Dmitri Hvorostovsky (též Dmitrij Alexandrovič Hvorostovský, Chvorostovskij, rusky Дмитрий Александрович Хворостовский) byl ruský operní pěvec – barytonista. Narodil se 16. října 1962 v sovětském Krasnojarsku, zemřel v Londýně 22. listopadu 2017.
Život
Hvorostovsky se narodil 16. října 1962 ve městě Krasnojarsk v rodině ruských intelektuálů Alexandra Stepanoviče a Lyudmily Petrovny Hvorostovské. Celá rodina byla velmi hudebně založena.
Hvorostovsky podle svých vzpomínek začal zpívat ve věku 4 let. Od 6 let navštěvoval Základní školu č. 94 v Krasnojarsku a o rok později se začal učit v Hudební škole č. 4 na klavír. Měl pro klavír dokonalé předpoklady, nebyl ale dostatečně zanícený. O rok později přešel do sborového oddělení (absolvoval v roce 1979). Následně vstoupil do Krasnojarské pedagogické školy A. M. Gorkého. Zde se setkal se svým prvním učitelem zpěvu G. A. Astaninem. Tento zkušený pedagog okamžitě objevil talent chlapce a podařilo se v něm probudit profesionální zájem o zpěv. V roce 1982 nastoupil na Krasnojarský státní institut umění.
Prvním Hvorostovského zásadním mezinárodním úspěchem byla v roce 1989 účast v soutěži BBC Cardiff Singer of the World.
Od roku 1994 žil trvale v Londýně, podruhé se oženil s Italkou Florence.
V roce 2015 mu byl diagnostikován nádor na mozku. Navzdory zhoršujícímu se zdraví pokračoval Hvorostovsky v práci, protože bez zpěvu si nedokázal představit svoji existenci. Práce mu pomáhala mu žít a s nemocí bojovat. Zemřel 22. listopadu 2017 po dvou a půl letém boji s nádorem mozku.
Kariéra
Od roku 1984 (od svého třetího ročníku na Krasnojarském státním institutu umění) pracoval Dmitri Hvorostovsky ve Státní opeře a baletu v Krasnojarsku. Během pěti let práce zvládnul obsáhnout téměř všechny hlavní role pro baryton repertoáru divadla. V té době se začal účastnit účastnit soutěží.
V červenci 1987 vyhrál hned napoprvé První všeruskou vokální soutěž v Permu. V říjnu 1987 získal 1. cenu v pěvecké soutěži M. I. Glinky. O rok později vyhrál Grand Prix na mezinárodní pěvecké soutěži ve francouzském Toulouse.
Vrcholným úspěchem bylo Hvorostovského vítězství jako „zpěvák BBC“ světové Grand Prix v Cardiffu ve Walesu roku 1989. Po vítězství v Cardiffu došlo k průlomu, díky kterému se neznámý mladý zpěvák z Krasnojarsku stal nejvyhledávanějším operním umělcem.
V roce 1990 se Hvorostovsky s Krasnojarským divadlem rozloučil závěrečným představením a začal se věnovat mezinárodní sólové dráze.
„Západní” debut v Nice, kde vystupoval v Čajkovského opeře Piková dáma, vynesl Hvorostovskému angažmá v předních operních domech po celém světě. Díky tomu si mohl vyzkoušet koncertování na evropském kontinentu v pařížské Národní nebo v Bavorské státní opeře, ve famózní milánské La Scale nebo ve Vídeňské státní opeře. Účinkoval i v Královské opeře v londýnském Covent Garden a nezaměnitelný hlas ho zavál i za Atlantik do Lyrické opery v Chicagu nebo do prestižní Metropolitní opery v New Yorku.
Během svého uměleckého života ztvárnil D. A. Hvorostovsky brilantně celou řadu ikonických postav: Oněgin, Eletsky, Germont, King Alfonso, Valentin, Ricardo, Renato, Silvio, Don Juan, Don Carlos, Rigoletto, Andrej Bolkonsky, Simon Boccanegra, hrabě di Luna, Démon a další role. Ve všech se projevil jako mnohostranný umělec se silným dramatickým potenciálem, vzácnou preferencí jemnosti a psychologismu pro vnější vokální efekt.
