Druhý ročník skladatelské soutěže festivalu Konvergencie vyhlásil své laureáty

  1. 1
  2. 2
Na základě pozitivního ohlasu na první ročník vyhlásil mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie další ročník soutěže pro mladé slovenské skladatele do 35 let v roce 2022. Z patnácti přihlášených skladeb, které vybrala osmičlenná odborná porota, budou 24. září 2022 na festivalu Konvergencie v Zrcadlovém sále Primaciálního paláce v Bratislavě premiérovány čtyři.

ilustrační obrázek (archiv Opery Plus)
ilustrační obrázek (archiv Opery Plus)

Cílem skladatelské soutěže Konvergencie je iniciovat vznik a uvádění nových děl mladých slovenských skladatelů a autorů a vytvářet generační vazby mezi skladateli a interprety. V prvním ročníku soutěže byli oceněni Michal Blažek, Ľuboš Kubizna, Richard Grimm, Barbora Tomášková a Sebastián Buch.

Do aktuálního ročníku soutěže se přihlásilo patnáct mladých slovenských skladatelů, kteří studují na Vysoké škole múzických umění a konzervatořích v Bratislavě a Banské Bystrici, ale i v zahraničí: ve Vídni, Valencii a na JAMU v Brně. Letos bylo úkolem vytvořit komorní skladbu pro duo nebo trio v délce do osmi minut. Kromě smyčcových a dechových nástrojů a klavíru byla nabídka nástrojů rozšířena o kytaru. Díla čtyř laureátů (porota udělila dvě třetí ceny) zazní v rámci podzimního programu festivalu Konvergencie 2022 na koncertě 24. září 2022 v Zrcadlové síni Primaciálního paláce v Bratislavě. Program s díly laureátů doplní Concerto per archi italského skladatele Nina Roty (1911–1979), který zazní v podání Komorního orchestru konzervatoře pod vedením Daniela Rumlera.

„Těší mě, že naše výzva ke skládání nových děl opět přilákala zájem mladých skladatelů. Porota byla letos rozšířena o mezinárodní účast a mezinárodní rozměr má i skutečnost, že jedna z prací bude vybrána pro koncert v rámci skladatelské soutěže Vladimíra Mendelssohna na festivalu v italském Ascoli Picenu,“ uvedl Jozef Lupták, umělecký ředitel Konvergencie.

Porota soutěže, které předsedal profesor Jevgenij Iršaj (VŠMU), ve složení Lukáš Borzík (skladatel, VŠMU, Spolek slovenských skladatelů), Adrián Demoč (skladatel, Španělsko), Nora Skuta (klavír, Österreichisches Ensemble für Neue Musik), Nils Økland (housle, Norsko), Ronald Šebesta (klarinet, Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu, Lotz Trio), Ondrej Veselý (kytara) a Jozef Lupták (violoncello, umělecký ředitel Konvergencie) vybrala z přihlášených děl následující skladby, které hodnotili na základě bodového hodnocení a po společné online konzultaci:

Adam Hudec (1989): Self-Centered Variations pro basklarinet a klavír

Adam Hudec (zdroj festival Konvergencie)
Adam Hudec (zdroj festival Konvergencie)

Adam Hudec dokončuje studium na bratislavské konzervatoři. Kromě klasické hudby se jako baskytarista věnuje také jazzu. Pracuje také jako producent a stojí za online vzdělávacím projektem Baskytarová akademie. Skladba Self-Centered Variations jsou variace skomponované na téma vytvořené z anagramu autorova jména. „Každá z pěti variací vyjadřuje jiný stav mysli, který se postupně mění díky neustálému proudu asociací a podnětů. Závěrečná variace v podobě račí formy fugové expozice symbolicky vyjadřuje zklidnění, ale také návrat na začátek cesty. Skladba pracuje s rezonancí a s rozdílnými technickými a artikulačními možnostmi jednotlivých nástrojů,“ napsal o skladbě skladatel. „Ve skladbě Adama Hudce Self-Centered Variations se před posluchačem jako malířské plátno rozlévá pestrá harmonická síť, invenčně strukturovaná na pozadí proměnlivého metra a nepravidelného rytmu, naplněná křehkou subtilností, náhle přerušovanou expresivními gesty, která nečekaně ústí do barokního kontrapunktu. Tato sofistikovaná a inteligentní skladba zaujme netradičními hráčskými technikami a barevně působivým spojením basklarinetu a klavíru,“ napsal o skladbě člen poroty, skladatel a pedagog kompozice Lukáš Borzík.

Michal Blažek (1992): Compassion pro housle, violoncello a klavír

Michal Blažek (zdroj festival Konvergencie)
Michal Blažek (zdroj festival Konvergencie)

Michal Blažek pochází ze Zvolena, vystudoval obor Výroba hudebních nástrojů, ale jak sám říká, více ho zajímalo vyrábět hudbu samotnou. Na bratislavské konzervatoři byl žákem Petra Martinčeka, Petra Grolla a Konstantina Ilievského. Žije ve Vídni a podle vlastních slov vytváří umění, „které odráží vše, čím je“. Inspirací pro klavírní trio Compassion bylo nesmyslné utrpení, „které v době vzniku této skladby prožívají miliony nevinných Ukrajinek, Ukrajinců, ale také zvířat a v neposlední řadě příroda. Utrpení, které navždy změnilo můj pohled na svět a zejména na smysl mého života v něm. Nejsem voják, ale umělec, a to je jediný způsob, jak umím s touto situací pracovat. Toto dílo je tedy odrazem mých pocitů z destrukce, kterou může člověk napáchat bezcitně a bez soucitu.“ Lukáš Borzík popsal Compassion jako „silně narativní skladbu, která poukazuje umělecky přesvědčivou formou na zákoutí temných vášní a pomyslné prohlubování destrukce vrcholící v ničivou explozi tónů. Tím však tento hudebně-epický obraz nekončí a závěr přeci jen naznačí hledaný soucit. Paradoxně mi toto dílo v těchto dnech připadá jako umělecká paralela k současné rostoucí agresi, kterou může zastavit jen slitování se člověka nad člověkem.“

Marek Fóra (2001): Broken Toccata pro flétnu, violoncello a klavír

Marek Fóra (zdroj festival Konvergencie)
Marek Fóra (zdroj festival Konvergencie)

Marek Fóra je v současné době studentem skladby na bratislavské konzervatoři u K. Ilievského. Hudbu začal studovat v devíti letech na ZUŠ M. R. Štefánika v Považské Bystrici. Hraje na několik nástrojů (akustická kytara, baskytara, elektrická kytara, bicí) a také nahrává. Autor skladbu Broken Toccata popsal jako „monotematickou kompozici s prvky serialismu a jazzu, která vznikla instrumentací původně klavírní skladby. Hudba je čistě abstraktní, nemá žádný program a není za ní žádná konkrétní představa. Je čistě o zvuk, který se snaží naplnit svůj potenciál.“ Člen poroty Adrian Democ, skladatel působící ve Španělsku, o díle napsal: „Broken Toccata mě zaujala zejména svou pregnantní rytmickou konstrukcí a svěží energií blízkou hudbě jazzu či komorním skladbám Nancarrowa. Zejména v rychlých pasážích si skladba udržuje příjemné napětí a dravost, čemuž napomáhá nejen práce s pestrými rytmickými prvky (synkopy, duoly, trioly) při stabilním pulsu, ale také využití širokého rejstříku jednotlivých nástrojů a jejich začlenění do ‚rovnocenné faktury‘ tria.“

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments