Marian Andersonová (27. února 1897 Filadelfie – 8. dubna 1993 Portland) byla americká operní a koncertní zpěvačka, jedna z nejvýznamnějších kontraaltistek 20. století. Proslavila se nejen svým výjimečným hlasem, ale také jako průkopnice v boji za občanská práva Afroameričanů ve Spojených státech.
Životopis
Andersonová se narodila ve Filadelfii jako nejstarší ze tří dcer. Od šesti let zpívala v baptistickém kostelním sboru, kde získala přezdívku „Baby Contralto“. Formální hudební vzdělání začala získávat až v sedmnácti letech. V roce 1925 vyhrála pěveckou soutěž mezi 300 účastníky a vystoupila s Newyorskou filharmonií. Ve třicátých letech podnikla úspěšná evropská turné, kde si získala uznání předních hudebníků včetně dirigenta Artura Toscaniniho, který označil její hlas za „talent století“. V roce 1939 jí bylo zakázáno vystoupit v Constitution Hall kvůli barvě pleti, což vedlo k historickému koncertu před Lincolnovým památníkem. Dne 7. ledna 1955 se stala první Afroameričankou, která vystoupila v hlavní roli na scéně Metropolitní opery v New Yorku. V roce 1943 se provdala za architekta Orphea Fishera.
Tvorba
Andersonová měla široký repertoár zahrnující operní árie, německý lied, spirituály a lidové písně. Ačkoli byla vybavena k opernímu zpěvu, zaměřovala se především na koncerty a recitály. Mezi její specializace patřily díla Schuberta, Brahmse a Schuberta, které interpretovala s mimořádnou expresí. Významnou součást jejího repertoáru tvořily spirituály v úpravách afroamerických skladatelů jako Harry T. Burleigh a Lawrence Brown. Dlouhá léta, od roku 1940 do 1965, ji na koncertech doprovázel klavírista Franz Rupp. Nahrála množství alb pro společnost RCA Victor.
Význam
Andersonová sehrála klíčovou roli v boji za občanská práva Afroameričanů. Její koncert před Lincolnovým památníkem v roce 1939, na který přišlo 75 000 lidí, se stal symbolickým okamžikem v historii občanských práv. Vystoupení v Metropolitní opeře v roce 1955 prolomilo rasovou bariéru v oblasti klasické hudby. Účastnila se Pochodu na Washington v roce 1963 a zpívala na inauguracích prezidentů Eisenhowera a Kennedyho. Za svůj přínos obdržela Presidential Medal of Freedom (1963), Congressional Gold Medal (1977) a Grammy za celoživotní dílo (1991).
Zajímavosti
S manželem Orpheem Fisherem žili na farmě Marianna Farm v Danbury, Connecticut, kterou si sami navrhli a postavili. Composer Jean Sibelius jí věnoval píseň „Solitude“ poté, co ji slyšel zpívat ve Finsku. Andersonová byla známá svou skromností a důstojností – místo boje proti rasismu často situacím raději předcházela. Po smrti manžela v roce 1986 se přestěhovala k synovci do Oregonu, kde zemřela jen den před 54. výročím svého historického koncertu před Lincolnovým památníkem.
Související články
Událost v dějinách operní Ameriky: před 60 lety zpívala první černošská sólistka v Met
Před šedesáti lety, 7. ledna 1955, zazpívala na jevišti newyorské Metropolitní opery první sólistka tmavé pleti. Ve Verdiho opeře Maškarní ples se publiku představila…
Marian Anderson, první černoška v Met
Ani v této operní sezoně není snad týdne, aby se neobjevila nějaká zpráva, týkající se Metropolitní opery v New Yorku. Tato mimořádná instituce, jejíž založení se…