Dny soudobé hudby stylově zahájily fanfáry

Zahajovací koncert 34. ročníku festivalu Dny soudobé hudby se konal v Praze v evangelickém kostele sv. Klimenta 6. října 2023. Stylově jej otevřely žesťové fanfáry.
Dny soudobé hudby, 6. října 2023, Kostel sv. Klimenta – Alois Stavárek, Jindřich Zýka, Zdeněk Bělohradský, Mikuláš Koska (foto Zdeněk Chrapek)
Dny soudobé hudby, 6. října 2023, Kostel sv. Klimenta – Alois Stavárek, Jindřich Zýka, Zdeněk Bělohradský, Mikuláš Koska (foto Zdeněk Chrapek)

Dny soudobé hudby otevřely žesťové fanfáry, přesněji Zámecké vytrubování pro kvarteto lesních rohů skladatele Jana Vrkoče (1969). Přednesla je čtveřice mladých hornistů – Mikuláš Koska, Zdeněk Bělohradský, Jindřich Zýka a Alois Stavárek. Autor toto dílo uvádí jako osobní zpověď a reminiscenci na rodinnou tradici. Nicméně pracuje na základě promyšlených intervalových řad, kterými naplňuje stručnou trojdílnou formu. Je chvályhodné, že se do provedení skladby pustili mladí, ještě studující interpreti, kteří dílu dodali náležitou spontaneitu a funkční svěžest.

A to je ta krásná země je název malé kantáty Eduarda Douši (1951), věnované vzniku ČSR. Přednesl ji Královédvorský chrámový sbor vedený Vítem Havlíčkem za varhanního doprovodu Drahoslava Grice. Volbou výrazových prostředků skladatel evidentně navazuje na étos naší státní hymny, ve svém pojetí ovlivněný pohledem textů Rudolfa Medka. I zde se setkáváme s tradičním hudebním myšlením, což je zde možné si vysvětlit i jako autorovo vstřícné gesto směrem k širokému spektru posluchačů a amatérských interpretů.

Nesporným kvalitativním vrcholem tohoto zahajovacího koncertu bylo první provedení skladby Na smyčcovém kopci od Vlastimila Pešky (1954). Jedná se o mimořádně technicky i výrazově náročné, současně však i lehce nahozené kvartetní dílo, v němž se prolínají vlivy vážné hudby, jazzu a smyčcové virtuosity. Nemalý podíl na tomto úspěchu má přístup suverénního Martinů Quartet a zejména jeho primária Lubomíra Havláka, jemuž je právě tento typ hudby velmi blízký.

Elegie Pravoslava Kohouta (1943) zazněla v podání flétnistky Veroniky Vaníčkové, klarinetistky Veroniky Coganové, basklarinetisty Martina Pelana, kontrabasisty Ondřeje Meleckého a členů Martinů Quartet. Z hudebně obsahového hlediska byla ostrým kontrastem k předešlé kompozici. Skladatel toto své prvně uvedené dílo považuje za žalozpěv. Ve výrazu je skutečně pochmurné, plné temných nálad. Jistě ne náhodou proto autor zdůraznil hluboké polohy své neobvyklé komorní sestavy uplatněním hned dvojice příslušných nástrojů, tedy basklarinetu a kontrabasu.

Své umění zdokonalovala Afrodita Katmeridu (1956), bulharská, po dlouhá léta u nás působící skladatelka studující v Edinburghu. Její Pamphlet pro flétnu má autobiografické rysy – hráli Veronika Vaníčková (flétna), Martin Pelan (basklarinet), Yukie Ichimura (klavír), Adéla Štajnochrová (housle), Martin Stupka (viola), Jitka Vlašánková (violoncello). Toto dílo vzniklo ve Velké Británii, na edinburghské půdě. Jeho záludnost, stejně jako v Kohoutově případě, spočívá v tom, že je, napsáno pro odvážně, tedy ad hoc vytvořenou instrumentální sestavu. O něčem takovém, jako je vytříbený interpretační styl, zde tedy rozhodně nelze hovořit.

Již po řadu let je na koncertech soudobé hudby, zejména v Praze, díky Společnosti českých skladatelů častou položkou dílo Čechoameričana Karla Husy (1921–2016). Téměř celou svoji uměleckou i pedagogickou dráhu působil v cizině, zejména v USA. Doma tedy vůbec nehrál. Je proto na místě, že se jeho dílo nyní, v polistopadové éře, vrací do vlasti. Jistou mírou nostalgie je nasycena jeho stručná skladba Postcard from Home. Vyslechli jsme ji ve verzi pro saxofon a klavír (Martin Pelan a Yukie Ichimura). Existuje možnost hrát ji i na jiné dechové nástroje, například na basklarinet. Husa se v této kompozici jeví jako naprostý suverén rozšiřující nabídku komorní literatury.

