Do tajů hudby mě zasvětil mladý Jakub Hrůša, říká končící ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů Josef Němý

Jak dlouho působíte ve funkci ředitele FBM? Jak jste se k tomuto postu dopracoval? Pracoval jste někdy na obdobné pozici? Jaký je váš vztah k hudbě?
Ředitelem jsem od 1. ledna 2008, takže u zlínské FBM končím sedmnáctý rok. Nemám hudební vzdělání, jsem vystudovaný ekonom a měl jsem soukromou firmu, která poskytovala ekonomické poradenství. FBM byla jedním z našich klientů. V padesáti letech jsem se rozhodl udělat životní změnu a nastoupil jsem do FBM nejprve jako ekonomický náměstek, za rok poté jsem vyhrál výběrové řízení na post ředitele. Z deseti uchazečů bylo devět hudebníků a já jediný jsem byl manažer. Naštěstí tehdy vedení FBM pochopilo, že pokud chtějí pozvednout FBM, musí se začít od ekonomiky – sehnat sponzory, dotace. Bez toho, aby člověk měl rád kulturu a hudbu, by to ovšem nešlo… V té době tam byl druhým rokem šéfdirigentem mladinký 25letý Jakub Hrůša, který mě zasvětil do tajů hudby a od kterého jsem se mnohému naučil – považuji to za velmi šťastné období. Zlínská FBM byla jeho první šéfdirigentská štace a doposud, pokud vyšetřil chvilku času, se za námi vracel. Bohužel 30. dubna 2026, kdy bude FBM organizovat velký koncert k 80. výročí, je tak zaneprázdněn, že nebude moci přijet.

Jakub Hrůša prý tehdy orchestr obměnil a podstatně omladil – co láká mladé hráče do Zlína?
Jakub Hrůša za svého působení obměnil asi třetinu hráčů v orchestru. Co se týká otázky, čím se dají nalákat – řekl bych, že jsou nezměřitelné pojmy – máme tady přátelské klima a velké srdce…

Slyšela jsem, že se s orchestrem na konci letošního roku rozloučíte – můžete nám sdělit důvod?
Rozhodl jsem se odejít v nejlepším – což není jednoduché… Je to prostý koloběh života – odcházím do důchodu. Chtěl bych se více věnovat rodině a vnoučatům. Srdce ekonoma ale vítězí, ještě dotáhnu účetní rok 2024 – ale už pouze jako externí výpomoc.

Co považujete za své největší úspěchy, když se ohlédnete za těmi sedmnácti lety?
Za jeden ze svých největších úspěchů považuji, že se filharmonie za mého působení stala fenoménem nejen ve Zlínském kraji, ale i v republikovém či světovém kontextu. Zlínská FBM byla na turné v Indii, v Jižní Koreji a nezapomenutelné turné jsme měli nedávno ve švýcarském Tonhalle.

Co jste pociťoval za největší výzvu za dobu svého působení?
Tak to určitě byla stavba Kongresového centra Zlín podle architektonického návrhu Evy Jiřičné. Tam není jediný pravý úhel! Ale akustika v sále je vynikající. Já mám jako ředitel ve zvyku vždy po koncertě sólistům a účinkujícím poděkovat – a mám radost z toho, že se mě vždy ptají, kdy mohou zase přijet. A to právě díky té skvělé akustice. Co mě mrzí – plány v době mého nástupu již byly hotové a bohužel se nepočítalo se zkušebním sálem, takže když dojde k pronájmu, pro orchestr musíme najít a pronajmout jiné prostory – nestává se to často, ale je to škoda.

FBM má statut obecně prospěšné společnosti – co to v praxi z hlediska financování znamená? Nebylo by lepší ji převést na „veřejnou kulturní instituci“?
FBM byla příspěvkovou organizací, od roku 2006 je obecně prospěšnou společností, na jejímž financování se podílejí město Zlín a Zlínský kraj. V situaci, kdy každý ze zřizovatelů přispívá 50 %, tak ty částky nejsou tak zatěžující pro jejich rozpočty. Proto nezvažujeme změnu FBM na veřejnou kulturní instituci. Pravda je, že pro management FBM je to někdy složité, protože se co dva roky volí hejtman nebo primátor. Naštěstí pro nás je politická situace příznivá – doposud se ti noví dva dokázali na financování FBM vždy dohodnout. Samozřejmě se je snažíme do kulturního dění zapojit a troufám si říci, že FBM je rodinným stříbrem v pokladnici jak Zlínského kraje, tak samotného města Zlín.

