pre všetkých pokračovať pracovať. Všetko sa relatívne vráti späť… Udržať pozitívne nastavenie mysle v tom správnom slova zmysle, že to všetko stále dáva zmysel a že tu sme pre divákov…

A co byla největší výzva?
Výzva je stále udržať a ešte zlepšiť kvalitu toho, čo ponúkame, a získavať nových divákov v tejto dobe. Utrpieť čo najmenšie straty, pretože bez divákov sme nikým, to sme si všetci silno uvedomili…

Jak se dařilo držet soubor pohromadě v době, kdy se nedalo zkoušet?
Aj keď sa nedalo skúšať, stále sme pracovali a mali systém ako sa udržať vo forme po skupinách jednotlivo… Viete, ak si uvedomíte, že niečo môžete stratiť, tak o to bojujete, pokiaľ je to dôležité, a práve preto som hrdý na svojich tanečníkov aj baletných majstrov čí celý tím, že to nevzdali. Práve naopak, určite nás to posilnilo…

Přinesl pandemický rok do umění něco nového po stránce obsahové?
Nemyslím si, len táto kríza nám ukázala, kde je v prioritách kultúra a podľa mňa poukazuje na to, ako dôležitá musí ostať kultúra. Je to naše DNA, bez kultúry sme nikým a ničím…

Dohnali jste premiérové manko?
Áno, našťastie sme všetko dobehli a pracujeme ďalej na krásnych veciach…

Podepsala se omezení pro diváky na návštěvnosti?
Určite áno, ale čakal som, že bude ešte horšie. Takže ďakujem z celého srdca každému divákovi, ktorý si kúpil a v budúcnu kúpi lístok na kultúru, pretože nielenže legitimizuje naše bytie, ale hlavne ukazuje, že sme stále na tom slušne. Návyky sa menia, ale stále verím v to, že ľudia budú chcieť a potrebovať vidieť umenie na živo.

Jak vypadá „nový normál“ vašeho souboru?
Nový normál vypadá po staru. Pracovať, pracovať a byt trpezlivý a pokorný a verím, som o tom hlboko presvedčený, že kvalita s umeleckou vyspelosťou a pokorou budú žať.

Kdyby si váš soubor dával novoroční předsevzetí, jaká by to byla?
Dúfam, že budeme hrať ďalej a bez obmedzení a budem veriť, že všetci budeme zdraví, aby sme mohli napĺňať naše poslanie byť umelcami a robiť divákov šťastnými a obohacovali ich život do takej mieri, že sa staneme ich prirodzenou potrebou nás vidieť.

Pozvěte diváky na rok 2022
Budem sa opakovať, ale kultúra sme my a pokiaľ bude existovať kultúra, budeme existovať aj my všetci. Tak vás milí diváci srdečne pozývam, aby ste nielen prišli ale dúfam pocítili to, ako si vážime, že ste sa slobodne rozhodli práve pre naše predstavenie. A ja vám môžem sľúbiť minimálne to, že vydáme zo seba maximum momentálnych schopností ktoré máme, aby to bol pre vás zážitok, ktorý je neopísateľný a nezaplatiteľný ničím. Dúfam, že budeme potravou pre vašu dušu a dáme vám možnosť zabudnúť na problémy a naplníme vás optimizmom a krásou.

Národní divadlo Brno – balet
Soubor baletu Národního divadla Brno je často označován jako druhý nejvýznamnější baletní soubor v zemi.  Od jeho vzniku v roce 1919, kdy byl stálý soubor v Brně ustaven, se ale právě zde odehrála řada baletních milníků významných nejen pro českou scénu, ale pro scénu světovou. Jednou z nejvýznamnějších událostí, která se zapsala do mezinárodní historie, byla světová premiéra dramatického baletu Rome a Julie v choreografii Ivo Váni Psoty (1938). Osobnost I. V. Psoty, jež je s brněnským baletem neodmyslitelně spjata, znamenala v poválečných letech pro tento soubor progresi na světové úrovni. Brněnským baletem pak prošla ještě řada velkých osobnosti, za všechny jmenujme Pavla Šmoka, Luboše Ogouna, Miroslava Kůru či Olgu Skálovou. V současné době soubor řídí Mario Radačovský, který se o světovost baletu v jihomoravské metropoli velmi aktivně stará. Navázal například spolupráci s Královským baletem v Londýně a zve do Brna jejich sólisty i baletní mistry. Publikum tak už mohlo v Janáčkově divadle vidět například Vadima Muntagirova a další hostování londýnských hvězd je plánováno letošní rok.

 

Viliam Dočolomanský

Co bylo v uplynulém roce pro váš soubor nejtěžší?
Predminulý rok som sa dozvedel, že polícia dopadla trinásťročného chlapca z Estónska, ktorý od svojich jedenástich pod nickom Commander tajne viedol online neonacistickú skupinu. Táto správa ma šokovala a zároveň priviedla k téme online radikalizácie detí. Minulý rok sme sa dostali k print screenom chatov tej extrémistickej skupiny a tento fenomén a jeho súvislosti začali skúmať a spracovávať do podoby inscenácie fyzického divadla, filmu, výstavnej inštalácie a edukatívnych programov. Pustili sme sa do komplexnej a náročnej témy, o ktorej ešte nie je povedomie a dali si tak veľkú dramaturgickú a autorskú výzvu.

