„Vím, že jsem v opeře černě do černého maloval; pochmurná hudba — tak jak můj duch byl…“
Leoš Janáček
Více než po dvaceti letech se na jeviště Divadla F. X. Šaldy vrací jeden z nejvýraznějších titulů světové operní literatury – Její pastorkyňa skladatele Leoše Janáčka.
Skladateli Leoši Janáčkovi ( 1854 – 1928) se pomalu blížil čtyřicátý rok života, když v únoru roku 1891 navštívil v brněnském Národním divadle drama Její pastorkyňa autorky Gabriely Preissové. Byť nejdříve dramatička se zpracováním textu do operní formy nesouhlasí, Janáček začíná pracovat na libretu a to velmi originálním způsobem. Prózu nelomí do veršů, nýbrž nechává originální text zaznít ve své syrovosti, nahotě a přímosti tak, jak to před ním ještě žádný neučinil. O Janáčkovi a samotné kompozici to vypovídá mnohé. Vykreslení jednotlivých charakterů, lidských radostí i bolestí, pojmenování věcí člověka musí být pravdivé. Nesmí se zalhat ani v jediném slově, ani v jediné notě. Samotné komponování však provází převeliká bolest, kdy mu umírá jeho jediná dcera Olga, jeho láska, jeho pýcha. Operu dokončuje 18. března 1903, dcera Olga umírá v únoru téhož roku.
Přestože se Janáček snažil premiérovat Její pastorkyňu v pražském Národním divadle – brněnské Národní divadlo se mu zdálo býti nevyhovující tehdejšími podmínkami – premiéra se konala 21. ledna 1904 v Brně. Tímto datem se tedy označuje první Janáčkova verze. Tištěný klavírní výtah, vydaný v roce 1908 představuje dílo Janáčkem upravené, v tomto případě mluvíme o tzv. „Brněnské verzi“, či o verzi 1908. Janáček však svůj boj o pražské uvedení Její pastorkyně nevzdává a dostává se mu kompromisu. Karel Kovařovic, tehdejší dirigent a šéf opery Národního divadla v Praze s uvedením souhlasí, avšak pod podmínkou, že on sám osobně do partitury zasáhne a to jak do partů pěveckých, tak do sazby instrumentální. K tomuto dialogu však dochází až před rokem 1916, kdy se Jenůfa, jak je opera nazývána v zahraničí, premiéruje na prknech pražské opery.
Toliko málo k historii slavné Janáčkovy opery. Liberecká inscenace vychází z původní Janáčkovy partitury a důsledně sleduje tzv. „ verzi 1908.“
Jednou z prvních otázek, které jsem si položil v souvislosti s hudebním nastudováním Její pastorkyně, bylo, z které ze tří existujících verzí tohoto díla vycházet? Z hlediska historických souvislostí mé rozhodnutí pro verzi z roku 1908, označovanou jako „brněnská“, která je autorovým přepracováním původní verze 1904, nebylo až tak složité. Jen těžko už dnes posoudíme, nakolik byl Janáčkův souhlas s úpravami Karla Kovařovice osobně upřímný a do jaké míry byl i díky finančním souvislostem de facto vynucen.“, dodává k výběru dramaturgie šéf opery a zároveň dirigent představení Martin Doubravský.
Kromě dirigenta Martina Doubravského je pod inscenací podepsána režisérka Linda Keprtová, výtvarnice Marie Blažková, na pohybovou spolupráci byla přizvána Ladislava Košíková.
„Pokud si může operní režisér ve své kariéře něco přát, je to právě setkání s Janáčkovou operou.“, svěřuje režisérka představení Linda Keprtová.
Během večera s Její pastorkyňou se divákům představí mimořádné obsazení, které se podařilo libereckému divadlu pro tuto inscenaci získat. Do role Jenůfy byla obsazena domácí sólistka Lívia Obručník Vénosová, role Kostelničky se zhostila Magda Málková, sólistka Moravského divadla Olomouc, v postavě Lacy Klemeně se poprvé libereckému publiku představí tenorista maďarského původu Titusz Tóbisz, v roli Števy pak sólista Národního divadla v Praze Josef Moravec.
Dílo bude uváděno s českými a německými titulky.
Leoš Janáček: Její pastorkyňa
Premiéra: 16. 12., 2. premiéra: 18. 12. 2016 od 19.00 hodin v Šaldově divadle.
