John Ashford CBE (6. července 1944 – 17. prosince 2023) byl britský producent současného tance a divadelní ředitel, který významně ovlivnil rozvoj moderního tance ve Velké Británii a Evropě. Proslul především jako dlouholetý ředitel divadla The Place v Londýně a zakladatel evropské sítě Aerowaves.
Životopis
Ashford se narodil v roce 1944 ve Velké Británii. Svou kariéru začínal jako první divadelní editor časopisu Time Out, kde prosazoval experimentální divadlo. V sedmdesátých letech působil jako manažer Theatre Upstairs v Royal Court Theatre, kde produkoval rané hry Sama Sheparda a Caryl Churchill, včetně první produkce slavného muzikálu Rocky Horror Show. Mezi lety 1977 a 1984 řídil divadlo ICA, kde podporoval experimentální divadlo a performance art. V roce 1985 přivedl do Londýna kanadskou taneční společnost La La La Human Steps.
Tvorba
Nejdůležitějším obdobím Ashfordovy kariéry bylo působení jako ředitel divadla The Place v letech 1986-2009, kde transformoval malé divadlo s rozpočtem pouhých 178 000 liber na nejrušnější taneční venue v Británii. Vytvořil zde pravidelné sezóny Spring Loaded a The Turning World, které představovaly nové choreography a mezinárodní taneční společnosti. V roce 1997 založil Aerowaves, evropskou síť pro podporu začínajících choreografů, kterou vedl až do roku 2022. V roce 2004 vytvořil The Place Prize, nejprestižnější choreografickou soutěž v britském tanci.
Význam
Ashford byl klíčovou postavou v rozvoji současného tance ve Velké Británii. Ve The Place podporoval rané práce významných společností jako DV8, Adventures in Motion Pictures nebo Wayne McGregor Random Dance. Přivedl do Velké Británie mezinárodní umělce jako Anne Teresa De Keersmaeker, Wima Vandekeybuze či Sashu Waltz. Prostřednictvím Aerowaves umožnil stovkám mladých choreografů prezentovat svou práci evropskému publiku. Za své služby tanci získal v roce 2002 vyznamenání CBE a v roce 2022 Cenu za celoživotní dílo Critics‘ Circle National Dance Awards.
Zajímavosti
Ashford často říkal, že tanec je „poezií divadla“ a že „tanečníci jsou nejskromnějšími z nádherných umělců“. Ačkoli neměl profesionální taneční vzdělání, právě tento pohled zvenčí mu podle vlastních slov pomáhal rozpoznat skutečný talent nezávisle na technické virtuozitě. V pozdějších letech se zajímal o dokumentaci tance pomocí virtuální reality. Zemřel v prosinci 2023 po krátké nemoci ve věku 79 let.