Carola Bauckholt (nar. 21. srpna 1959 v Krefeldu) je německá skladatelka experimentální hudby, která se proslavila nekonvenčními kompozičními technikami využívajícími zvuky z každodenního života a přírodního prostředí. Její dílo se zaměřuje na zkoumání fenoménů vnímání a porozumění, přičemž často stírá hranice mezi vizuálním uměním, hudebním divadlem a koncertní hudbou.
Životopis
Carola Bauckholt se narodila v Krefeldu a po několik let pracovala v divadle Theater am Marienplatz. V letech 1978–1984 studovala kompozici na Musikhochschule Köln pod vedením argentinského skladatele Mauricia Kagela, který výrazně ovlivnil její budoucí tvorbu. V roce 1985 spoluzaložila s Casparem Johannesem Walterem nakladatelství Thürmchen Verlag zaměřené na experimentální hudbu, o šest let později pak stejnojmenný soubor Thürmchen Ensemble. Od roku 2015 působí jako profesorka kompozice se zaměřením na současné hudební divadlo na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci. V roce 2013 byla zvolena členkou berlínské Akademie der Künste, od listopadu 2021 vede její hudební sekci.
Tvorba
Bauckholtová je známá svým experimentálním přístupem ke kompozici, kdy do svých děl začleňuje „hlučné“ zvuky vytvářené nekonvenčními prostředky – rozšířenými instrumentálními technikami nebo předměty z každodenního života. Tyto zvuky nejsou pouze součástí předem stanovené kompoziční struktury, ale jsou pečlivě studovány a ponechány k volnému vývoji vlastním tempem. Mezi její významná díla patří skladby Zugvögel (2012) pro dechový kvintet, která přesně napodobuje zvuky třinácti druhů ptáků, Hellhörig (2004–2007) pro hudební divadlo, nebo Doppelbelichtung (2016) pro housle a samples inspirovaná ptačími zpěvy.
Význam
Carola Bauckholtová představuje jednu z nejvýznamnějších osobností současné německé experimentální hudby. Její inovativní přístup k práci se zvukem a její schopnost propojovat různé umělecké disciplíny ji řadí mezi průkopníky v oblasti rozšiřování hranic tradiční kompozice. Jako pedagožka ovlivňuje novou generaci skladatelů na mezinárodní úrovni, působila jako hostující profesorka na předních hudebních institucích v Evropě, Americe i Asii.
Zajímavosti
Za svou tvorbu získala řadu prestižních ocenění, včetně Německé skladatelské ceny GEMA v kategorii experimentální hudby (2010) nebo ceny za nejlepší zvukový design na London International Animation Festival 2019 za dílo „The Flounder“. V roce 2025 obdržela Louis Spohr Musikpreis města Braunschweig. Její kompozice často vycházejí z detailního studia přírodních zvuků – například nahrávek ptačích zpěvů, které pak překládá do jazyka tradičních nástrojů pomocí rozšířených hracích technik.