Juanjo Arqués (* 1980, Murcia) je španělský choreograf a bývalý baletní tanečník, který se stal jednou z významných postav současné evropské choreografie. Působí především v Nizozemsku a je známý svým neoklasiským stylem, který kombinuje tradiční baletní formu s moderními vlivy z různých uměleckých oblastí.
Životopis
Juanjo Arqués se narodil v jihošpanělské Murcii, kde začal svou taneční přípravu na místním Conservatorio de Danza pod vedením mistra José Antonia Roblese. V dětství tančil ve folklorní skupině ve své vesnici, ale brzy se ukázalo, že má výjimečný talent. Po ukončení studia na konzervatoři se připojil k madridskému Ballet Victor Ullate, kde dosáhl pozice solisty. Následně působil jako solista v English National Ballet v Londýně, kde rozšířil svůj repertoár o klasická díla. V roce 2004 přešel do Dutch National Ballet v Amsterdamu pod vedením Teda Brandsena a o tři roky později byl povýšen na druhou solistku. Zde tančil díla předních choreografů jako William Forsythe, Christopher Wheeldon, Alexei Ratmansky, David Dawson a Hans van Manen. V roce 2012 ukončil taneční kariéru a věnuje se výhradně choreografii.
Tvorba
Arqués vytvořil většinu svých děl pro Dutch National Ballet a jeho juniorský soubor, ale také choreografuje pro mezinárodní společnosti jako Birmingham Royal Ballet, Theatre Ballet Moscow, Compañía Nacional de Danza a další. K jeho nejznámějším choreografiím patří Minos (2010), inspirovaný řeckou mytologií a labyrinty, Homo Ludens (2017), Ignite (2018) či Biomimicry (2020) vytvořená ve spolupráci s módní návrhářkou Iris van Herpen. Kromě baletu pracuje také s operou – choreografoval Missa in Tempore Belli od Haydna (2021) a Dvořákovu Rusalku (2023) pro Dutch National Opera. Jeho multidisciplinární přístup zahrnuje také práci s divadlem, filmem a módou, včetně spolupráce s režiséry Saskiou Boddeke a Peterem Greenawayem na video instalaci inspirované Matissovými obrazy.
Význam
Arqués získal řadu prestižních nominací včetně Dutch Dance Festival Award (2014), Golden Mask Awards v Moskvě za nejlepšího choreografa (2016) a Benois de la Danse (2019). Německý časopis Tanz ho v roce 2017 označil za „nejslibnějšího choreografa roku“ za dílo Homo Ludens. V letech 2017-2021 zastával pozici Young Creative Associate u Dutch National Ballet. Jeho choreografický styl kombinuje neoklasickou tradici s vlivy z nových médií, mytologie, literatury a architektury, čímž vytváří osobitý pohybový jazyk překračující konvenční hranice tanečního divadla.
Zajímavosti
Arqués pochází z pracující rodiny – jeho matka byla švadlena a otec pracoval v továrně na paprikový prášek. V dětství musel denně dojíždět vlakem do Murcie na taneční hodiny. Nyní žije mezi Amsterdamem a Lisabonem. Jeho zájem o choreografii se probudil již v dětství, kdy si jako jedenáctiletý představoval taneční kroky při poslechu Vivaldiho Čtyř ročních dob. Pro svou první studentskou choreografii si vybral hudbu k filmu Omen, protože měl vždy rád „temné“ náměty.
Související články
Balet Národního divadla moravskoslezského poprvé zatančí v Izraeli
Velká výzva čeká v příštích dnech baletní soubor Národního divadla moravskoslezského – v květnu odehraje šest představení inscenace Rossiniho karty pro publikum ve městech Herzliya nedaleko…
Balet Národního divadla moravskoslezského uvede na festivalech Rossiniho karty
Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského se koncem října představí na dvou festivalech. Nejprve na přehlídce baletní tvorby českých divadel Dance Brno 2021 (21. října)…
Rossini a rozdané karty
Není asi třeba znovu opakovat, že v současné době patří baletní soubor Národního divadla moravskoslezského v Ostravě k těm nejzajímavějším v českých a moravských…
Týden s tancem
Chystá se premiéra poslední části trilogie Spitfire Comapny, ve Studiu ALTA můžete nahlédnout pod pokličku rozpracovaného tanečního díla, připomínáme také premiéru v Ostravě a…