Dvořákova Praha: Nebojte se klasiky!

Festival Dvořákova Praha s podtitulem „Nebojte se klasiky“ je za dveřmi, 8. září jej zahájí v Rudolfinu Novosvětská symfonie s Českou filharmonií a Jamesem Gaffiganem. Na co se v letošním ročníku můžeme těšit, prozradil intendant festivalu Vladimír Darjanin.

Letos zahajujete 4.ročník festivalu Dvořákova Praha. Je to už dostatečně dlouho na tradici? Cítíte, že festival již pevně zapustil kořeny v pražské kultuře, nebo je to stále ještě nový, vyvíjející se fenomén?

Tento druh festivalů je postaven především na sponzorských prostředcích, takže nikdy není jisté, jak to bude za rok – za dva. Nicméně, mám pocit, jakoby tady byl festival Dvořáková Praha odjakživa.

Které koncerty byste rád vyzvednul?

Mně se to říká těžko, protože jak dramaturgie, tak interpretační úroveň je na základě dostupných prostředků maximálně vyvážená. Rád bych upozornil na interprety, kteří již mají světové renomé, ale příjíždějí do Prahy poprvé: houslistka Baiba Skride, klavíristka Alice Sara Ott nebo dirigent Yannick Nézet-Séguin. Ve světě jsou jejich vystoupení prestižní a vyhledávanou kulturní akcí, my je nyní poprvé představíme i v Praze.

Baba Skrida

Zároveň ale Česká filharmonie nebo dirigent Ion Marin jsou už takovými „stálicemi“ festivalu…

Je to tak. Česká filharmonie, jakožto mezinárodně ceněné těleso, je rezidenčním orchestrem festivalu, a jsem rád, že tomu tak bude i v roce 2012. S vynikajícím dirigentem Ionem Marinem nás pojí vedle společné pracovní vize i pouto osobní. Je záměrem festivalu poukazovat na jisté kontrasty a dávat jim prostor. Proto se v dramaturgii doplňují noví interpreti s prověřenými, kteří již na Dvořákově Praze vystupovali. Stejně tak dáváme prostor jak špičkám ve svém oboru, tak i vycházejícím hvězdám, které čeká velká budoucnost. Na naše koncerty zveme zasvěcené publikum, ale snažíme se nalákat i studenty středních a vysokých škol. A v neposlední řadě dbáme jak na kulturní, tak i na společenskou část festivalu. Jen takto komplexní festival může své návštěvníky lákat na podtitul „Nebojte se klasiky“.

Ion Marin

Koho vám dalo nejvíc práce získat – například dlouho se hledal volný termín nějakého interpreta či tělesa, nebo opakovaně zasáhl osud a nemohl přijet…

Toto je na té profesi asi nejzajímavější. Každý interpret je osobnost, která se snaží dát do programu něco svého. My se zase snažíme, aby vzniknul program zajímavý pro většinové publikum. Výsledkem této alchymie je skoro pokaždé kompromis – což přirozeně návštěvník koncertů nesmí poznat.

Novinkou letošního ročníku jsou čtyři debuty – jak jste je vybrali a jak se rozhodujete, kterým mladým interpretům (například domácím) dáte šanci? Nebo jak “lovíte” zahraniční talenty?

Bylo by velkou chybou, kdybychom se orientovali podle národnosti a nikoliv podle kvality a osobnosti. Přirozeně máme určitá kritéria, podle kterých interprety oslovujeme, a i tento proces je založen na dlouhodobém sledování dané osobnosti. Pečlivý výběr je dlouhodobou záležitostí, takže se určitě nedá říct, že jde o „lov“.

Pěveckou hvězdou tohoto ročníku je bezesporu maltský tenorista Joseph Calleja. Vystoupí v operním repertoáru, ale jen s klavírním doprovodem. Proč ne s orchestrem?

To je naše dramaturgická linka, kterou sledujeme od prvního ročníku a je velmi oblíbená u publika. A nebude interpretovat jenom árie, ale také písně!

 

Joseph Calleja

Na festival přijede také orchestr Filarmonica della Scala. Zaujalo mě, že mimo operu jeho bohatá činnost není závislá na dotacích z veřejných prostředků. Vidíte v tom možnou inspiraci i pro česká operní tělesa?

