Mira Bartov (narozena 9. října 1975 ve Stockholmu) je švédská operní režisérka, scenografka a libretistka, která patří k významným představitelům současné skandinávské operní scény. Proslula zejména svými inovativními inscenacemi klasických oper a schopností přiblížit operní umění širokému publiku.
Životopis
Mira Bartov se narodila do hudební rodiny – jejím otcem je koncertní houslista David Bartov a matkou pianistka a skladatelka Inger Wikström. První hudební vzdělání získala na Nordic Conservatory of Music, poté studovala herectví na Drama Centre London. V letech 1999-2000 pracovala jako jevištní manažerka v operním domě v Tel Avivu. Po návratu do Švédska studovala filosofii, literaturu a dějiny myšlení na Stockholmské univerzitě. Operní režii vystudovala na Operahögskolan ve Stockholmu, kde absolvovala v roce 2005. V roce 2008 se stala profesorkou hudebně-dramatického ztvárnění na Göteborgs universitet. Mezi lety 2015-2017 působila jako děkanka Opera Academy v Oslo. V období 2021-2022 řídila hudební projekty švédské veřejnoprávní televize SVT. Od září 2023 je uměleckou ředitelkou Oscarsborg Opera v Norsku.
Tvorba
Bartov debutovala jako operní režisérka v roce 2006 inscenací Verdiho Rigoletta na Folkoperan ve Stockholmu, která vzbudila značnou pozornost. Během působení jako umělecké vedoucí Folkoperan (2007-2011) nastudovala řadu významných děl včetně Goubodova Fausta, Pucciniho Gianni Schicchi a Bizetových Pärlfiskaren. Mezinárodně se prosadila inscenacemi v Ženevě (Alice in Wonderland od Unsuk Chin, Mozartovo Únos ze serailu), na Norrlandsoperan (Kouzelná flétna) a na různých místech s Mozartovým Donem Giovannim. Kromě režie se věnuje i psaní libret a překladům, například pro Toscu na Folkoperan. Její práce se vyznačuje schopností aktualizovat klasická díla aniž by ztratila jejich podstatu.
Význam
Mira Bartov představuje generaci skandinávských operních režisérů, kteří dokázali oživit zájem o operní umění díky svěžímu přístupu k tradičnímu repertoáru. Její koncept „nízkého prahu a vysokého stropu“ směřuje k demokratizaci opery. Jako pedagožka formuje novou generaci operních profesionálů a její působení v různých institucích přispívá k rozvoji operní kultury v severní Evropě.
Zajímavosti
Bartov vystudovala také herectví, což výrazně ovlivnilo její režijní styl zaměřený na dramaturgickou komplexnost. V jednom období používala příjmení Wikström Bartov. Její matka Inger Wikström byla v letech 1980-1990 manželkou švédského politika Jan-Erika Wikströma. V roce 2019 režírovala komorní operu Hilma o švédské malířce Hilmě af Klint v Guggenheimově muzeu v New Yorku.
Související články
Liška Bystrouška v Berlíně, plány Anny Netrebko a Callas vs. Tebaldi na ČT art
Operní kukátko (110). Týden od 11. do 17. září 2017. V dnešním vydání najdete: Liška Bystrouška v Berlíně. Řecké pašije ve švédském Karlstadu. Magdalena…