Irene Andessner je rakouská fotografka, performance umělkyně a bývalá baletka, narozená v roce 1954 v Salzburgu. Proslavila se především sebeportrétními pracemi, ve kterých se stylizuje do podob historických osobností, včetně významných postav z oblasti hudby a opery.
Životopis
Andessner vyrostla v Salzburgu, kde již v pěti letech tančila balet a účinkovala v rané „mozartovské roli“. Původně studovala malířství na Accademia di Belle Arti v Benátkách u Emilia Vedovy a později na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Maxe Weilera a Arnulfa Rainera. Do poloviny 90. let se věnovala převážně malbě, konkrétně autoportrétům vytvářeným ve svém kolínském ateliéru. Zlom nastal při návštěve výstavy renesanční malířky Sofonisba Anguissola v Kunsthistorisches Museum ve Vídni, která ji inspirovala k přechodu k fotografii a videoartu. Od roku 2004 má ateliér ve Vídni a střídavě žije také v Kolíně nad Rýnem a Benátkách.
Tvorba
Andessner vytvořila na 180 filmových a fotografických sebeportrétů a asi 20 skupinových snímků. Specializuje se na ztvárnění historických osobností, zejména silných žen, pomocí velkých polaroidových fotografií. V hudební oblasti se zaměřila na postavy jako Constanze Mozart, Barbara Strozzi nebo Maria Anna Mozart. Významným projektem byla spolupráce se Salzburskými hudebními slavnostmi v roce 2016 na výstavě „Faust [Nacht-Spiel]“, kde portrétovala účinkující operního festivalu. Pracuje také s videoinstalacemi a live-streaming projekty, kde propojuje umění s reálnými prostředími.
Význam
Andessner významně přispěla k současnému diskurzu o ženské identitě v umění a historii. Jejím cílem je rehabilitace zapomenutých nebo potlačovaných ženských postav, které často zůstávaly ve stínu mužské historiografie. Prostřednictvím sebeportrétů zkoumá, jak ženy v různých historických obdobích zacházely se svou identitou. Její práce propojuje malířský přístup s fotografií a performancí, čímž vytváří unikátní umělecký jazyk.
Zajímavosti
Andessner je vzdáleně příbuzná s Marie Andeßner, jednou z prvních rakouských cestovatelek světa, podle níž je pojmenována cena Pařížsko-lodronské univerzity v Salzburgu. V rámci projektu „I.A.Mozart(?)“ v roce 2006 vystavovala přímo v Mozartově rodném domě, čímž symbolicky propojila své iniciály s otázkou „I am Mozart?“. Při svých performance často používá skutečné veřejné prostory, kde se jako různé historické postavy pohybuje mezi obyčejnými lidmi.
Související články
Operní kukátko: Villazón v Salcburku a Aida z Verony na ČT art
Týden od 22. do 28. srpna 2016. Operní kukátko (56). Salcburský úspěch Rolanda Villazóna s písňovým recitálem. Tenorista Peter Svensson ve výročním rozhovoru k…