Mojmír Bártek (1942) je v hudebním světě znám jako vynikající jazzový hráč. Zde se nám představil jako dědeček skladatel, tvůrčím způsobem podněcující spontánní muzicírování svých vnuček. Pro Danielu Bártkovou – flétna, Kateřinu Bártkovou – housle a Magdalenu Bártkovou – violoncello zkomponoval, jak sám v programu uvádí, quasi „veselou rodinnou kompozici“ Vnučky v akci. Světlý a optimistický ráz vystoupení interpretky zdůraznily světlými barvami svých koncertních úborů.

Závěr tohoto prvního koncertu letošních Dnů soudobé hudby patřil varhanním kompozicím. Vitráže Jana Fily (1982) jsou skladbou, kterou autor zaslal do kompoziční soutěže na vytvoření nového díla pro nové varhany ve Svatovítské katedrále. Tajuplné průniky světla do katedrály autor vyjádřil fragmentárními, ostře kontrastními, mnohdy však až příliš těkavými, nicméně velmi efektními úryvky zvuku královského nástroje. Dílo provedl Drahoslav Gric.

Provedení závěrečné skladby večera Pièce d’orgue od Kateřiny Horké (1993) se ujala varhanice Nikola Zasman Eckertová. Skladatelka se zde programově hlásí k Bachovu odkazu, propojuje jej však se svým soudobým hudebním jazykem. Ve frázování má blízko k jazzu, v barevné apartnosti k Hammondovým varhanám.

Hned u tohoto úvodního festivalového koncertu není možné nepřipomenout ještě jeden, další typ mistrovství. Není umělecké, ale organizační, manažerské, ve kterém excelovala manažerka festivalu Daniela Bělohradská. Všichni dobře víme, jak nesmírně náročné je v současné době udržovat koncertní život, zejména v oboru soudobé vážné hudby. Již po řadu let se tato žena na vysoké profesionální úrovni stará o hudební festival, Dny soudobé hudby. Je sestavovaný převážně ze solitérních skladeb nejrozmanitějšího obsazení. Skloubit instrumentální požadavky titulů tak, aby bylo vyhověno všem a současně dosaženo co největší ekonomické úspornosti při zachování vysoké interpretační úrovně je úkol doslova nadlidský. Tady se to v plné míře podařilo. Uvažme, že tento večer se sešlo dvojí uplatnění Martinů Quartet, jak v jeho plném obsazení s nesmírně náročným prvním partem (Lubomír Havlák v Peškovi), tak i následně, když byli zbylí tři hráči (Adéla Štajnochrová – housle, Martin Stupka – viola, Jitka Vlašánková – violoncello) dvakrát zaangažováni v ensemblech Kohoutově a Katmeridu. A nejen to. Ve dvou skladbách byl ten večer obsazen basklarinet (rovněž Kohout, Katmeridu), přičemž basklarinetista Martin Pelan ještě navíc svůj nástroj alternoval saxofonem v dalším čísle, ve skladbě Karla Husy.

Dny soudobé hudby
6. října 2023, 19:00 hodin
Kostel sv. Klimenta

Program
Jan Vrkoč: Zámecké vytrubování pro kvarteto lesních rohů / pražská premiéra
Eduard Douša: A to je ta krásná země (malá kantáta na verše Rudolfa Medka věnovaná vzniku ČSR v roce 1918) / pražská premiéra
Vlastimil Peška: Na smyčcovém kopci / světová premiéra
Pravoslav Kohout: Elegie / světová premiéra
Afrodita Katmeridu: Pamphlet / světová premiéra
Karel Husa: Postcard from Home
Mojmír Bártek: Vnučky v akci / pražská premiéra
Jan Fila: Vitráže / světová premiéra
Kateřina Horká: Pièce d’orgue / česká premiéra

Účinkující
Daniela Bártková – flétna
Kateřina Bártková – housle
Magdalena Bártková – violoncello
Zdeněk Bělohradský – lesní roh
Veronika Coganová – klarinet
Nikola Zasman Eckertová – varhany
Drahoslav Gric – varhany
Lubomír Havlák – housle
Yukie Ichimura – klavír
Mikuláš Koska – lesní roh
Ondřej Melecký – kontrabas
Martin Pelan – basklarinet
Alois Stavárek – lesní roh
Martin Stupka – viola
Adéla Štajnochrová – housle
Veronika Vaníčková – flétna
Jitka Vlašánková – violoncello
Jindřich Zýka – lesní roh

Martinů Quartet

Královédvorský chrámový sbor
Vít Havlíček – sbormistr

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments