Podle mnohých klavíristů a hudebních profesionálů byl Martin Ballý jednou z největších pedagogických kapacit u nás. Jeho neotřelá až lehce výstřední, vždy ale laskavá osobnost, jeho neuvěřitelný hudební a kulturní rozhled, vtip a nadhled, stejně jako vůně jeho bafající dýmky, která vždy dávala tušit jeho přítomnost v okolí, budou nejen hudebnímu světu chybět.
Martin Ballý byl absolventem Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění ve třídách Erny Grünfeldové a Josefa Páleníčka. Komorní hudbu studoval u Josefa Vlacha a Josefa Páleníčka. Pod vedením těchto osobností se zrodilo ARS trio, které v letech 1983–1992 hrálo ve složení Dana Vlachová (housle), Jan Páleníček (violoncello) a Martin Ballý (klavír). S tímto souborem navštívil většinu států Evropy a pořídil mnoho nahrávek nejen pro rozhlas a televizi, ale i pro zahraniční společnosti. Jedním z kritikou nejvíce ceněných výkonů byla souborná nahrávka klavírních trií Antonína Dvořáka pro francouzskou společnost BNL. V roce 2023 vyšlo dosud poslední trojalbum jeho nahrávek, které vyšly mezi lety 1980 až 1992 pod hlavičkou Supraphon.
Sólově se věnoval vedle světového repertoáru hojně české soudobé klavírní literatuře – některé skladby premiéroval, jiné nahrával pro rozhlas a televizi. Martin Ballý působil také v porotách významných klavírních soutěží. Po operaci ruky, která mu znemožnila aktivně vystupovat, se nadále intenzivně věnoval pedagogické činnosti. Nejprve na Hudební škole ve Voršilské ulici, později na Hudební škole hl. m. Prahy a Gymnáziu Jana Nerudy ve třídách s hudebním zaměřením a od roku 2012 na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Pravidelně působil na Jihočeských letních hudebních kurzech v Písku pro české a zahraniční studenty. Dále působil na mezinárodním festivalu Prague Music Performance. Mezi jeho studenty patří mnoho vítězů domácích i zahraničních soutěží, přední čeští pianisté Jan Bartoš a Miroslav Sekera či dirigenti Jiří Rožeň a Marek Šedivý a další.
Martin Ballý byl nejen vynikající hráč a hudební profesionál, ale také znalec umění. V jeho pracovně na Gymnáziu a Hudební škole nenajdete na stěnách volné místo – visí tu obrazy Jana Baucha, Františka Grosse, Vladimíra Boudníka, grafiky Oldřicha Kulhánka, Vladimíra Suchánka, fotografie oblíbených umělců. Pracovna Martina Ballýho je jako on sám – jedinečná, pestrá, svérázná i laskavá.
Za svůj celoživotní přínos umění byl před pár dny, 14. prosince 2024, Nadací život umělce oceněn cenou Master Prix.