 

Říkám to velmi nerad, ale tento orchestr není operní orchestr milánské Scaly, ale orchestr, který u tohoto slavného domu založil zhruba před 25 lety Claudio Abbado, a jde o symfonický orchestr. Co se týká formálnosti orchestru, nemyslím si, že je vhodné to automaticky aplikovat do jiných kulturních oblastí nebo z tohoto způsobu hospodaření vycházet.

Dvořákovu 5. symfonii uslyšíme i v podání čínského orchestru. Je Dvořák v Číně oblíbený a frekventovaný autor?

Antonín Dvořák je jeden z celosvětově nejhranějších skladatelů vůbec, tedy i v Číně. Jsme velmi zvědavý, jak se Symfonie č. 5 zhostí. Pro nás je zárukou především dirigent Muhai Tang, který přijede na festival podruhé.

Muhai Tang

Na které koncerty ještě mohou posluchači sehnat v této době lístky?

 

Na většinu koncertů lístky ještě jsou, i když na některé jenom ve velmi omezeném množství. Příznivci festivalu letos výrazněji zareagovali na možnost výhodného nákupu vstupenek s časovým předstihem a více milovníků klasické hudby se také zapojilo do nového věrnostního programu festivalu.

Děkujeme za rozhovor.

Dvořákova Praha 8. 9. – 24. 9. 2011
http://www.dvorakovapraha.cz/

 

Mohlo by vás zajímat


8
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
8 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Anonymous

Slogan festivalu Dvořákova Praha "Nebojte se klasiky" je (pravda, jako asi každý slogan) poněkud stupidní. Ti, kteří mají klasiku rádi, se jí jistě nebojí. A pokud má slogan za úkol přitáhnout na festival posluchače/diváky, kteří tenhle druh hudby neposlouchají, je to marná snaha. kropmě toho: lidé, ktří klasiku neposlouchají, se jí "nebojí", prostě je jenom nebaví.

Anonymous

A právě proto je ten slogan dobrý.
Bojí se toho, co neznají nebo s čím měli negativní zkušenost. Proto jsou všude ty plakáty s přátelskými tvářemi, které říkají nebojte se nás.

Anonymous

Ale oni se těch přátelských tváří vůbec nebojí. Jen je nezajímají… Příklad: mě například nezajímá fotbal. Když uvidím plakáty s usměvavými fotbalisty a slogan "Nebojte se fotbalu", tak to se mnou taky ani nehne a fotbal mi bude dál zcela ukradený.

Anonymous

Předchozí: jo to máte pravdu. Výstižný příklad!

Anonymous

Ono je stále největším problémem, že ani převážná většina umělců neumí vysvětlit, proč by se někdo měl o klasiku zajímat. Argumenty typu "patří k základu vzdělání" "rozvíjí ducha" "kultivuje" … nejsou (jak se mohlo dávno rozpoznat) vůbec pádné. Chybí jim zásadní slovíčko "proč" … "proč kultivuje?" "proč rozvíjí ducha?" … věřím, že lidé se nezajímají o klasiku, protože neví – proč se o ni zajímat. Jediná cesta je skrze pochopení. …. viz rozhovor s Marissem Jansonsem – ten přesně ví, proč je klasika zásadní pro člověka v 21. století!!! Jaroslav N.

Dan

Předchozí: zajímavá úvaha.

Pravda je to, že se z klasiky dělá jakási školometská modla.

Proč se zajímám o sport? Protože jsem jako malý s rodiči v nějakém sportu začal. Proč se zajímám o přírodu? Protože mě k ní rodiče vedli. Proč máme nějaké (jakékoliv) jiné koníčky?

Ne Jaroslave N. nehledejme ve všem hlubokomyslnost. O vážnou hudbu se budou zajímat ti, které k ní rodiče odmala vedli. Se kterými na koncerty chodili. Vztah vznmiká odmala. K čemukoliv.

Anonymous

Festival se stává prestižnějším a prstižnějším rok co rok. Troufnu si zde napsat, že již přesahuje kvalitou, volbou interpretů i renomé Pražské jaro!

Anonymous

Pražské jaro nějak nemá štěstí na dobré dramaturgické vedení. A žít jen z tradice se nedá donekonečna.