Ivo Bláha (14. března 1936 Litomyšl – 27. listopadu 2023) byl český hudební skladatel a pedagog, který se proslavil zejména tvorbou pro děti a mládež a dlouholetým pedagogickým působením na Filmové a televizní fakultě AMU. Významně se podílel na rozvoji zvukové dramaturgie v českém audiovizuálním umění a byl autorem základních teoretických publikací v této oblasti.
Životopis
Po maturitě na gymnáziu v Kladně studoval skladbu na Hudební fakultě AMU v Praze u Jaroslava Řídkého a Vladimíra Sommera (1954–1958), kde obhájil absolventskou práci Koncert pro orchestr. Vojenskou prezenční službu absolvoval u vojenské dechové hudby v Českém Krumlově (1958–1960), kde zároveň dirigoval místní symfonický orchestr Dalibor. Následně působil jako člen orchestru Městského divadla v Kladně (1960–1962) a příležitostně jako korektor Českého hudebního fondu a hudební režisér vydavatelství Supraphon. V letech 1964–1972 byl asistentem a tajemníkem katedry skladby na HAMU, kde zároveň dokončil pětileté studium umělecké aspirantury u Emila Hlobila (1970). Od roku 1967 působil jako kmenový pedagog na FAMU, kde v roce 1980 spoluzaložil studijní obor Zvuková tvorba a v letech 1993–2011 vedl příslušnou katedru. V roce 1985 se stal docentem, roku 1999 byl jmenován profesorem.
Tvorba
Bláhovo kompoziční dílo zahrnuje komorní, orchestrální i vokální hudbu, přičom největší pozornost věnoval tvorbě pro děti, zejména dětským sborům. Komponoval také hudbu ke krátkým filmům a vytvářel sborové úpravy národních písní. Ve skladebném slohu dospěl k vlastní syntéze v rámci uvolněné tonality, typickými znaky jeho tvorby jsou preciznost, smysl pro detail i architekturu celku a cit pro témbr. Jeho hudba má zpravidla emotivní ladění s prvky fantasknosti, lyriky a jemného humoru. K významným orchestrálním dílům patří Koncert pro housle a orchestr (1968) či Koncert pro bicí nástroje a symfonický orchestr (1964), z komorní tvorby zejména smyčcové kvartety a cykly pro sólové nástroje jako Zoolekce pro kytaru.
Význam
Ivo Bláha byl klíčovou postavou českého hudebního školství druhé poloviny 20. století, zejména v oblasti zvukové dramaturgie audiovizuálního umění. Jeho publikace Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla se stala základním výukovým textem nejen na FAMU, ale i na zahraničních školách. Významně přispěl k rozvoji české hudby pro děti a mládež, jeho skladby pro dětské sbory získaly uznání jak mezi interprety, tak u posluchačů. Smyčcový kvartet č. 3 dosáhl předního umístění na Mezinárodní tribuně skladatelů UNESCO v Paříži (1991), Zoolekce II získaly výroční cenu Českého hudebního fondu (1993). Řada jeho sborových skladeb byla oceněna v mezinárodních kompozičních soutěžích.
Zajímavosti
Bláha se účastnil kurzu elektroakustické hudby v Experimentálním studiu Československého rozhlasu v Plzni pod vedením Miloslava Kabeláče a Eduarda Herzoga, kde vznikla jeho skladba pro spíkra, flétnu, hoboj, klarinet a zvukový pás Ta láska (1973–1975). K své skladbě Samomluva s marimbou natočil stejnojmennou filmovou verzi podle vlastního scénáře (2010). Ještě v posledních letech života komponoval, například cyklus Drobnosti pro smyčce měl světovou premiéru pouhých pět dní před jeho smrtí v listopadu 2023. Své skladby pro děti často doplňoval vlastními texty a vytvářel k nim také anglické verze.
Související články
Zdeněk Zahradník: Setkávání – Vzpomínka na Ivo Bláhu
Letošní zima ohlásila svůj příchod sice předčasně, už na počátku prosince, ale o to slavnostněji. Obílila Prahu sněhem. Ten pravděpodobně dlouho nevydrží a Vánoce…
Zemřel Ivo Bláha, hudební skladatel a pedagog
V pondělí zemřel ve věku 87 let hudební skladatel a pedagog Ivo Bláha.