Divadla zblízka: Cairo Opera House
Pokud vyslovíte před milovníky opery jméno Egypt, všem se jistě vybaví Verdiho Aida, tehdejší věhlasná česká pěvkyně Tereza Stolzová, otevření Suezského průplavu, samozřejmě pyramidy a v neposlední řadě Káhira. V hlavním městě mnohamilionového státu byl v době, kdy země byla pod správou Angličanů, otevřen v roce 1869 vůbec první operní dům v zemi. Hlavním důvodem stavby z podnětu místokrále Khediva Ismaila bylo pochopitelně slavnostní otevření Suezského průplavu a uvedení Verdiho opery Aida, objednané právě k oslavám této významné události. Nakonec z technických důvodů (nebyly včas dodány nákladné a luxusně provedené kostýmy z Paříže) tato opera uvedena nebyla a divadlo bylo inaugurováno jiným skladatelovým dílem, Rigolettem. Aida se pak hrála o dva roky později.
Poměrně jednoduchá klasicistní stavba divadla, dílo italských architektů Pietra Avoscaniho z Livorna a jeho kolegy Maria Rossiho, byla situována ve starobylé čtvrti Azbakeya v historickém centru města na pravé straně Nilu. Novorenezanční budova nebyla nikterak velká a honosná. Její hlediště pojalo něco přes osm stovek diváků, což bylo ve srovnání s jinými divadly v tehdejší době, relativně málo. Operní představení se v dalších letech provozovala jen sporadicky. Bohužel v roce 1971 z valné části ze dřeva konstruovaná budova zcela vyhořela. A znovu obnovena na původním místě nebyla. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka bylo rozhodnuto přistoupit k výstavbě nového reprezentativního operního domu. Vše urychlila nabídka Japonska podílet se na tomto všestranně náročném projektu, který byl dílem egyptských umělců a japonského architekta Kuašira Šikedy. Japonci také na celé akci finančně participovali. Vynikajícím nápadem byla volba místa ke stavbě nového divadla. Nebylo jím přecpané centrum, ale krásné prostředí jižní části dlouhého ostrova Gezíra, rozkládajícího se mezi dvěma rameny Nilu blízko od středu metropole. Dostaneme se sem od ústí mostu Qasr al-Nil Bridge. Projdeme vstupní troj vchodovou branou a pokračujeme palmovou alejí dovnitř komplexu, kde se na pravé straně nachází hudební knihovna a galerie, nalevo pak správní budova. Potom se zastavíme u kruhového bazénu a pokocháme se monumentalitou vlastní divadelní budovy. Úchvatná stavba vyrostla ve volném prostoru uprostřed parku, ve kterém je rozmístěna řada zajímavých skulptur. Svým architektonickým pojetím dýchá svěžestí, tak jako překrásná zeleň a květiny kolem ní. Byla tak vytvořena krásná a klidná kulturní oáza uprostřed obrovského ruchu šestnáctimilionového města. Samotná budova je rozsáhlým komplexem bělostných staveb ve stylu islámské architektury propojených krásnými atrii a arkádami. Zastavěná plocha je přes 13.000 metrů čtverečních. V jedné z čelních stěn jsou zabudovány výklenky, v nichž jsou umístěny sochy z bájné egyptské mytologie, večer speciálně barevně nasvícené. Nejlepší obraz o umístění kulturního centra si lze udělat z vysoké Káhirské vyhlídkové věže zvané též Burg al-qahira, která je postavena ve stylu lotosu. Rychlovýtah vás vyveze do výše 180 metrů a naskytne se vám kouzelný výhled na celé město. Pod vámi se jeví divadlo jako krásný, do detailu propracovaný model. Když vydržíte trochu déle a počkáte si na rychle přicházející soumrak, budete odměněni pohledem na tisíce světel města, rozsvícených lodí plujících po Nilu a samozřejmě na slavnostně osvětlenou divadelní budovu.+++
===Vraťme se ale zpět do vlastní stavby. Širokým vchodem se dostaneme do prostorného, bílým mramorem vyloženého vstupního foyeru o několika pořadích, který má oktogonální tvar. Odtud pak vedou vstupy do hlavního divadelního sálu o čtyřech pořadích se 1300 místy. Akusticky je vynikající. Další, menší sál pojme 500 diváků. V areálu je ještě jeden venkovní hrací prostor pro necelý tisíc návštěvníků, který je situován v levé straně divadelního komplexu. Může být celý zakryt speciální kruhovitou nařasenou střechou. Místo pro orchestr má 22 x 10 metrů, což je velmi rozsáhlá plocha. Při symfonických koncertech je orchestr samozřejmě umístěn na rozměrném jevišti. V budově je také umístěno divadelní muzeum, kde mimo dobových kostýmů, historických fotografií a plakátů jsou také umístěny dřevěné, precizně vyrobené, modely staré původní operní budovy i divadla nového. Zajímavá je speciální zdobená orientální flétna o průměru 10 cm a délce více než dvou metrů. Pochopitelně nechybí také příjemná kavárna, do které je vstup z pravého zahradního atria. Vše je nesmírně čisté, vzdušné a jakoby zářící novotou, přestože divadelní komplex stojí skoro dvacet pět let.
Foto Pavel Horník
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]