Drážďanské Velikonoce

Zápisník Jindřicha Bálka (79) 

Duchovní hudby komponované pro čas Velikonoc je historicky mnohem víc než kolem Vánoc – prostě proto, že to je důležitější křesťanský svátek. Nejvýraznější tradici má Německo, a vždy rád připomínám Drážďany a Lipsko a chlapecké sbory s Bachovými Pašijemi. A je pravda, že Bachovy Matoušovy pašije jsou možná největším dílem pro Velikonoce vůbec. Na Velký pátek je uvedl v Drážďanech Kreuzchor, což je velká tradice, kterou jim můžeme jenom závidět.Ježíše letos zpíval nejvýraznější basista Semperovy opery Georg Zeppenfeld, Evangelistu někdejší člen Thomanerchoru Martin Petzold. Provedení řídil Kreuzkantor Roderich Kreile a čistý orchestrální zvuk připojila k chlapeckým hlasům Drážďanská filharmonie.Je to až očistný zážitek slyšet provedení tak důsledně soustředěné na obsah slov a bez jakéhokoli vnějšího efektu. Volil tempa často svižná, ale nikde ne příliš rychlá. Sólisté měli menší hlasy, ale všichni ctili jasný řád Bachovy hudby. Pro část publika je to určitě každoroční rituál, ale člověk se k němu vždycky rád přidá. Rozlehlé prostory drážďanského Kreuzkirche byly zaplněny i letos skoro do posledního místa. Důsledně se dbá na to, aby se po provedení netleskalo.V něčem to byl pravý opak nedávných úspěšných provedení pašijí s Berlínskými filharmoniky pod taktovkou Simona Rattla v poloscénickém aranžmá Petra Sellarse. Nejlepší pěvci a nejlepší muzikanti – ale jako by všichni prezentovali mnohem víc sami sebe.

Jak známo, u nás celkově se na duchovní rozměr Velikonoc moc nemyslí. A začíná to už tím, že dnešní Velký pátek je u nás pracovní den. Nejvýznamnějším hudebním festivalem tohoto období je Velikonoční festival duchovní hudby Brno. Program má kombinovaný a vždy atraktivní. Nechybí tam soudobá duchovní hudba, stará hudba, klasická díla. A trvá ještě celý příští týden.

V Praze vždycky záleželo na aktivitě jednotlivých pořadatelů, ale v posledních letech všichni Velikonoce vnímají nějak víc. Tento týden začal Mší h moll v podání Václava Lukse a Collegia 1704. Ale se svými koncerty přišly i další soubory staré hudby: Musica Florea s Markem Štrynclem, Robert Hugo a jeho malý klementinský festival, tradičně též Collegium Marianum. Několik koncertů nabídl FOK. Tentokrát provedl Dvořákovo Stabat Mater – a na velikonoční pondělí Roman Válek uvede Bachovy kantáty. A vhodné bylo i zařazení Mahlerovy Druhé symfonie Českou filharmonií.

Jaký je nejslavnější „velikonoční“ hudební festival? Je to ten v Salcburku? Jenom svým způsobem. Byl to Karajanův festival s Berlínskou filharmonií a trochu konkurenční akce letnímu festivalu. To se před pár lety změnilo a do Salcburku jezdí Staatskapelle Dresden s Christianem Thielemennem. A Berlínská filharmonie jezdí do Baden-Badenu. Jistá změna začala i v programu Osterklangu ve Vídni. Tam od nejatraktivnějších koncertů Vídeňských filharmoniků nastal posun k Vídeňským symfonikům, i když pořád tam jsou zajímavé koncerty.

Autor je redaktorem Českého rozhlasu-Vltava
Foto Kreuzchor / archiv