Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Jára Beneš
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena

Jára Beneš

Jára Beneš (vlastním jménem Jaroslav Beneš, 5. června 1897 Praha – 10. dubna 1949 Vídeň) byl český zpěvák, herec, kapelník a hudební skladatel, jeden z nejznámějších hudebních umělců prvorepublikového Československa. Proslul zejména jako autor populárních operet a filmové hudby, která…

Publikováno 07/09/2025
sdílejte:
3 minut čtení
sdílejte:

Jára Beneš (vlastním jménem Jaroslav Beneš, 5. června 1897 Praha – 10. dubna 1949 Vídeň) byl český zpěvák, herec, kapelník a hudební skladatel, jeden z nejznámějších hudebních umělců prvorepublikového Československa. Proslul zejména jako autor populárních operet a filmové hudby, která si dodnes udržuje svou oblibu.

Životopis

Narodil se v Praze v české rodině. Po dokončení gymnázia studoval z přání rodičů krátce na pražském ČVUT, studia však zanechal a v letech 1919–1920 se zapsal jako mimořádný posluchač skladby a instrumentace na pražskou Státní konzervatoř. Další hudební vzdělávání absolvoval soukromě. V roce 1920 nastoupil jako dvorní kapelník a skladatel v Bukurešti, později přijal stejnou pozici v pražské Vinohradské zpěvohře. Od roku 1930 se intenzivně věnoval komponování filmové hudby a za svou kariéru vytvořil hudbu pro více než 40 snímků. V období německé okupace spolupracoval s okupační mocí, aby mohl pokračovat ve své práci. Po skončení druhé světové války emigroval z obav před stíháním za kolaboraci do Vídně, kde až do své smrti hudebně působil.

Tvorba

Benešova tvorba zahrnovala především operety a filmovou hudbu. Složil celkem 20 operet, z nichž nejúspěšnějšími se staly „Na tý louce zelený“ (1935), „U svatého Antoníčka“ (1932), „Pařížanka“ (1933) a „Uličnice“ (1936). Tyto operety byly natolik oblíbené, že je mělo na programu několik pražských divadel včetně Tylova divadla, Vinohradské zpěvohry a Velkej operety. Nejpopulárnější operety byly také zfilmovány režiséry Svatoplukem Innemannem, Karlem Lamačem a Vladimírem Slavínským. V oblasti filmové hudby spolupracoval zejména s režisérem Karlem Lamačem a hercem Vlastou Burianem, první velký úspěch mu přinesl film „C. a k. polní maršálek“ z roku 1930.

Význam

Jára Beneš se stal klíčovou postavou české populární hudby první poloviny 20. století. Jeho operety navazovaly na tradici Oskara Nedbala a výrazně ovlivnily vývoj české operety. Spolupracoval s významnými libretisty jako byli Tobis, Špilar, Mírovský a Rohan. Jeho hudba byla překládána do čtyř jazyků a operety se uváděly nejen v Československu, ale i v zahraničí včetně Rakouska, Belgie, Německa a Spojených států.

Zajímavosti

Valčík „Já bych chtěl mít tvé foto“ z operety „Na tý louce zelený“ získal v roce 1936 první místo na festivalu valčíků v Paříži. Opereta „Na tý louce zelený“ měla celkem 465 repríz a byla uváděna i v cizině. Kromě skladatelské činnosti působil také jako herec a zpěvák, písně vydával na gramofonových deskách a pracoval jako hlasatel v Československém radiojournalu.

Související články

O životaschopnosti jednoho nemanželského dítěte. Mezi Indiány a rangery. Lidovost především

Z dějin operety (10) „Ve třech symfonických koncertech uvedl se ve známost širšího obecenstva pianista, o jehož neobyčejném talentu již delší dobu proskakují zprávy…

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Dominik Beneš
Další článek Jiří Beneš
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up