Dvořákovo gigantické oratorium Svatá Ludmila v plzeňském Novém divadle

  1. 1
  2. 2
V letošním roce si připomínáme významné výročí – před 1 100 lety zemřela svatá Ludmila, první česká světice a babička svatého Václava, která stála s knížetem Bořivojem na počátku křesťanství v našich zemích. S Bořivojem je přijala roku 882 z rukou slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje, a během jejího života nastaly zlomové události, které měly významný vliv na vznik a vývoj české státnosti. Je světicí skutečně národní, a tak spojení celosvětové křesťanské a naší národní tradice činí ze sv. Ludmily osobnost, která skutečně přesahuje věky. K uctění její památky se přidalo i Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Soubor opery nastudoval pod vedením šéfa opery Jiřího Petrdlíka gigantické dílo Antonína Dvořáka – jeho proslulé oratorium Svatá Ludmila.

Jana Foff Tetourová, Ivana Veberová, Antonín Dvořák: Oratorium Svatá Ludmila, 4. září 2021, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Nová scéna (zdroj Irena Štěrbová)
Jana Foff Tetourová, Ivana Veberová, Antonín Dvořák: Oratorium Svatá Ludmila, 4. září 2021, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Nová scéna (zdroj Irena Štěrbová)

Uvedl je 4. září na Nové scéně Nového divadla ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským pod záštitou biskupa Mons. Tomáše Holuba. Ten před začátkem produkce připomněl slova papeže Františka o tom, že v současnosti prožíváme změnu epoch. A podotkl, že změnu epoch prožívala a ztělesňuje i svatá Ludmila, která dokázala tyto epochy překlenout a v tom je pro nás současná. Primátor Plzně Martin Baxa rovněž vyzdvihl význam svaté Ludmily jako symbolu a velmi fundovaně a poutavě krátce pohovořil o historických souvislostech, přičemž ovšem poukázal na fakt, že je především postavou opředenou legendami, neboť skutečných historických dokladů vztahujících se k její osobě a činům je velmi málo.

Celkové hudební zpracování tématu dokazuje obrovskou Dvořákovu invenci a odráží jeho hluboké vnitřního přesvědčení – spojení symboliky křesťanství se symbolikou národní plně korespondovalo s Dvořákovým vnitřním založením. A vznik oratoria v neposlední řadě svědčí i tom, jak významné postavení měl skladatel na tehdejší světové kulturní a hudební scéně.

Když totiž v roce 1884 obdržel Antonín Dvořák objednávku na nové dílo pro hudební festival v anglickém Leedsu, měl vytvořit dílo s biblickým námětem v délce 90 minut. Dvořák však navrhl celovečerní kantátu a místo biblického námětu trval na tématu z české historie. Prosadil si nakonec obojí. Práce na Svaté Ludmile, pro niž mu napsal libreto Jaroslav Vrchlický (Marie Červinková-Riegrová pro zaneprázdnění odmítla), skladatele zcela pohltila. Silné psychické pracovní vypětí bylo příčinou záchvatů agorafobie, jichž se už nezbavil do konce života. Josef Suk ve svých vzpomínkách píše, jak byl Dvořák při práci unaven a nervózní. „Byl v té době velmi nespokojen a byla skutečně obava o jeho život,“ uvádí doslova. Dvořák pracoval na oratoriu více než osm měsíců a během té doby odmítal většinu návštěv a pozvání k dirigování. 

Vrchlický zpracoval téma zachycené v legendách. Počátek křesťanství v českých zemích –obrácení českých knížat Ludmily a Bořivoje na křesťanskou víru poustevníkem svatým Ivanem. Oratorium je rozčleněno do tří částí – v první přichází na mělnický hrad poustevník Ivan, aby pohanům zjevil pravdu o jediném Bohu. Jeho sugestivnímu výstupu Ludmila zcela propadne. Ve druhé části za doprovodu své družky Svatavy vyhledá Ivana v lesích, aby z jeho rukou přijala křest. Zde se setkává s Bořivojem, který je ochoten přistoupit na křesťanskou víru, jestliže tím získá Ludmilu za manželku. Třetí část oratoria je situována na Velehrad, kde Ludmila s Bořivojem a celým českým národem přijímají křest z rukou biskupa Metoděje. I když ve Vrchlického libretu lze najít nedostatky v nevěrohodnosti důvodů a v celkové překotnosti přestoupení z pohanství ke křesťanství, poskytlo libreto dostatek příležitostí k sólovým, ansámblovým i sborovým číslům a nese v sobě též řadu kontrastních situací. Ve Svaté Ludmile střídá Dvořák pasáže dramatické s lyrickými, monumentální čísla s intimní výpovědí. Mistrně charakterizuje jednotlivá prostředí – atmosféra hlubokých lesů, v nichž žije poustevník Ivan, působí až impresionisticky, majestátně pak slavnost na Velehradě a vskutku strhující je hymnus „Hospodine, pomiluj ny“, zhudebněný historický text z přelomu 10. a 11. století. Právě v něm je nejvíce čitelný neuvěřitelný skladatelův tvůrčí potenciál. Dvořák ve Svaté Ludmile vytvořil sugestivní monumentální dílo s mimořádnou melodickou invencí a propracovanou polyfonií. Po úspěšné premiéře v Leedsu 15. října 1886, kterou osobně dirigoval, následovala další provedení – dvakrát v Londýně a pětkrát v Praze všechna za jeho řízení. Skladatel se ke Svaté Ludmile ještě vrátil v letech 1895 a 1901 a vytvořil její kratší verzi, aby bylo možné oratorium uvádět též scénicky. Na jevišti však bylo provedeno jen několikrát, zkrácené ovšem zaznívá dnes i koncertně (původních 45 hudební čísel trvá přibližně 2 hodiny a 30 minut).

Antonín Dvořák: Oratorium Svatá Ludmila, 4. září 2021, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Nová scéna (zdroj Irena Štěrbová)
Antonín Dvořák: Oratorium Svatá Ludmila, 4. září 2021, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Nová scéna (zdroj Irena Štěrbová)

V Plzni nastudoval Svatou Ludmilu nový šéf opery Jiří Petrdlík s orchestrem opery DJKT a jejími sólisty – sopranistkou Ivanou Veberovou, mezzosopranistkou Janou Foff Tetourovou, tenoristy Amirem Khanem a Tomášem Kořínkem a basistou Janem Hnykem. Sbor opery DJKT pod vedením Jakuba Zichy byl posílen Pražským smíšeným sborem a Pěveckým sborem ČVUT Praha se sbormistry Jiřím Petrdlíkem, Janem Steyerem a Janem Márou, dále účinkoval Kajetán Dětský sbor opery DJKT pod vedením sbormistryně Anny-Marie Lahodové.

Výkon orchestru byl pod taktovkou Jiřího Petrdlíka vyrovnaný, celkově bylo oratorium provedeno v orchestrálních partech spolehlivě, čistě a ve velmi dobré souhře. Je třeba vyzdvihnout krásně zahrané houslové sólo koncertního mistra orchestru Martina Kose v árii Ludmily. Hudebnímu nastudování by prospělo důslednější vypracování kontrastních ploch v orchestru a také všech pěveckých partů tak, aby bylo dosaženo větší plastičnosti a sugestivnosti.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments