Lera Auerbach (* 21. října 1973, Čeljabinsk, Rusko) je sovětsko-americká skladatelka, klavíristka, dirigentka, poetka a výtvarná umělkyně. Považovaná za jednu z nejvýznamnějších současných tvůrčích osobností, je často označována jako „renesanční umělkyně moderní doby“ pro svou interdisciplinární tvorbu zahrnující hudbu, literaturu i vizuální umění.
Životopis
Narodila se do židovské rodiny v Čeljabinsku, průmyslovém městě v Uralském pohoří na hranici se Sibiří, kde její matka působila jako učitelka klavíru. Již ve čtyřech letech projevovala umělecké nadání a v šesti letech vystoupila poprvé veřejně jako klavíristka. Ve dvanácti letech složila svou první operu, která byla následně inscenována v několika městech bývalého Sovětského svazu. V roce 1991, ve svých sedmnácti letech, přijela na koncertní turné do Spojených států a spontánně se rozhodla zůstat, čímž se stala jednou z posledních umělkyň, které emigrovaly ze SSSR. Studovala klavír a kompozici na Juilliard School v New Yorku pod vedením Josepha Kalichsteina, Miltona Babbitta a Roberta Beasera, později také srovnávací literaturu na Columbia University. V roce 2002 dokončila koncertní diplom na Hochschule für Musik v Hannoveru a debutovala v Carnegie Hall.
Tvorba
Auerbach vytvořila rozsáhlý katalog obsahující téměř sto kompozic napříč všemi žánry – od komorní hudby přes orchestrální díla až po opery a balety. K jejím nejvýznamnějším dílům patří opera „Gogol“ (2011), balet „Malá mořská víla“ (2005) oceněný cenou ECHO Klassik, či a capella opera „Slepí“ (2011). Komponuje také cykly preludií pro různé nástroje, koncerty pro sólové nástroje s orchestrem a komorní skladby. Paralelně s hudební tvorbou publikovala pět svazků poezie a prózy v ruštině a věnuje se také malbě a sochařství. Její multidisciplinární díla často propojuje jako „gesamtkunstwerk“ – celkové umělecké dílo.
Význam
Auerbach patří mezi nejžádanější současné skladatele, její díla uvádějí přední světoví interpreti jako Gidon Kremer, Leonidas Kavakos nebo Hilary Hahn a orchestry jako New York Philharmonic, National Symphony Orchestra či Staatskapelle Dresden. Jako dirigentka a pianistka pravidelně vystupuje v prestižních sálech od Carnegie Hall po vídeňský Musikverein. V roce 2005 obdržela prestižní Hindemithovu cenu na festivalu Schleswig-Holstein. Její styl charakterizuje stylistická svoboda kombinující tonální a atonální hudební jazyk s expresivní intenzitou.
Zajímavosti
V roce 1996 byla Mezinárodní Puškinovou společností vyhlášena poetkou roku, její poezie se vyučuje na ruských školách jako povinná četba současné literatury. V roce 2021 jí bylo uděleno rakouské občanství za významný příspěvek k hudbě a umění. Čeljabinsk, kde se narodila, byl tajným městem vyrábějícím sovětské jaderné zbraně a místem jaderné katastrofy v roce 1957, což ovlivnilo její umělecký pohled na svět.