Zápisník Jindřicha Bálka (15)
Další z míst, které rozhodně stojí za letní návštěvu, je Vysoká u Příbrami. A nejenom dnes, kdy zdejší Památník Antonína Dvořáka slaví padesát let od svého založení.
Dnešní celodenní program ve Vysoké je samozřejmě lákavý: jsou vystaveny tři vzácné originální rukopisy – Dvořákův dopis ze Spillville, jeden dopis Václava Kounice a také kniha oddaných v obci Střebsko (dnes Třebsko), kde je podepsán Antonín Dvořák jako svědek svatby Josefiny Čermákové a Václava Roberta, hraběte z Kounic.
Samotný kostel v Třebsku, kam Dvořák chodil na pravidelné ranní procházky, se nachází asi dva kilometry od Vysoké a otevřen je mimořádně i dnes odpoledne. A to je jen jedno z mnoha památných míst, spojených s vrcholy Dvořákovy tvorby. 
Dnes večer ožije Památník i představením Originálního hudebního divadla nazvaným Kouzelný Dvořák. Celý ten trochu pozapomenutý kraj v Brdech má ovšem kouzlo, i když se tu žádná stejnojmenná akce nekoná. Je tu dost času, prostoru i ticha na přemýšlení či na zadumání ve stylu skladatelových Dumek. Proto je asi dobře, že toto místo stojí trochu stranou českých turistických lákadel. Na druhou stranu, výraznějších kulturních akcí, kde se setkávají výrazné osobnosti nejen hudebního života, by zde mohlo být víc. Jenže to by příslušné státní instituce a vůbec stát jako takový musel, jak známo, trochu změnit své priority. V našich poměrech je člověk rád, že zámeček ve Vysoké nechátrá jako třeba Dvořákův dům v pražské Žitné ulici… Ale jinak by nám to asi nemělo stačit. Péče o místa spojená se světově nejproslulejší českou uměleckou osobností dosti často stála a stojí na neuvěřitelné obětavosti dobrovolníků a nadšených milovníků Dvořáka. Vlastně už po několik generací. Člověk dnes neví, jak jim za to poděkovat – a jak správně pokračovat dál. Výstava 50 let Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké je ovšem otevřena až do 1. září a je určitě příležitostí přemýšlet právě o tom. 
Pokaždé, když se pak koná nějaká prestižní mediálně sledovaná akce, které dodává lesk i obsah Dvořákova hudba – a často vůbec nic jiného – je dobré si vzpomenout na ta trochu zapomenutá místa nedaleko Prahy, která jsou se skladatelem spojena. A až třeba začne Dvořákova Praha, bude znovu vhodné připomenout, co máme díky Dvořákovi a co mu po léta svým způsobem dlužíme. Protože naše domácí snažení je často až zpožděnou reakcí na skladatelův světový věhlas. A jsme rádi, pokud ta reakce není úplně ostudná nebo nekompetentní. Pravda, v Mozartově rodném Salcburku si člověk v létě meditativní procházku opravdu neužije. Na druhé straně se tam ale každý rok setkává celá hudební elita. A program nenesou jenom operní hvězdy – je promyšlen ve všech dramaturgických řadách. O letošním Salcburku někdy příště, a snad se toho tématu zhostí i více našich publicistů… Vysoká samozřejmě není místo zrovna pro prestižní mezinárodní festival, ale stejně. Třeba na to bude víc myslet alespoň nové vedení Dvořákovy Prahy a někdy v budoucnu třeba i nějaký přespříští ministr kultury.
Když jsem dnes u těch letních akcí, které stojí trochu mimo hlavní proud pozornosti, připomeňme ještě dvě pražské přednášky Alfreda Brendela. Slavný klavírista už před pěti lety ukončil koncertní kariéru a jezdí přednášet, číst své eseje, a dokonce básně. Ty nevím, jaké jsou, klavírní nahrávky má ovšem úctyhodné a prozrazující intelekt i široké vzdělání. V rámci letních kurzů Prague Music Performance bude Brendel přednášet v Sále Martinů na HAMU v neděli 21. 7. a v úterý 23. 7. od 20 hodin. Mluvit má o Schubertových klavírních sonátách a na téma „abeceda klavíristy“. A slíbil prý i nějakou živou a vlastnoruční hudební ukázku. 
www.antonindvorak.cz
www.pmpif.org
Foto archiv