A co byla největší výzva?
Natočenie filmu obsadeného len detskými predstaviteľmi, kde dialógy nie sú vymyslené, ale sú to fragmenty zo skutočných chatov extrémistickej skupiny. Práca na filme nás veľmi baví a už dlhšie sme sa touto cestou chceli vydať, ale je to nové médium a na rozdiel od tanečného filmu Efeméry sa tentokrát jednalo o hraný film. Ono to vyzerá, že sme si to celé nemohli skomplikovať viac. Ale práca s talentovanými detskými hercami bola inšpiratívna a obohacujúca, dali do toho veľa.

Jak se dařilo držet soubor pohromadě v době, kdy se nedalo zkoušet?
Ako kontinuálne fungujúci súbor, ktorý nepracuje len na predstaveniach, máme stále čo robiť. Organizácia, fundraising, výskum, dielne, konzultácie s rôznymi odborníkmi atď.… Veľa z toho sa dalo robiť online. V obdobiach, keď nebolo možné hrávať naživo ale dalo sa v obmedzenom počte skúšať, sme trénovali novú generáciu mladých performerov, ktorí u nás budú účinkovať.

Přinesl pandemický rok do umění něco nového po stránce obsahové?
Tým, že nám pandémia zakázala premiéru site specific inscenácie Efeméry, vznikol z toho film, a tak sa samotná téma premietla i do obsahu. Dramaturgicky sa v aktuálnych a ďalších projektoch i do budúcnosti orientujeme na vplyv online komunikácie na vzťahy v súčasnej spoločnosti a postoj k sebe samému.

Dohnali jste premiérové manko?
Ako som už zmienil, podarilo sa nám odpremiérovať pôvodne tanečnú inscenáciu ako film, ktorý sa ľahšie môže v tejto covidovej dobe dostať k divákom i v zahraničí. Po uvedení v Idaho, New Yorku, Slovensku a Francúzsku film Efeméry bude čoskoro odprezentovaný na festivale v Los Angeles a Moskve. Dúfame, že obdobne sa do sveta vydá aj nový hraný film a divadelná inscenácia s rovnakým názvom Commander.

Podepsala se omezení pro diváky na návštěvnosti?
No tak toto asi pocítili všetky súbory a divadlá. I keď sa predstavenia dali hrať naživo, diváci si väčšinou kupovali lístky na poslednú chvíľu alebo už nechceli tak často „zo svojej jaskyne“ po lockdowne na kultúru. Rovnako ako iní sme museli viac reprízovať online záznamy, čo nie je pre živé umenie ideálne.

Jak vypadá „nový normál“ vašeho souboru?
Neviem či správne rozumiem otázke, ale „nový normál“ asi je, že viac robíme audiovizuálne formáty v našej tvorbe, pravidelne sa testujeme :-), skúšame a hráme.

Kdyby si váš soubor dával novoroční předsevzetí, jaká by to byla?
Rozsiahly projekt Commander, ktorému sa aktuálne venujeme, má umeleckú a edukatívnu časť. V rámci  nich vzniká niekoľko formátov od divadelného predstavenia, filmu, video inštalácie až po edukatívne videá a workshopy. Týmito rôznymi cestami chceme predať silný zážitok ale zároveň dať do povedomia veľmi aktuálnu a mrazivú tému rôznym diváckym skupinám i novým divákom, ktorí sa buď s takýmto umeleckým spracovaním ešte nestretli alebo ktorí o téme online radikalizácie dospievajúcich ešte nepočuli.

Pozvěte diváky na rok 2022
V tomto roku náš súbor oslávi 20 rokov svojej existencie. Nechceme sa pietne vracať k tomu, čo bolo a pokračujeme na ceste zase za nový obzor s novým rozsiahlym projektom a s rozšíreným umeleckým a organizačným tímom, z ktorého mám radosť. Diváci si môžu vybrať z mnoha formátov, ktoré uvádzame v Centre pre súčasné umenie DOX od premiér predstavenia a filmu projektu Commander, cez dielne, edukatívne videá či výstavnú inštaláciu a taktiež reprízy našich predstavení.

Farma v jeskyni
Farma v jeskyni je mezinárodní divadelní studio tvořící v Praze, zaměřené na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu. Moderní tvorba souboru překračuje hranice žánrů fyzického, tanečního nebo hudebního divadla. Představení Farmy v jeskyni vznikají na základě dlouhodobého výzkumu, který je zaměřený na přenos lidské zkušenosti mimo slovo a limity běžného porozumění. Zároveň svými projekty iniciují veřejnou diskuzi o často opomíjených společenských tématech. Za dvacetiletou existenci soubor reprezentoval Českou republiku na mnoha prestižních festivalech na 3 kontinentech a ve více než 60 městech. Soubor se etabloval jako „moderní laboratoř “, kde mají performeři „azyl“ kontinuálně pracovat na svém rozvoji bez ohledu na a předchozí profesní a žánrové zařazení. Farma v jeskyni je držitelem mnoha mezinárodních i českých ocenění, mezi kterými je nejprestižnější Evropská cena Nové divadelní reality pro režiséra Viliama Dočolomanského, který se tak stal jediným českým držitelem této ceny. Další ocenění: Total Theatre Award, The Grand Prix Golden Laurel Wreath Award, A Fringe First Awards, Cena Magazínu Respekt za nejsilnější taneční představení, Cena Sazky za nejlepší pohybové představení, Hlavní Cena Veljka Maricice atd …
Od roku 2018 je Farma v jeskyni rezidenčním souborem působícím v Centru současného umění DOX. Kromě pravidelného uvádění své tvorby zde rozvíjí především svou edukativní a výzkumnou práci směrem k širší veřejnosti a v úzké součinnosti s dramaturgií Centra současného umění DOX.