Stanislav Beňačka (12. dubna 1930 Rybany – 14. července 2003 tamtéž) byl významný slovenský operní pěvec s hlasovým oborem bas. Patřil mezi přední sólisty Slovenského národního divadla.
Životopis
Stanislav Beňačka se narodil v obci Rybany v okrese Bánovce nad Bebravou. V roce 1957 ukončil studium zpěvu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Téhož roku se stal sólistou Opery Slovenského národního divadla, kde působil po celou svou uměleckou kariéru. Zemřel ve svém rodišti v roce 2003 ve věku 73 let.
Tvorba
Beňačka se specializoval především na operní repertoár, kde vynikal v basových partech velkých světových i slovenských oper. Mezi jeho nejvýznamnější role patřilo působení v opeře Krútňava od Eugena Suchoňa, která představovala jeden z pilířů slovenské národní operní tvorby. Pravidelně vystupoval také v italských operách, zejména v dílech Giacoma Pucciniho, kde ztvárňoval basové postavy v opeře Tosca. S Slovenským filharmonickým sborem účinkoval na mnoha koncertech duchovní hudby, včetně děl Wolfganga Amadea Mozarta a dalších klasických skladatelů. Jeho interpretace byly oceňovány pro hluboký, výrazný basový hlas a pečlivou práci s textem.
Význam
Beňačka představoval významnou osobnost slovenské operní scény druhé poloviny 20. století. Jeho více než čtyřicetiletá kariéra v Slovenském národním divadle z něj činila jednoho z nejdéle působících sólistů tohoto divadla. Přispěl k etablování slovenské národní opery, zejména prostřednictvím svých výkonů v domácích dílech jako Krútňava.
Zajímavosti
Beňačka pocházel ze speváčské rodiny Beňačkových, která dala slovenské hudbě více generací umělců. Jeho syn Stanislav Beňačka mladší se také věnuje hudbě, působí jako technik a člen Slovenského filharmonického sboru. Rodové jméno Beňačka se tak stalo synonymem pro dlouholetou tradici slovenské hudební kultury, která přetrvávala napříč generacemi a představovala kontinuitu slovenského operního a sborového umění.