V roce 2004 se stal prvním operním zpěvákem, který sólově zpíval se sborem a orchestrem na Rudém náměstí v Moskvě.
Píseň válečných let v podání Hvorostovského byla v Rusku národní senzaci. V tomto projektu se vrací ke svým kořenům, k hudbě svého dětství a mládí, ke svému dědečkovi Petrovi Teterinovi, který zemřel v prvních dnech války někde poblíž Rževa, ke své babičce M. N. Weber-Teterině, z jejíž příběhů se dozvěděl, co je to válka.
V roce 2006 zahájil jedinečný projekt Hvorostovsky a přátelé, jehož cílem bylo seznámit ruské operní fanoušky se světovými hvězdami jako René Fleming, Sumi Jo, Sondra Radvanovski, Jonas Kaufmann, Elina Garanča, Yusif Aivazov a mnoho dalších.
Dne 25. dubna 2017 se uskutečnilo v Torontu triumfální vystoupení Dmitrije Hvorostovského společně s Annou Netrebko a Yusifem Eyvazovem. Poté proběhl slavnostní koncert věnovaný 50. výročí Metropolitní opery v New Yorku.
Ještě 27. května 2017 se účastnil koncertu na Palácovém náměstí v Petrohradě, který byl věnovaný petrohradským městským oslavám a 2. června 2017 naposledy veřejně zazpíval na dlouho očekávaném koncertu v rodném městě Krasnojarsk.
Interpret a Česko
Hvorostovsky opakovaně vystupoval také v České republice, naposledy v roce 2012 na hudebním festivalu v Českém Krumlově.
Zajímavosti
Dne 4. srpna 1983 byl pojmenován na počest Hvorostovského asteroid (7995) Hvorostovsky, objevený astronomkou Lyudmilou Karachkinovou na Krymské astrofyzikální observatoři.
Po Dmitriji Hvorostovském bylo pojmenováno letadlo Aeroflot, Krasnojarské divadlo opera a balet, Sibiřský státní institut umění a Prokofjevská regionální vysoká škola umění.
Dne 31. května 2019 bylo dekretem prezidenta Ruské federace pojmenováno podle D. A. Hvorostovského mezinárodní letiště v Krasnojarsku.
Pěvec měl řadu přezdívek: sametový sibiřský baryton, barytonový aristokrat, ruský princ, sibiřský expres, bílý sibiřský tygr, stříbrný princ opery, Elvis z klasiky – a jednoduše Dima.
Galerie
Ocenění
První cena na Glinkově pěvecké soutěži (1987)
Grand Prix na mezinárodní pěvecké soutěži v Toulouse (1988, Francie)
Vítěz mezinárodní pěvecké soutěže v Cardiffu (1989, Velká Británie)
Čestný titul „Ctěný umělec RSFSR“ (6. dubna 1990)
Státní cena RSFSR v oblasti literatury a umění (26. prosince 1991)
Čestný titul „Lidový umělec Ruské federace“ (5. srpna 1995)
Čestný občan města Krasnojarsk (2000)
Řád klíče přátelství (Kemerovo Region, 2005)
Čestný občan regionu Kemerovo (14. července 2006)
Cena Opera News (2011)
Řád Alexandra Něvského (10. října 2015)
Čestný občan Krasnojarského území (15. října 2015)
Medaile cti „Za zásluhy o ochranu dětí Ruska“ (19. listopadu 2015)
Uvedeno do síně slávy časopisu Gramophone
Řád za zásluhy o vlast, IV. Stupeň (10. září 2017)
Řád svatého Sergeje z Radonež (ROC)
Cena BraVo za nejlepší klasické album roku (posmrtně) (2018)
Odkazy
Oficiální web umělce.
Hvorostovsky na webu OperaBase.
Hvorostovského profil na Facebooku.
(Autorkou textu je Eva Kolandová.)
Galerie

G. Verdi: Trubadúr – D. Hvorostovsky – Metropolitan Opera New York (zdroj MET)

Dmitri Hvorostovsky (foto Pavel Antonov)

Dmitri Hvorostovsky (zdroj hvorostovsky.com / foto Pavel Vaan & Leonid Semenyuk)

Hvorostovsky a Netrebko (archiv OP)

Dmitri Hvorostovsky – Český Krumlov 2012 (zdroj MHF ČK)

Anna Netrebko (Tatjana), Dmitri Hvorostovsky (Onegin), Zoryana Kushpler (Larina) a Dmitry Korchak (Lensky) – (archiv OP)