Górecki rezonoval
Lehce překvapující pro mě byla až na pár míst zaplněná pardubická Sukova síň Domu hudby. Všechna čest vedení filharmonie, dokáže-li po tři večery v posledním únorovém týdnu, kdy se abonentní program opakuje, přivést tolik posluchačů do sálu.
Druhým, snad ještě vítanějším překvapením byl srdečný ohlas na Góreckého Tři kusy ve starém stylu, jež koncert zahajovaly. Desetiminutová skladba je sice posluchačsky přívětivá svým členěním do různorodých částí a inspirací renesanční hudbou, ale bohatostí použitých postupů, náhlým střídáním tempa a rytmu, kontrastní dynamikou či jen lehce variovanými tématy v duchu minimalismu odkazuje k avantgardnímu založení tvůrce. Vstřícné přijetí autora, který je u nás uváděn zřídka (podobně jako jeho generační souputník Wojciech Kilar či starší Witold Lutosławski nebo Grażyna Bacewicz), svědčí o otevřenosti publika.
Ovšem také o úrovni interpretace. V Pardubicích dirigoval Góreckého jeho krajan Łukasz Borowicz, umělecký ředitel a šéfdirigent Poznaňské filharmonie, hlavní hostující dirigent Krakovské filharmonie a někdejší šéfdirigent Polského rozhlasového symfonického orchestru ve Varšavě, který není českému publiku úplně cizí. V lednu vystoupil s Prague Philharmonia, spolupracoval se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Janáčkovou filharmonií Ostrava, jako zkušený operní dirigent byl pozván i do pražského Národního divadla k provedení Dvořákovy Rusalky.
Góreckého skladba, napsaná pouze pro smyčce, se odvíjela v pozorné a vzájemně se respektující interpretaci. Borowicz nepoužívá teatrální expresivní gesta, o to víc slouží potřebám orchestru, který ochotně vycházel vstříc představě dirigenta. Pomalou první část naplnili velebností, opakující se téma a citlivě stupňovaná dynamika vyzněly působivě. Svižná druhá část s prvky lidových motivů zafungovala jako kontrast, ve třetí se prolínala něha se syrovým zvukem a dlouhými drsnými tóny. Orchestr, v němž převládají mladí a kde mají převahu ženy, se v Góreckém vyznamenal.
Hofbauer okouzlil
Do takového rozpoložení publika vešel na pódium Walter Hofbauer, první trumpetista České filharmonie, nadaný a oceňovaný hráč, kterého vedle virtuozity zdobí osobitý a kultivovaný tón. Známý Koncert pro trubku a orchestr Es dur, S. 49 Johanna Nepomuka Hummela se v jeho bravurním podání neminul účinkem, jistota provedení a viditelná výborná komunikace s orchestrem a dirigentem vyvolala nadšený aplaus obecenstva.
Skladba, která je komorním filharmonikům stylově blízká, se pod vedením Łukasze Borowicze stala dialogem mezi sólistou a souborem, vynikla hravost a lehkost hry, výborná souhra. Vedle pěkně znějících smyčců musím vyzdvihnout dechovou sekci, v níž se dařilo všem hráčům. Umění Waltera Hofbauera spočívá nejen v krásném tónu, jasném, zářivém, ale ne ostrém, ve schopnosti rychle měnit dynamiku v jedné frázi tak, že to působí až dojmem dialogu se sebou samým, a pochopitelně v excelentní technice. V závěrečném Finale s jedním z nejoblíbenějších trubkových sól si posluchači vychutnali hráčovu zběhlost, s níž jakoby mimochodem sázel jeden trylek za druhým, a jeho jiskřivě kulatý tón.
Jako přídavek zazněl populární Air Johanna Sebastiana Bacha, v němž se nádherně znějící trubka odrážela v citlivém doprovodu orchestru.
Střídmý Borowicz
Stylově rozmanitý večer vyvrcholil Symfonií č. 1 D dur, CG 527 Charlese Gounoda. Oblouk od skladby z druhé poloviny 20. století přes klasicistní koncert se uzavřel romantickým dílem, v němž však autor čerpá některá témata od svých předchůdců.
Łukasz Borowicz provedl pardubické komorní filharmoniky celou symfonií s nadhledem a zaujetím, jeho střídmější gesta povzbudila hráče k výbornému výkonu. V komorním souboru se lehce projeví jakákoliv nepřesnost a intonační nejistota, v tomto ohledu je Komorní filharmonie Pardubice spolehlivým tělesem vysoké úrovně. Hráči jsou stylově flexibilní, v Gounodovi předvedli klasicistní lehkost, půvab a přesnost i romantické emoce v propracovaných frázích. Projevila se vyrovnanost souboru, výborně hrající smyčcové skupiny a jistota dechové sekce. Ocenit si zaslouží všichni, dovolím si však vyzdvihnout hobojistu v souhře s hlubokými smyčci, hravost fagotu a výkon flétnistky.
Spolupráce Łukasze Borowicze s Komorní filharmonií Pardubice byla velmi šťastná a dramaturgicky zajímavý večer se setkal s příznivým přijetím obecenstva. Ochutnávka Góreckého by mohla vést třeba k uvedení některé ze skladeb Grażyny Bacewicz.
Hofbauer a Borowicz
23. února 2026, 19:00 hodin
Sukova síň Domu hudby Pardubice
Program
Henryk Mikolaj Górecki: Tři kusy ve starém stylu
Johann Nepomuk Hummel: Koncert pro trubku a orchestr Es dur, S. 49
Charles Gounod: Symfonie č. 1 D dur, CG 527
Účinkující
Walter Hofbauer – trubka
Komorní filharmonie Pardubice
Łukasz Borowicz – dirigent