Podařilo se vám vymyslet něco speciálního, co vedlo ke zvýšení návštěvnosti koncertů?
Návštěvnost našich koncertů je na ČR unikátní – máme sál se 761 místy a průměrná návštěvnost za poslední sezónu byla 700 posluchačů na koncert. Na tom mám, troufám si říci, osobní zásluhu právě v tom, že nejsem muzikant, proto se mi podařilo prosadit crossoverové projekty. Máme tři abonentní řady, z toho řada C má přesah do populární hudby. Na tu je snazší získat sponzory. Vystupovala tu například Lucie Bílá, na programu byly i hity Petra Hapky, písně Petra Nováka, které interpretuje Petr Bende apod. Díky této řadě si pak můžeme dovolit pozvat i kvalitní sólisty do symfonických projektů. Například nedávno jsme spolupracovali s Rolandem Villazónem a Kate Lindsey.

Jak se vám coby manažerovi spolupracuje s hvězdami světového formátu? Stíháte plnit jejich „hvězdné manýry“?
Samozřejmě pro naše hosty zajišťujeme určitý standard na světové úrovni, co se týče hotelu, servisu a logistiky. Co se týče jakýchsi nadpožadavků, zatím mám tu osobní zkušenost, že čím větší hvězda, tím skromnější nároky si klade. Konkrétně Rolanda Villazóna (to je rozený bavič společnosti) miluje celý orchestr i celý štáb.

Jak je to s kulturou ve Zlíně?
Kromě naší filharmonie je tu ještě divadlo, dlouhou tradici má Sdružení dechového orchestru mladých. O kulturu ve Zlíně se stará Kulturní a kreativní centrum Živý Zlín, které pořádá stejnojmenný festival a celou škálu kulturních akcí (nejen) na zlínském zámku.

Máte v plánu v budoucnu nějak participovat v místní kulturní oblasti?
Rád bych napřel své síly a pomohl svými zkušenostmi v neziskovém sektoru, přiznám se, že mé kroky míří spíše do sociální oblasti.

7. prosince 2024 bude FBM vystupovat v rámci Dnů Bohuslava Martinů na závěrečném koncertě jubilejního 30. ročníku – jak vlastně došlo k tomu, že se původní „Orchestr pracujících Tomáše Bati“ přejmenoval na FBM?
To je zajímavá historie – za socialismu se naše těleso jmenovalo zkráceně „Orchestr pracujících“ a už v té době měli naši muzikanti možnost vyjíždět do zahraničí, jenomže tam si pod tím názvem v překladu nikdo neuměl představit, o jaké těleso se jedná. Ve Zlíně existovala skupina nadšenců díla Bohuslava Martinů, a tak naši předchůdci vybrali tohoto našeho světoznámého skladatele Bohuslava Martinů, aniž by měl se Zlínem nějaké konkrétní historické vazby. A z důvodu takto komerčních se v roce 1989 – ještě před revolucí, kvůli zájezdům na kapitalistický Západ – přejmenovalo těleso na Filharmonii Bohuslava Martinů.

Jaký program je připraven na toto jubileum a kdo vystavěl jeho dramaturgii?
Dramaturgii koncertu dělali pan šéfdirigent Robert Kružík s dramaturgem Tomášem Koutným. Program bude proveden 5. prosince u nás ve Zlíně a 7. prosince v Sále Bohuslava Martinů na HAMU v Praze. Tyto dva koncerty se budou lišit v jednom bodě programu – na Moravě bude uvedena světová premiéra skladby Morava – příběh řeky od Jana Vičara, v Praze pak uvedeme Koncert pro klarinet a orchestr Jiřího Temla. Dále se mohou posluchači v obou městech těšit na Smyčcový kvartet s orchestrem, H 207 od Bohuslava Martinů a Pohádku, suitu na motivy scénické hudby k Radůzovi a Mahuleně, op. 16 od Josefa Suka.

Na co byste posluchače rád upozornil v roce 2025?
FBM čeká krásné evropské turné se Sonyou Yoncevou, vystupovat budou ve Vídni, Hamburku a v Curychu.

Děkuji vám za rozhovor!