Dvořákova Praha: Nebojte se klasiky!

Festival Dvořákova Praha s podtitulem „Nebojte se klasiky“ je za dveřmi, 8. září jej zahájí v Rudolfinu Novosvětská symfonie s Českou filharmonií a Jamesem Gaffiganem. Na co se v letošním ročníku můžeme těšit, prozradil intendant festivalu Vladimír Darjanin.

Letos zahajujete 4.ročník festivalu Dvořákova Praha. Je to už dostatečně dlouho na tradici? Cítíte, že festival již pevně zapustil kořeny v pražské kultuře, nebo je to stále ještě nový, vyvíjející se fenomén?

Tento druh festivalů je postaven především na sponzorských prostředcích, takže nikdy není jisté, jak to bude za rok – za dva. Nicméně, mám pocit, jakoby tady byl festival Dvořáková Praha odjakživa.

Které koncerty byste rád vyzvednul?

Mně se to říká těžko, protože jak dramaturgie, tak interpretační úroveň je na základě dostupných prostředků maximálně vyvážená. Rád bych upozornil na interprety, kteří již mají světové renomé, ale příjíždějí do Prahy poprvé: houslistka Baiba Skride, klavíristka Alice Sara Ott nebo dirigent Yannick Nézet-Séguin. Ve světě jsou jejich vystoupení prestižní a vyhledávanou kulturní akcí, my je nyní poprvé představíme i v Praze.

Baba Skrida

Zároveň ale Česká filharmonie nebo dirigent Ion Marin jsou už takovými „stálicemi“ festivalu…

Je to tak. Česká filharmonie, jakožto mezinárodně ceněné těleso, je rezidenčním orchestrem festivalu, a jsem rád, že tomu tak bude i v roce 2012. S vynikajícím dirigentem Ionem Marinem nás pojí vedle společné pracovní vize i pouto osobní. Je záměrem festivalu poukazovat na jisté kontrasty a dávat jim prostor. Proto se v dramaturgii doplňují noví interpreti s prověřenými, kteří již na Dvořákově Praze vystupovali. Stejně tak dáváme prostor jak špičkám ve svém oboru, tak i vycházejícím hvězdám, které čeká velká budoucnost. Na naše koncerty zveme zasvěcené publikum, ale snažíme se nalákat i studenty středních a vysokých škol. A v neposlední řadě dbáme jak na kulturní, tak i na společenskou část festivalu. Jen takto komplexní festival může své návštěvníky lákat na podtitul „Nebojte se klasiky“.

Ion Marin

Koho vám dalo nejvíc práce získat – například dlouho se hledal volný termín nějakého interpreta či tělesa, nebo opakovaně zasáhl osud a nemohl přijet…

Toto je na té profesi asi nejzajímavější. Každý interpret je osobnost, která se snaží dát do programu něco svého. My se zase snažíme, aby vzniknul program zajímavý pro většinové publikum. Výsledkem této alchymie je skoro pokaždé kompromis – což přirozeně návštěvník koncertů nesmí poznat.

Novinkou letošního ročníku jsou čtyři debuty – jak jste je vybrali a jak se rozhodujete, kterým mladým interpretům (například domácím) dáte šanci? Nebo jak „lovíte“ zahraniční talenty?

Bylo by velkou chybou, kdybychom se orientovali podle národnosti a nikoliv podle kvality a osobnosti. Přirozeně máme určitá kritéria, podle kterých interprety oslovujeme, a i tento proces je založen na dlouhodobém sledování dané osobnosti. Pečlivý výběr je dlouhodobou záležitostí, takže se určitě nedá říct, že jde o „lov“.

Pěveckou hvězdou tohoto ročníku je bezesporu maltský tenorista Joseph Calleja. Vystoupí v operním repertoáru, ale jen s klavírním doprovodem. Proč ne s orchestrem?

To je naše dramaturgická linka, kterou sledujeme od prvního ročníku a je velmi oblíbená u publika. A nebude interpretovat jenom árie, ale také písně!

Joseph Calleja

Muhai Tang