Helena Bartošová

Helena Bartošová, provdaná Blahová a později Schützová (1905–1981), byla slovenská operní pěvkyně česko-maďarského původu, která patřila mezi zakladatelské osobnosti slovenské národní opery. Jako sopranistka působila čtyři desetiletia v Slovenském národním divadle v Bratislavě a ztvárnila celkem 145 operních rolí.

3 minut čtení

Helena Bartošová, provdaná Blahová a později Schützová (1905–1981), byla slovenská operní pěvkyně česko-maďarského původu, která patřila mezi zakladatelské osobnosti slovenské národní opery. Jako sopranistka působila čtyři desetiletia v Slovenském národním divadle v Bratislavě a ztvárnila celkem 145 operních rolí.

Životopis

Helena Bartošová se narodila 11. ledna 1905 v Budapešti. Studium zpěvu absolvovala na Hudobné a dramatické akademii v Bratislavě u renomovaných pedagogů Frice Kafendy a Josefa Egema. Do Slovenského národního divadla nastoupila již v roce 1924 a následujícího roku debutovala ve velké roli Čo-Čo-San v Pucciniho opeře Madama Butterfly. V roce 1929 se provdala za tenora Janka Blaha, s nímž tvořila slavný operní pár. Po rozvodu v roce 1942 se znovu vdala za operního pěvce Emila Schütze. Poslední léta života strávila v Kostelci nad Orlicí, kde se věnovala pedagogické činnosti. Zemřela 8. února 1981 v Rychnově nad Kněžnou.

Tvorba

Bartošová se specializovala na lyrické sopránové role a během své kariéry vytvořila pestré spektrum postav z různých operních epoch. Mezi její nejslavnější role patřila Mařenka ze Smetanovy Prodané nevěsty, Jenúfa a Kostelnička z Janáčkovy Její pastorkyně nebo Elsa z Wagnerova Lohengrína. Významné místo v jejím repertoáru zaujímaly také role v prvních slovenských operách – Elena ve Figuš-Bystrého Detvanovi, Svanhilda v Bellovově Kováčovi Wielandovi či Eva ve Smatekovej Čachtické paní. Spolupracovala s předními světovými umělci a reprezentovala slovenskou operu na zahraničních scénách.

Význam

Helena Bartošová byla jednou z prvních profesionálně vzdělaných slovenských operních pěvkyň a výrazně přispěla k etablování slovenské národní opery. Její umělecká činnost probíhala v klíčovém období formování slovenské operní kultury mezi dvěma světovými válkami a po nich. V roce 1968 jí byl udělen nejvyšší umělecký titul – národní umělec Československé socialistické republiky. Její pedagogická činnost v pozdějších letech ovlivnila další generaci slovenských pěvců.

Zajímavosti

S prvním manželem Jankem Blahem měla dceru Helenu Jurasovou-Blahovou, která se stala významnou slovenskou choreografkou a zakladatelkou dětského folklórního souboru Vienok. Bartošová byla také sběratelkou lidových písní, což souviselo s etnomuzikologickou činností jejího manžela. Její druhý manžel Emil Schütz byl rovněž operní pěvec, takže celá rodina byla spjata s operním uměním. Během válečných let musela společně s dalšími umělci SND pokračovat v činnosti bez české podpory, což představovalo významnou výzvu pro mladý slovenský operní soubor.

Související články

Sdílet článek