Druhý pražský Boris přichází z moskevské Nové opery

Rozhovor s basistou Vitalijem Jefanovem 

Jednoduchá otázka úvodem: Jaké hlavní důvody vás vedly k přijetí nabídky pražského Národního divadla na titulní roli v Musorgského opeře?

Začnu tím, že part Borise je vůbec vrcholem basového repertoáru. Je to jedna z mých nejoblíbenějších rolí. Když dostanu nabídku ji zpívat, bez váhání ji samozřejmě přijmu.

Jak dlouho už máte tuto roli na repertoáru a kolikrát jste ji zhruba zpíval?

Poprvé jsem zpíval Borise v roce 1998. Bylo to koncertní provedení na scéně úžasného mozartovského divadla v Barceloně. O dva měsíce později už jsem tuto roli zpíval a hrál na scéně divadla v Novosibirsku. Tou dobou, jak mi bylo řečeno, jsem byl nejmladším představitelem Borise. Bylo mi osmadvacet let.Boris Godunov je zejména v posledních letech často uváděn v proškrtaných verzích. Jaký je váš názor na takové úpravy? Nemohou ochudit postavu Borise o působivý psychologický vývoj?

Existuje několik verzí opery Boris Godunov. První, Musorgského originální autorská, je nejkratší – bez Polské scény a bez Revoluce. Zrovna ona nejlépe odhaluje historii Borisova života, ve světě se hraje nejčastěji. Tady v Praze se rozhodlo, že se k ní přidá ještě jedna scéna, aby se mohla ukázat temná doba, která nastala po smrti Borise – Revoluce. Myslím si, že je to správné rozhodnutí. Koneckonců tato opera je považovaná za národní operu a podle jedné z verzí je v ní hlavní postavou národ – sbor.

Co pražské inscenaci říkáte? Jak se vám se souborem Národního divadla a s produkčním týmem spolupracuje?

Co se týče pražského Národního divadla, chtěl bych říci, že jsem velice šťastný, že můžu pracovat v tak úžasném divadle s tak bohatou tradicí a s tak báječnými lidmi. Společně se  divákům snažíme co nejvěrněji přetlumočit myšlenky autora a také režijní koncept.

Jaký bude ten váš pražský Boris?

Jaký nakonec bude můj Boris? To musí ohodnotit diváci sami!Už osm let jste v angažmá v moskevské Nové opeře, kde jste vytvořil už dlouhou řadu rolí – mimo jiné právě i Borise. Českým operním fanouškům není Nová opera v Moskvě příliš známá – jak byste ji charakterizoval? V čem jsou její představení jiná ve srovnání s operou Velkého divadla?

V divadle Nová opera jsem od roku 2000. Je to docela mladý operní dům, v roce 1991 ho založil geniální dirigent Jevgenij Kolobov. Na jeho počest bylo divadlo po jeho úmrtí v roce 2003 pojmenováno jeho jménem. V repertoáru divadla jsou jak klasické, tak i moderní inscenace, a také koncertní projekty. Divadlo je často na zájezdech, jak v Rusku, tak i v zahraničí. Nejbližší zájezd se uskuteční v květnu v Tel Avivu s ruskou operou Rimského-Korsakova Carská nevěsta. Další se pak uskuteční do Baden-Badenu, tam hrajeme Wagnerova Tristana a Isoldu.

V poslední době jste zpíval třeba v Dallasu nebo Tel Avivu, máte za sebou řadu hlavních rolí i vystoupení v newyorské Met v úloze Sparafucila. Máte nějaký cíl, představu, kam až byste to chtěl ve své kariéře dotáhnout?

Čeho bych rád dosáhl, moje představy? Asi, jako každý umělec bych byl rád, kdybych dostával hodně zajímavých rolí, pracoval s inspirujícími dirigenty a režiséry a zpíval pro vděčného diváka…

Ať vděčné diváky najdete i v Praze, díky za rozhovor.

Vizitka:
Ruský basista Vitalij Jefanov (1970) absolvoval v roce 1998 Novosibirskou státní konzervatoř. V roce 1998 se stal sólistou Novosibirského státního akademického divadla opery a baletu, kde vytvořil řadu hlavních rolí v operách Dargomyžského (Rusalka), Musorgského (Boris Godunov a Chovanština), Borodina (Kníže Igor), Čajkovského (Jolanta a Evžen Oněgin), Rachmaninova (Aleko), Verdiho (Aida) nebo Pucciniho (Bohéma). Od roku 2000 je Vitalij Jefanov sólistou Nové opery v Moskvě. Hostoval v řadě ruských měst, v Bulharsku, Německu, Izraeli, na Kypru, ve Španělsku, Portugalsku nebo v Jižní Koreji. V roce 2008 začala jeho spolupráce s newyorskou Metropolitní operou na rolích Generála v Prokofjevovově Hráči, Alviseho v Ponchielliho La Giocondě, Gremina v Čajkovského Evženu Oněginovi a Jacopa Fiesca ve Verdiho Simonu Boccanegrovi (cover). V lednu 2011 v Met debutoval, a to jako Sparafucile ve Verdiho Rigolettovi. K jeho dalším uměleckým závazkům v poslední době patří mimo jiné Pimen (Musorgskij: Boris Godunov) v Dallasu, Končak (Borodin: Kníže Igor) v Israeli Opera v Tel Avivu, Wagnerův Jindřich Ptáčník (Lohengrin) a král Marke (Tristan a Isolda), Zachariáš (Verdi: Nabucco) nebo Gremin (Čajkovskij: Evžen Oněgin) v moskevské Nové opeře. Vitalij Jefanov obdržel v mezinárodních pěveckých soutěžích řadu ocenění, mimo jiné v Novosibirsku cenu Úspěch roku (1999) a Philip Morris Debut (2000). V roce 2001 se stal laureátem mezinárodní soutěže Hans Gabor Belvedere ve Vídni.
(Zdroj: ND Praha)

www.novayaopera.ru

Foto Novaya Opera Theatre, Hana Smejkalová, ND Praha