Hudební fejeton
Podle statistiků měla naše země na konci letošního května 10.553.843 obyvatel. Počet obyvatelstva se díky zahraničním přistěhovalcům sice zvyšuje, avšak počet narozených dětí je dlouhodobě nižší než počet zemřelých obyvatel. Jinými slovy, nás rodilých Čechů stále ubývá. Je jasné, že se s tím musí něco udělat!
Nápad ženské části filharmonického managementu uspořádat koncert pro nastávající maminky byl skutečně originální. My chlapi bychom na to sami nepřišli. V tomto programu vhodně zvolenou hudbou působíme přímo v koncertním sále na vývoj budoucího dítěte, občana státu, plátce daní, zdravotního a sociálního pojištění, popelnic a našeho příštího abonenta. Vždyť dítě pozitivní vjemy vstřebává i v době, kdy se ještě nachází v bezpečí maminčina břišního bazénku. Koncert pro nastávající rodiče – tedy i pro budoucí tatínky, které je rovněž třeba prudce zkultivovat – pořádáme každoročně a vždy je vyprodáno. Program slovem provází zkušená muziko-fyzioterapeutka se zahraničními diplomy a přízvukem. „Vážené mámynky a táťyncy, húdba užásno stýmuluje vývoj vášeho ďýtěte.“ Přítomní rodiče nadšeně plní její pokyny, jak sedět, dýchat, jak se během poslechu uvolnit a co pěkného si přitom představovat. Rozdýchávají se maminky, tatínkové, celé rodiny, sólista, dirigent i všechen přítomný orchestr.
Program, sestavený z barokní a klasické hudby, hojně využívá fenoménu Mozartova. „Je vjedecky dokázano, že Mócartova húdba má mýmoržádně pózytyvný vlyv na prénatalňý vývoj ďýtěte.“ Tedy žádní soudobí autoři, Vjezd gladiátorů či Tanec kostlivců, aby nehrozily různé deformace, alergie, syndromy a úchylky. Na tento koncert chodí ráda i moje osmdesátiletá maminka, unavená již z některých lahůdek běžných abonentních koncertů. Zde si může vyslechnout hudbu zušlechťující, vyrovnanou, optimistickou, neprovokující. Loni došlo i na nádherné, z různých filmů jako Vzpomínky na Afriku známé adagio z Mozartova Klarinetového koncertu KV 622. Tedy došlo i na mě jako sólistu. Pohled z pódia na to zakulacené, důvěřivě naladěné, pozitivní publikum byl skutečně nezapomenutelný. Proto jsem tu úžasnou Mozartovu hudbu hrál, jak nejprocítěněji jsem dovedl. Pohledem jsem se přitom snažil hypnotizovat nejpěknější maminky v sále jedinou utkvělou myšlenkou: „Vaše budoucí dítě bude hrát na klarinet!“ Úplně stačí tři až pět budoucích klarinetistů, nemusí jich být zrovna tolik jako ve známém českém muzikálu. Je třeba se přece starat o budoucnost svého nástroje a o svůj úvazek na škole! Za pár let vítejte v mé třídě!
Naopak hudba nesprávně zvolená a v nepravý čas podaná může na dosud nenarozeného človíčka zapůsobit naprosto jinak. Letos na jaře jsme uváděli v jedné z abonentních řad posluchačsky náročný program Concerto grosso č. 2 Alfreda Šnitkeho a Osmou symfonii Dmitrije Šostakoviče. Koncert navštívila také nastávající maminka, naše věrná a pravidelná návštěvnice, v závěru osmého měsíce těhotenství. Týž den ráno absolvovala pravidelnou odbornou lékařskou kontrolu s tím, že vše je v nejlepším pořádku a děťátko má svůj termín příchodu na tento svět přesně za měsíc. Obě skladby se svými zvukově přepjatými vrcholy, jejich sugestivnost a temně depresívní atmosféra Šostakoviče zapůsobily na vnímavou posluchačku mimořádně silně. Mladé mamince se po návratu domů udělalo špatně; uklidňovala se však předchozí kontrolou a snažila se přečkat noc v klidu. Ráno však události nabraly překotný spád, když se miminko naráz usilovně dralo na svět. Zoufalá maminka nejprve zavolala svému manželovi, který byl již na cestě do práce, ale bylo jasné, že se včas vrátit domů už nestihne. Stačila si tedy ještě přivolat rychlou záchrannou službu a vzápětí porodila v šíleném fofru přímo doma na gauči krásnou zdravou holčičku. Dívenka bude nesporně silnou hudební osobností, když již nyní takto vehementně vyjádřila své estetické a zvukové výhrady! Napadá mne, co kdybychom třeba dávali Svěcení jara? Fantastické dílo, díky jehož decibelové náročnosti by k narození tak mimořádně vnímavého dítka mohlo klidně dojít přímo v hledišti!
Z obou těchto protikladných příkladů je zřejmé, že pro přírůstek obyvatelstva České republiky je kvalifikovaný přínos našeho orchestru zcela zásadní. My filharmonikové děláme, co můžeme. Ale co vy, věrní čtenáři Opery Plus? Účelem těchto řádků je také důrazně apelovat na vás: „Vážení a milí, neberte prosím statistiku na lehkou váhu a laskavě se snažte – co nejčastěji, pilně a intenzivně – pracovat na tom, aby už nás konečně bylo těch jedenáct miliónů! Ideální stav by byl, kdyby z toho vašeho snažení zároveň vzešlo tisíc klarinet(ist)ů!“
Autor je členem orchestru Filharmonie Brno
Text není oficiálním stanoviskem tohoto orchestru
