Dialog s Eötvösem – slavnostní koncert pro dva dirigenty

Společným narozeninovým koncertem skladatele a dirigenta Petera Eötvöse a dirigenta Dennise Russella Daviese skončil padesátý ročník festivalu Moravský podzim. Nutno dodat, že se všemi poctami, které dvěma světově uznávaným pětasedmdesátníkům náležejí. Tedy potleskem vestoje, květinami a salvami zlatých konfet.
Moravský podzim 2019 – Závěrečný koncert, D. Russell Davies, P. Eötvös, Filharmonie Brno (foto Vojtěch Kába)

Dramaturgie výjimečného koncertu byla záměrně postavena na dialogu dvou dirigentů před orchestrem Filharmonie Brno tak, aby Peter Eötvös nedirigoval své vlastní skladby. Výsledkem byly vlastně dva koncerty v jednom: Eötvös řídil Mozartovu předehru k Únosu ze serailu a dvě Bartókovy skladby pro orchestr: Taneční suitu a Divertimento pro smyčcový orchestr, zatímco Dennis Russell Davies dirigoval Eötvösův Dialog s Mozartem – Da capo pro orchestr (2016) a houslový koncert Seven (2006). Posluchači tak paradoxně nedostali příležitost slyšet autorské provedení vlastních skladeb, na druhou stranu nemusíme pochybovat o autenticitě provedení za přítomnosti autora.

Věřím, že funkcí předehry k Únosu ze serailu v dramaturgii koncertu bylo poskytnout odrazový můstek k Eötvösu Dialogu s Mozartem. Ten bychom mohli popsat jako tepající atonální materiál, z něhož se tu a tam neočekávaně vynořují mozartovské motivy a plochy. Využívá princip stylové konfrontace staré a nové hudby, který objevil pro 20. století Igor Stravinskij ve svém Pulcinellovi a později využil Alfred Schnittke ve svých concerti grossi nebo u nás Luboš Fišer ve svém Double.

Moravský podzim 2019 – Závěrečný koncert, D. Russell Davies, P. Eötvös, Filharmonie Brno (foto Vojtěch Kába)

Vrcholem koncertu byl jistě houslový koncert Seven (Na paměť astronautů z raketoplánu Columbia). Přísně vzato bychom měli použít spíše označení concerto grosso, protože kromě „hlavního“ sólového partu má skladba ještě šest „vedlejších“ houslových partů, jež zazněly z balkonů Besedního domu. Číslo sedm v tomto případě označuje počet zahynulých astronautů a opakuje se také v členění orchestru na 7×7 hráčů. Koncert premiéroval Pierre Boulez s Orchestrem Luzernské festivalové akademie bezprostředně po jeho dokončení a sólového partu se tehdy zhostila laureátka světových houslových soutěží Akiko Suwanai. Ta také přijela skladbu provést do Brna. Koncert má nádhernou a bohatou instrumentaci (několikrát mě při poslechu napadl houslový koncert Albana Berga, a to nejen kvůli posthumní dedikaci), pracuje s dlouhými témbrovými plochami, ve kterých často není jednoduché určit, které nástroje vystupují do popředí a hrají spolu. Sólový part je přirozeně brilantní, není ovšem exhibicí techniky, spíše důkladně využívá rozsah nástroje a širokou paletu interpretačních možností. Výsledkem je barevná, intimní a křehká, ale přesto expresívní hudba.

Akiko Suwanai, Moravský podzim 2019 – Závěrečný koncert, D. Russell Davies, P. Eötvös, Filharmonie Brno (foto Vojtěch Kába)

Pro provedení Bartókovy Taneční suity byl sál Besedního domu podle mého názoru malý. V místech orchestrálních tutti, kde se přidávaly bicí nástroje a pikoly, byla hladina zvuku až nepříjemná. Závěrečnému koncertu festivalu by jistě slušel velkorysejší prostor. Peter Eötvös je excelentní dirigent, proto si ho také Pierre Boulez vybral za svého spolupracovníka a světové orchestry ho trvale staví do svého čela. Jeho gesta jsou pevná a jasná, přesto jsem měl v několika případech dojem, že orchestr jeho pojetí agogiky zcela neporozuměl, což se projevilo například v nejasnostech mezi skupinou prvních a druhých houslí ve druhé větě Divertimenta. Obecně filharmonici hráli velmi pozorně, s respektem k přítomnému skladateli na jedné straně a s potřebnou energií v Bartókovi na straně druhé. Provedení koncertu Seven bych označil za mimořádný zážitek.

Celý koncert měl slavnostní a zároveň velmi osobní atmosféru, v níž si na dirigentském stupínku s úsměvem dávaly přednost dvě hvězdy současné hudby. Posluchači tak mohli mít dojem přátelského až rodinného setkání nad soudobou hudbou. Filharmonii Brno se tedy podařil mistrovský kousek: zakončila jubilejní Moravský podzim ovacemi současné hudbě ve výjimečné konstelaci osobností.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na